Ve dnech 16. - 19. 7. proběhl v Pardubicích veletradiční turnaj družstev, který je chápán i jako MČR čtyřčlenných družstev. Já jsem se zúčastnil turnaje s kamarády z Olomouce a Jihlavy a neměli jsme žádné ambice něco někde vyhrávat. Spíš jsme si chtěli šachy užít, pěkně si zahrát a nejít spát před pátou ráno. Pardubický festival je mnohými chápán spíše jako kulturně/společenská událost, než jako aréna smrti.

Obzvlášť já jsem neměl žádné zvláštní ambice, jelikož jsem poslední dobou (alespoň 0,75 roku) aktivně vyhledával odpočinek od královské hry. Tím spíše jsem neměl ambice, že jsem byl posazen na poměrně prestižní 2. desku, kde byla má hlavní pozice více Kanonenfutr, jak Dobyvatel bodů.

No jak už to bývá, šachy jsou mimořádně nespravedlivá a krutá děva a za můj dlouhotrvající půst a nezájem mě odměnila největším úspěchem mého dosavadního (a nejspíše i budoucího) šachového života, když jsem poprvé v životě porazil silného velmistra ve vážné partii. Pojďme se tedy společně podívat, jak se kácejí modly: