V neděli 22. 1. 2012 pokračoval letošní ročník Oblastního přeboru - jih v pořadí 7. kolem. Vedoucí družstvo A64 PřF UP Olomouc přivítalo v domácím prostředí na akademické půdě houževnaté družstvo TJ Sokol Hranice. Dle postavení v tabulce i síly hráčů na jednotlivých šachovnicích jsme byli favority. Ale znáte to, když musíte, je to někdy těžké. Žádná výhra není jistá předem a rozhodnout se muselo na šachovnicích.

K utkání jsem autem vezl naši jedničku Petra Zatloukala a přijeli jsme opravdu „v hodinu desátou“. Jeli jsme tak pozdě proto, neboť Petr jel hrát po noční směně a chtěl se alespoň trochu vyspat. Je zkouškové období a řada našich borců kvůli škole hrát nemohla. Petr takové problémy nemá a tak musel rovnou z pérovny zasednout k 1. šachovnici.

Ihned a nepozorovaně jsme se dostali do vedení 1:0, když na osmé desce vyhrál náš mladíček Matěj Hrabal. Na začátek dobré.

Na 2:0 pro domácí velmi brzy zvyšoval na 5. šachovnici hrající „mistr královského gambitu“ Jáchym Bareš. Je mu 12 let a hrál proti nestorovi hranického šachu Bohuslavu Honsovi, kterému letos bude 90 let. Jáša však úctu ke stáří neměl a svého soupeře zmasakroval. Od pana Honse se mu potom dostalo velké pochvaly za předvedený výkon, což bych zde chtěl jako fair-play skutek vyzdvihnout.

Já jsem nastoupil na šestce proti Františku Pivodovi. Hrála se vedlejší varianta obrany Caro Kann s tahem 2. Jf3. Soupeř posléze přešel do zavřené varianty, což už mi ovšem nevadilo. Pepa Zedník mě upozorňoval, že pan Pivoda je houževnatý soupeř, tzv. typ „držák“. Mně se však podařilo ho přes kombinaci využívající vazbu koně na c3 ošidit o dva pěšce. Pak jsem už jen měnil a měnil až do vyhrané koncovky, kde volný pěšec „a“ nezadržitelně pelášil do dámy. 3:0 pro A64. Zasloužená bulka s kávou pro mě.

Na třetí desce hrající Martin Sněhota na tom byl pozičně velmi dobře, časově však špatně. Dle jeho slov se ve vyhrané pozici dopustil, řekněme, drobného přehmatu (on sám případně vysvětlí podrobnosti) a dostal se do remízové pěšcové koncovky. Pak mu však černými hrající a hlasitě remízu nabízející Stanislav Zapletal pomohl, Martin ho ošidil a pěšcovku vyhrál. Takže to bylo už 4:0.

Jako další skončila partie na 7. šachovnici, kde za domácí hrajícímu Michalu Boturovi (LOK 1991) čelil v Hranicích hostující mladičký talent ze Skaličky Jakub Jiříček (aktuální LOK 1316). Náš borec zpočátku mocně útočil na královském křídle, získal kvalitu, ale pak někde udělal chybu a pozici „přepnul“. Následná přestřelka vyhřezla do pozice, kdy Jakub měl tři lehké figury proti soupeřově věži a střelci a dále dva pěšce k dobru. Michal ještě mírně sadomasochisticky pokračoval, ovšem soupeř chybu neudělal a zavěsil. Ukázal, že šachy hraje velmi dobře a že je rozhodně talentem. Proto vzkaz jeho příštím soupeřům: Nepodcenit! Stav utkání byl upraven na 4:1 a já smutně konstatoval, že dalšího „suchého sčotu“ se bohužel nedočkáme. Škoda...

Petr Zatloukal na 1. šachovnici proti Bořivoji Novákovi neusnul. Chodil často ven a tam mocně dýmal a pil „kávu“ z automatu. Tuším, že se hrála zavřená sicilka a náš borec postupně získal vyhranou pozici, když protlačil pěšáka na h7. Hrozilo toho hodně, zejména mat černému králi zkroušeně stojícímu na h8 jezdcem z g6. Soupeř se smažil jako palačinka, mocnému útoku nakonec neodolal a byl dosmažen. 5:1 a výhra domácích tím pádem byla zpečetěna. Petr se trochu vyspí a čeká ho další „dvanáctka“ v pérovně. Šachista má někdy pěkně tvrdý chlebíček... Petře díky, jsi pravý stachanovec!

4. desku dnes okupoval černými hrající domácí borec Ondřej Beil. Proti němu nastoupila hranická hráčka Olga Doubravová. Ondra dřel, měl aktivní pozici při rovném materiálu, dlouho však nemohl obranu soupeřky prolomit. Měl také problémy s časem. Nakonec však utkání skončilo očekávanou výhrou Ondry Beila, což znamenalo změnu stavu na 6:1 pro domácí.

Na druhé desce hrál náš zkušený destruktor Pepa Zedník. Jako vždy měl před sebou úkol zlomit obranu soupeře, kterým tentokrát byl bílými kameny hrající Jiří Šainer. Pepa získal pěšce, zdvojil věže na volném sloupci, ovšem totéž učinil na sousedním sloupci také soupeř. Vcelku nejasnou partii jsem do konce neviděl. Konečný výsledek tak znám pouze z oficiálního zápisu z utkání. Pepa vyhrál a tento rezultát stanovil konečný výsledek celého utkání na přesvědčivých 7:1 pro A64 PřF UP Olomouc.

Naše popravčí rota se tedy zase vyznamenala, opět jsme drtivě zvítězili a dál kráčíme soutěží bez porážky. Doufáme, že s končícím zkouškovým obdobím na vysokých školách se určitě zlepší i docházka hráčů základní sestavy, která nám nyní dělala problémy. Vedení o šest bodů nad druhým družstvem v pořadí už si totiž musíme udržet až do konce a postup do krajského přeboru nám nesmí uniknout! Velkého Guru (rozuměj Ríšu), který je zatím relativně spokojen, totiž nesmíme zklamat, sankce by byly nepochybně strašlivé :-)