„S účastí jsem pochopitelně velice spokojený. Nepadl sice rekord, ale zavítalo k nám velice silné startovní pole. A jsem samozřejmě rád, že v tradici pokračujeme. Lidi si prioritně přijeli zahrát šachy, ale něco vám řeknu, stejně je nejdůležitější kuchyň a zázemí pro hráče. Musím poděkovat celé své rodině i dalším organizátorům, že věnují spoustu práce tomu, abychom se zde sešli. A nebudu dnes ani sýčkovat o blížícím se konci, příští rok je 2020 a to je takové pěkné číslo, že by byla škoda to zabalit,“ usmíval se u štamprle slivovice ředitel turnaje Vojtěch Hanousek.
Po organizační stránce skutečně nebylo soutěži co vytknout. Mírné zpoždění na začátku bylo způsobené mimo jiné i tím, že dopravní uzavírka v obci Úsov nutila návštěvníky k různým objížďkám a zdaleka ne všichni o ní věděli předem. Rozhodčí Karel Volek se pak vynasnažil, aby ztrátu dohnal. Oběd složený z polévky a ražniči s bramborem si pochvalovali všichni, k dispozici byly párky a posléze odpoledne i smažené řízky, kterým také odolal málokdo. Nealko (i alko) nápoje byly rovněž zajištěné v dostatečném množství a vše pozitivně zarámovaly víc než přijatelné ceny. Mně osobně pouze trochu chyběla tradiční návštěva mohelnické regionální televize, jelikož propagace šachu není nikdy dost.
Úctyhodný výkon podal nejstarší účastník Stanislav Janda s blížící se devadesátkou věku.
Turnaji dal zajímavý podtext přímý souboj o prvenství mezi oběma velmistry Plátem (2586) a Žilkou (2518). Nakonec se radoval prvně jmenovaný. Vojta Plát projel 8 koly doslova jako nůž máslem, když neztratil ani půlku. Partie vyhrával sebejistě a dá se říci, že i bez větších problémů, formu si dovezl výbornou! V posledním kole chtěl zaútočit na 100% bodový zisk, ale mladý kandidát mistra Martin Nehyba (2187) byl proti. Martin již v dřívějším průběhu potrápil u partie Žilku, který však dokázal zvítězit. Plátovi se to nepovedlo a musel se smířit s remízou. Za prvenství v turnaji obdržel - mimo jiných cen - hlavní trofej: ručně vyřezávaného krále z dílny místního řezbářského mistra, který figurku vždy vytvoří jinak, aby každá byla nezaměnitelným originálem.
„Na turnaj jsem se přihlásil jen dva dny předem, dlouho jsem ani netušil, že bych sem mohl jet. Pak jsem si ale říkal, že je to příležitost si zahrát. Dal jsem tomu volný průběh a dařilo se mi. V žádné partii jsem v podstatě nebyl ohrožený, škoda toho posledního kola s Nehybou. Ale remíza to byla spravedlivá a po poctivém boji. Nejvíc jsem se obával samozřejmě Štěpána, jenže tomu naše vzájemná partie zrovna dvakrát nesedla a vyhrál jsem s přehledem,“ podělil se o dojmy Plát. Že turnaj bere s humorem, bylo vidět i v prvním kole. František Klézl (1695) na něj s notnou nadsázkou zahrál v zahájení mat 4. tahem a Vojta se nahlas rozesmál na celý sál: „On na mě zahrál šustrák. Ale jo, proč to nakonec nezkusit.“
Prohranou partii nakonec otočil v popřadí Žilka (vpravo) proti Navrátilovi mladšímu.
Nedělené druhé místo obsadil Štěpán Žilka s osmi body, když ztratil právě jen s Plátem. „Já turnaj ani zdaleka neměl hladký. Bodový zisk napovídá suverénní výkon, ale pravda je taková, že jsem se v řadě partií opravdu nadřel, abych vyhrál. A musím uznat, že třeba s Navrátilem juniorem jsem stál zcela na prohru a partii jsem otočil až v časovce, když Jirka svou šanci nevyužil. Ale užil jsem si to tady, jsem tu pravidelným hostem a jezdím se rád již od žákovských let,“ vysvětloval Žilka.
Nestává se v rapidech často, aby první příčky byly nedělené. Tentokrát se to povedlo. Bronzový stupínek nakonec uhájil Jakub Vaculík (2091). Kuba si tradičně turnaj užíval, hýřil dobrou náladou i žerty. A pokud zrovna nehrál, mastil v přísálí s kolegy z losinského klubu karty. Z počátku střídal výhry a remízy, na přední pozici mu dopomohl skvěle zvládnutý finiš, když naplno bodoval v posledních třech partiích. A výrazně tak přispěl i ke skutečnosti, že losinský klub se na turnaji stal nejúspěšnějším družstvem.
Vítězové turnaje. Zleva první Vojtěch Plát, druhý Štěpán Žilka a třetí Jakub Vaculík.
Turnaj tedy poznal své vítěze. Myslím ale, že daleko důležitější pro všechny zúčastněné byla atmosféra v rámci nevšedního obrázku: v jednom okamžiku se dva chlapi bez slitování rvou na šachovnici, aby vzápětí poražený pogratuloval vítězi, sdělili si bleskově dojmy z partie a s úsměvem odkráčeli svorně na štamprli. Žádná hořkost, žádná nezdravá rivalita. Prostě jen hra a její výsledek. A pak další kolo. To není žádný sentiment, je to jen přátelské klima k nezaplacení. A nikdo neodjížděl s prázdnou, když ceny (či pořadatelské pozornosti - říkejme tomu, jak chceme) byly pro všechny.
Sluší se v závěru poděkovat pořadatelům. Rapid turnaj O Krále Stavenice patří ke stálicím v našem regionu a je dobře, že se tu rok co rok můžeme sejít a užit si sobotu plnou šachu. Takže v dalším ročníku opět dorazme v hojném počtu!
konečné pořadí v xls
celkové výsledky na chess-results
fotogalerie |
