O uplynulém víkendu pokračovala Extraliga svým 7. a 8. kolem a naše družstvo A64 Grygov čekal výjezd na sever Čech do Nového Boru a do Turnova. Počasí nebylo zrovna ideální, doslova mrzlo, až praštělo.

Bydleli jsme kvůli koncentraci tradičně na zapadlém místě, tentokrát to byl pěkný penzion Helene v Kytlici, který můžu všem běžkařům a milovníkům zimních sportů vřele doporučit. Vždyť v noci šla teplota prý až k -25 stupňům! (Venku.)

I cesta byla tentokrát dobrodružnější, naše slepá víra v GPS a mapy nás zavedla na tak zasněženou cestu, že jsme mohli být rádi, že tam nestojíme dosud. O půl hodiny později, už v Kytlici, jsme se pro změnu na zledovatělé komunikaci otočili skoro napříč. Radek Sluka, který nám tentokrát dělal řidiče, ale zachoval klidnou hlavu a bezpečně nás dopravil na místo určení. První bod pro Radka!

Sobotní zápas s Novoborským ŠK v grandhotelu Pražák se nesl v exhibičním duchu. Sestava soupeřů Širov (2716, nejlepší Lotyš), Wojtaszek (2734, nejlepší Polák), Láznička (2674), Hráček (2615), Markoš (2584, nejlepší Slovák), Cvek (2541), Žilka (2529) a Kriebel (2359) budila respekt.

Zápas to byl moc pěkný, hrálo se několik napínavých partií. Trochu škoda, že přišlo málo diváků naživo, protože vím, že i náš manažer Jaroslav Fuksík si zápas skutečně vychutnával. Samotný průběh mi hodně připomínal první zápasy Nového Boru na evropské scéně se špičkovými mančafty. Vždycky to v nich dlouho (cca 3-4 hodiny) vypadalo na výsledek kolem 3:3, aby nakonec byl výsledek 0:6 nebo 0,5:5,5.

Podobně jsme nakonec i my všichni zaplatili za svou účast bodem. Jedinou výjimkou, která nás ochránila před potupným kanárem, byl Radek, který se nebojácně vyřítil na aktuálního vicemistra juniorů ČR a svůj útok dotáhnul až do konce. Druhý bod pro Radka!

V neděli nás čekal mnohem vyrovnanější souboj. Po úvodních komplikacích s cestou, kdy jsme opět(!) přijeli do Turnova pozdě, jsme usedli k partiím v příjemném prostředí hotelu Karel IV..

Nevím, jestli jsme přijeli příliš nervózní nebo málo koncentrovaní, ale zápas se hned na začátku dostal do špatných kolejí. Už asi po hodině moje, Burčova a ani Radkova pozice ve mně nevzbuzovala pocit, že bychom v tomto zápase mohli uspět. Burča posléze skutečně prohrál, ale to bylo nadlouho vše.

Kamil byl v neděli nemilosrdně odpůlen Honzou Sodomou, druhá nabídka remízy se už nedala odmítnout.

Zápas se začal pro domácí komplikovat, když Piotr Brodowski pěkně přehrál letos velmi úspěšného Pavla Čecha.

Junior i Dejf shodně odmítli nabídky soupeřů k smíru a bojovali, co to šlo. Můj soupeř spotřeboval veškerý svůj čas na hledání „čisté výhry“, takže jeho nabídka remízy ve 30. tahu s minutou na hodinách už se dala i odmítnout. Následná analýza se strojem mi však potvrdila můj pocit, že tato neděle byla v mém kondiciogramu označena křížkem. Nic jsem neviděl, takže remíza byla ještě dobrým výsledkem.

Po časovce se vyjasnilo, že Dejf i Junior nakonec stejně remizují a všechno tak zůstalo viset na Michalovi a Radkovi. Zatímco pozice Michala s Ftáčníkem nepůsobila dobrým dojmem, Radkovi jsem začínal věřit, že by mohl zkompletovat hattrick. Sice jsme tentokrát neměli štěstí, Michal prohrál a Radek i přes urputnou snahu nezvítězil, přesto byl jednoznačně mužem víkendu Radek.

V posledních třech kolech nás čeká Litovel, Lysá nad Labem a Pardubice. Docela se těším a věřím, že z Ostravy, kde se budou hromadně poslední tři kola odehrávat, neodjedeme s prázdnou.