Náš tým, A64 Atrax Přerov, aspirující na jedno z předních míst, uvítal prozatím beznadějně poslední Slovan Havířov. Náš lídr nás také upozorňoval, ať soupeře určitě nebereme na lehkou váhu, protože disponují dost silnou sestavou, akorát se moc neschází. A skutečně, sotva vstoupili do naší hrací místnosti, tak bylo na první pohled jasné, že tentokrát se havířská sborná sešla. Družstva jsme postavili relativně vyrovnaná, ale dostali jsme dnes takovou bídu, že budu jednotlivé partie popisovat raději podle šachovnic.
Naši jedničku hájil nestárnoucí klasik Ríša senior proti sympatickému MUDr. Langnerovi. Ríša rozehrál partii levou rukou a stál jako kůl v plotě. Soupeř naproti tomu několika chirurgickými tahy začal Ríšovi zatápět, a když už se zdálo, že bychom mohli mít i problém, tak naštěstí zahájil mírové rozhovory. Ríša ani nepředstíral a skoro soupeři utrhl ruku 0,5:0,5
Druhou desku hájil nemenší klasik Pepa Obšivač proti velepevnému Pavlovi Zabystrzanovi. Oba borci jsou známí svým silným pozičním citem, a tak z toho vznikla celkem (alespoň pro mě) nezajímavá plochá pozice. Pepa je velký bojovník a snažil se soupeře přelstít až do hořkého konce, ale ničju zlomit nijak nemohl. 1:1
Na trojce jsem čelil já silnému polskému mistrovi Jaworskému. Partii jsem zahájil zavřenou sicilkou, ale hrál jsem jaksi kreativně a již po pár tazích jsem se dostal do pro mě nové pozice a musel jsem improvizovat, což málokdy přidává mým partiím na uceleném dojmu. No zdá se mi, že jsem dnes měl svůj den a útrapami zahájení jsem prošel se ctí. V okamžiku, kdy se mi podařilo vyměnit dámy, jsem asi dosáhl o chlup lepší koncovky. Černý měl deformované pěšce dámského křídla a já měl velmi pevné jezdce v centru. No, ale nebyl jsem si jist, jak pokračovat, když bude soupeř stát na místě, a tak jsem pípnul. Soupeř po asi 20 minutách přemýšlení usoudil, že lépe bude nedráždit kobru bosou nohou. 1,5:1,5
Na čtvrté šachovnici bojoval náš vlk v rouše beránčím, Kuba Fuksík, proti zkušenému Václavu Paclovi. Nějak jsem partii nevěnoval moc času, ale přišlo mi, že bílý nebyl zrovna v ambiciózní náladě (přecejen výstavba d4, c3, e3, Jf3, Sf4 asi nebude zrovna hlavní zbraň proti černé pozici). Kuba hrál v pohodě, v klidu ubránil pár pokusů, a když se soupeř sám vrhl do pasivity, tak udeřil a zvítězil. Soupeř dnes samozřejmě velmi pomohl, ale dlužno říci, že Kuba zatím hraje ve velké formě a je výraznou oporou týmu. 2,5:1,5
První čtyři desky tedy bojovaly se ctí a uhrály výsledek +1. O výkonu další velké Čtyřky by se dalo říci: „Zle matičko, zle!“
Pátou desku neuhájil Honza Jemelka proti Aleši Kubeczkovi. Jak bylo v tomto zápase zvykem, bílý se zvysoka vykašlal na hledání výhody ze zahájení a zvolil nějaký pasystém. Po celou partii stál sice trochu stísněně, ale zdálo se, že by to mohl vydržet. Pak se ale něco hrubě pokazilo a Honza musel hledat štěstí ve věžovce. Všechny věžovky jsou remis, až na ty, o nestejném počtu věží. Soupeř si pohlídal pár triků a slavil. 2,5:2,5
Na šestce zahájil Víťa proti Jozefu Valenčíkovi partii zahájením s mnoha tvářemi, Pircovou obranou. Zdálo se mi na první pohled, že zvolil mišmaš asi tak tří systému dohromady, který vtipně korunoval velkou rošádou. Soupeř hrál v pohodě, stál v pohodě a v pohodě i zakombinoval a Víťovi nezbylo než sklonit svého krále. 2,5:3,5
Na sedmém prkně bránil naši chřadnoucí čest velký znalec Francouzské obrany, Jan Kolašín, proti Rudolfu Kaminskému. Honza se rozhodl vyvracet Francii macíčkovským gambitem b4. Partii jsem moc nesledoval, přišlo mi, že Honza má kompenzaci, ale nikde jsem nic konkrétního neviděl. Pak Koláč pustil ještě jednu duši a soupeř zvolil tzv. decentralizovanou obranu. No někde to tam jistě bylo, ale v časovce to Honza zazdil a po výměně dam se již moc nehrálo. Koláč se rozhodl být dnes loajální k celému zadku. 2,5:4,5
Na osmičku si přišel zahrát jednou nohou již šachový důchodce Michal Botur. Soupeřem mu zde byl věhlasný fotograf Petr Beran. Pan docent zahájil partii moderně a nutno říci, že velmi moderně i celou partii stál. Soupeř byl mimořádně štědrý, tuhle nesebral figuru, tady nedal dvoutažec, jinde zase pohrdl dřevem. Ale nestačilo to. I přes obrovskou taktickou slepotu hrál soupeř v pohodě a v okamžiku, kdy začal opouštět střední hru, se již náš borec dávno nacházel v hluboké koncovce. Tak tedy 2,5:5,5 .
Druhá velká Čtyřka tedy bodovala -4. Přiznejme si, že může být i lépe. Zápas nám se nám dnes hrubě nepovedl, ale není každý den posvícení. Útěchou nám může být, že jsme pustili body sympatickým soupeřům. |
