K zápasu jsme měli skoro nejsilnější sestavu (chyběl jen Jarda Šobáń) - Sluka, Beil, Cagašík, Neoral, Švancara, Zapletal, Fiala, Trávníček. Přijeli jsme na ulici Pionýrskou do nádherného střediska volnočasových aktivit s pěknými klubovnami (spousty pohárů, šachové literatury i metodických materiálů, ..) Po příchodu do hrací místnosti jsem si myslel, že hraje souběžně i nějaké jejich céčko, v místnosti byly jen samé děti a dorost.
Vzhledem ke kolizi s Extraligou domácí vynechali své 4 nejsilnější hráče a nasadili na nás hráče ze soupisky s čísly 5,8,9,11,13,15,18 a 19!! Tedy pořádné překvapení, příprava marná (ještě že už to dávno nečiním). Zápas se zpočátku pro nás vyvíjel velmi dobře, i když na nás mládež vyrukovala pěkně zostra.
Na osmičce Petr zvolil 1.d4 a pak g3, jeho soupeř Matěj Svoboda (svěřenec trenéra Standy Jasného) si pootevřel "h" sloupec a nebojácně dal velkou rošádu. Petr reagoval správně protiúderem v centru d4-d5. Pak však chybně obětoval kvalitu tahem Vxe7, protože se za chvíli ukázalo, že tam není nic jiného, než její dobrání zpět. Vedlo to ke koncovce těžkých figur, kde nebylo ani zrnko výhody. 0,5:0,5.
Asi po hodině a čtvrt skončila moje partie na šestce, ani já jsme nevyužil výhody bílých kamenů s dalším 14letým hochem Kubíkem. Po 1.Jf3 jsem dal 2 domečky a přešel do anglické. Záhy mi soupeř agresivně odskočil Jg4 a Da5 s hrozbou Dh5 a neváhal obětovat pěšce b7. Nad jeho vzetím jsem neúspěšně ztratil asi půlhodinu a nakonec ho nesebral (soupeř se pak v analýze tvářil, že byl ochoten dát i kvalitu na a8 a pak využít nepřítomnosti bělopolého domovníka). Koně z g4 jsem raději odehnal a pak donutil soupeře k výměně dam. Po 22. tahu jsem podepsal smír, doma počítač hlásil skoro nulu. Výsledek nikoho nepřekvapil, pokud by na mne bookmakeři vypisovali kurzy, bylo by to asi 1,3 na remis a 2,7 na ostatní výsledky. Čili bylo to 1:1 a v té době již Vlasta, Tonda i Zdeněk své soupeře přehrávali a získávali materiální výhodu.
Brzy poté vyhrál na sedmičce černými Vlasta. Hrál sicilskou a brzy získal silný střed d5, e5, zatímco Pavelek měl divnou formaci c3, b4, c5 a při ní i riskantní dlouhou rošádu! Vlasta zanedlouho svými pěšci postoupil až na d3 a e3 a získal figuru, kterou bezpečně realizoval. Vedli jsme 2:1.
Poté, když Petr na páté udržel remízu s Magdou Miturovou, dost jsme si vydechli. Petr byl totiž v sicilské blízko porážky, jen špatná technika dorostenky s figurou navíc nám zachránila vedení 2,5:1,5, které uhrál zadek.
Vepředu se ale děly věci, bohužel k naší nelibosti. Tomáš ve skandinávské se dlouho nemohl dostat k rošádě, když už ji mohl ve 20. tahu udělat s dobrou hrou, tento moment prováhal. Rabatin mu obětoval celou věž, všichni jsme si mysleli, že je tam jen věčňas. Tomovi ale zůstal král na e8, věže a8 a h8 a dáma na g5 mimo hru. Bílá dáma na d6, věž na e1 a tah e5-e6 (s hrozbami exf7+ či Dd7+ s dalším Dxf7# vedly k forsírované výhře domácího hráče. Vyrovnáno 2,5:2,5.
I tak to vypadalo na vyhraný zápas pro nás. Zdeněk svého soupeře přehrál, získal kvalitu. Za ni měl ale Štukner nebezpečnou aktivitu dvojice střelců, Zdena kvalitu vrátil a měl ještě pěšce víc. Při nedostatku času ale zahrál několik nepřesností, které vyvrcholily takem Kg1?. Soupeř tahem Da7 svázal věž na c5, kterou bohužel Zdeňkův kůň ani dáma na poli f6 nemohly nijak pokrýt, smůla v pozici. Náhle jsme prohrávali 2,5:3,5.
Další promarněná šance se urodila na čtyřce. Tonda bílými Holeksu pozičně přehrál v sicilské s 3.Sb5 a měl mnoho příležitostí, nakonec koncovku se 2 pěchy navíc. Kůň a pěšci f a h proti střelci se ale nevyhrávali snadno, Tonda nakonec po dlouhém manévrování jednoho pěšce odevzdal, aby dosáhl pozice:
Mysleli jsme, že se nějak ke kýženému tahu Jf7# proskáká, ale nepodařilo se. Tonda koněm obešel snad celou šachovnici, skákal sem a tam, aby černého střelce zmátl, popsal 2 a půl partiáře, ale výhra neexistovala.
Za stavu 3:4 srdnatě bojoval Radek na jedničce. Ve Svěšnikovovi s Pechou chvílemi trpěl, bez pěšce ale držel rovnováhu. Poté, co se zápas zvrtl, zostřil hru a pokoušel se srovnat stav. Ostrou pozici nakonec převedl do pěkné koncovky věží a stejnopolých střelců, která měla být vzhledem k bílým pěšcům na polích barvy střelců střelců pro Radouse výhodnější. Blicání se 2 minutami ale neumožňuje přesnost, která je v koncovkách potřebná. Partie nakonec bohužel přešla do střelcovky, která už vyhrát nešla.
Domácí tedy utrpěli výhru 4,5:3,5 a náš tým propásl obrovskou příležitost dostat se na 2. místo tabulky. Velká škoda pro nás, na druhé straně ale obdivuji skvělou práci s dětmi, které mají ve Frýdku opravdu výtečné podmínky. Tabulky a žebříčky dětí ze škol i školek na chodbě budovy se spoustou ještě mladších talentů ukazují, že o budoucnost moravského šachu se nemusíme obávat. |
