„To je nádhera, že se mi podařilo vyhrát. Musím se ale usmívat, že první cenu vám vyfouknul jediný zahraniční účastník. Hrálo se mi tu výborně, prostředí bylo pěkné a zázemí turnaje na vynikající úrovni. Nikdy před tím jsem tu nebyl. Propozice na turnaj jsem si našel na internetu. A když jsem zjistil, že v blízké Olomouci je tradiční výstava květin Flora a současně se zde pořádají tvarůžkové hody, rozhodli jsme se s manželkou udělat si prima víkend. Autem je to k vám zhruba dvě a půl hodiny a rozhodně nelituju, že jsem dorazil,“ komentoval svůj primát nadšeně Bombek.
vítězové turnaje
zleva stříbrný FM Tomáš Cagašík, zlatý FM Peter Bombek a bronzový Rostislav Vodák
Z počátku to na jeho vítězství ovšem nevypadalo, protože ve třetím kole prohrál. Nejlépe tak začal olomoucký kandidát mistra Tomáš Zbořil (2121), když dokázal vyhrát čtyři úvodní partie. Pak však klopýtl a dvakrát za sebou kapituloval. „Je to stejné jako minule. To jsem u vás taky výborně odstartoval a pak se to v polovině turnaje zlomilo,“ postěžoval si Zbořil. Dokázal následně sice ještě zabrat a částečně ztracený terén dohonit, nakonec z toho ovšem byla pouze nepopulární čtvrtá brambora.
Nenápadně se mezitím dopředu dral FM Tomáš Cagašík (2259), který nedávno se svým kroměřížským klubem oslavil postup do extraligy, za což na turnaji sklidil četné gratulace. Po remíze v úvodním kole dokázal čtyřikrát zvítězit a zdálo se, že šachové múzy mu přejí. Ovšem i on si vybral slabší chvilku, a to v 7. kole, kde se mu ani trochu nepovedla partie s velkolosinským Rostislavem Vodákem (2067). V závěrečném finiši se pak o vítězství přetahoval s FM Bombekem. Ten zvládl zbytek turnaje na jedničku. Nekompromisní a bojovnou hrou zvítězil pětkrát v řadě a v závěrečném dějství mu k celkovému úspěchu se 7,5 body z 9 stačila remíza. Cagašíkovi tak ani dvě poslední výhry nepomohly a s půlbodovou ztrátou stanul na stříbrném stupínku.
Velký boj se rozhořel o bronzovou medaili. Kandidátů na ni bylo víc a pořadí se postupně měnilo. Vše vyvrcholilo závěrečnou bitkou v posledním kole. Velké šance měl šternberský Petr Mohapl (2031), hrající ovšem za litovelský klub, který však ke své smůle bojoval s vítězem turnaje FM Bombekem, Remíza mu nakonec vynesla i tak úctyhodné páté místo. Na třetí příčku se vyhoupl se 6,5 body v rámci pomocného hodnocení výše zmíněný Rostislav Vodák, pro kterého je to jistě cenný úspěch. Za zmínku pak ještě stojí výkon Zdeňky Vránové (2001) ze Starého města, která se rovněž vešla do skupinky 6,5 bodových šachistů a stala se nejlepší ženou turnaje. Pozoruhodný byl i výkon Jiřího Grúze (1749). Ten sice skončil celkově jedenáctý, ale zaznamenal největší posun oproti svému nasazení až z 29. příčky!
pohled do horního hracího sálu
Turnaj se konal v Babicích, v obci bezprostředně sousedící se Šternberkem, kde pořadatelé našli skvělé zázemí v místní domácí cukrárně a výletní restauraci paní Surmové. V rámci občerstvení se podával gulášek s chlebem, později došlo i na „živáňskou“ z venkovního grilu. K dispozici byly po celou dobu drobné zákusky a zmrzlina, to vše za více než přijatelné ceny. A samozřejmě se nezapomnělo ani na pitný režim. Dle ohlasu byli všichni účastníci naprosto spokojení.
Prostředí se líbilo i šternberskému starostovi Ing. Stanislavu Orságovi, který tradičně dorazil na zahájení akce a obdržel poděkování za podporu pořádajícího šachového klubu. „Jsem rád, že se daří udržovat obnovenou tradici profesionálních šachových turnajů našeho města. Již loni jsem v nadsázce zmiňoval, že šachy jsou relativně bezpečný sport a letos všem účastníkům přeji, aby si klání užili a férově se poprali o celkové vítězství,“ popřál všem Orság, kterého s krátkou zdravicí následně doplnil i předseda domácího klubu Miloš Fišer.
V dolním sále hrálo prvních deset šachovnic.
Hlavní rozhodčí Karel Volek měl turnaj pevně v rukou a zvládl bezchybně časový harmonogram. Nemusel řešit žádný konflikt, a aby to nebylo všechno jen růžové, tak jej při vyhlašování výsledků zradila tiskárna, a vítězové se tak vyvolávali mikrofonem. Ředitel turnaje Marek Pospíšil sklidil zasloužený potlesk, neboť hlavní organizační tíže byla na něm. „Jsem rád, že jsme se tu všichni sešli. Snažili jsme se a cenový fond je opravdu bohatý, dostane se doslova na každého. Je mi líto, že zdejší prostory neumožňují přijmout více než 60 hráčů. S těžkým srdcem jsem okolo dvaceti pozdních přihlášek musel odmítat. Svědčí to o vysokém zájmu, kterého si velice vážíme,“ uvedl Pospíšil.
Místopředseda klubu Ladislav Spurný připomenul, že turnaj byl pořádán pod finanční záštitou Olomouckého kraje a současně omluvil účast hejtmana Ladislava Oklešťka, který šachisty pozdravil aspoň na dálku. Současně došlo i na pietní vzpomínku, neboť turnaj se opětovně hrál jako memoriál zesnulého dlouholetého předsedy klubu Stanislava Procházky. Za účasti jeho manželky bylo okamžikem ticha vzpomenuto na vynikajícího a obětavého člověka, který se s námi již bohužel zahrát nemůže.
V dramatické partii na 1. šachovnici bojuje Vaněk (nalevo) s Bombekem.
Vše se tedy vydařilo. Našly by se i úsměvné momenty, třeba trochu nevyzpytatelnost losu, kdy počítač umíněně nasazoval proti sobě docela často domácí šternberské hráče. Nebo okamžik, kdy první nasazený Ladislav Vaněk (2262) hrající za Sokol Vrbno pod Pradědem, jemuž se tentokrát tolik nedařilo, prohodil v závěru na apel, že byl jedničkou turnaje jen suché: „Ani to neříkejte nahlas...“ A v žertování pak pokračoval později večer na internetu. V přímém přenosu velmistra Štěpána Žilky na portálu YouTube z Mistrovství ČR, kdy Štěpán litoval, že si do Šternberka nemohl přijet zahrát, Vaněk s notnou nadsázkou prohodil: „Já tam byl, výborný turnaj, ale vyhrát mě nenechali.“
Chceme věřit, že nikdo nelitoval návštěvy a že všichni si zahráli a zabojovali podle svého gusta. Rádi bychom poděkovali za korektní hru a za předvedené výkony. Budeme se ze všech sil snažit, abychom nastavenou laťku udrželi a za rok si u nás zase všichni dali dostaveníčko.
závěrečné pořadí v xls
výsledky na chess-results
fotogalerie |
