Po sobotní procházce růžovým sadem jsme věděli, že v neděli nás čeká jiné "kafíčko" (mimochodem občerstvení fungovalo výborně, i vyhrávající bagety byly). Lysá nad Labem je pravým opakem Bohemky - minimální tradice, žádní domácí hráči, jen nakoupení žoldnéři. Vyrukovali na nás se 4 velmistry (Tomáš Oral po sobotní prohře pauzoval), my jsme sestavu obměnili jen minimálně - místo Piotra nastoupil Kamil.

A právě Kamil Stochowiak si na 6. desce vzpomenul na své loňské vynikající výkony v našem dresu a svého soupeře doslova smetl ze šachovnice. Ale to už zvyšoval na 2:1, protože předtím byly zaknihovány dvě remízy.

První skončil Michal Luch (3.), jehož soupeř (GM Jemelin) se bílými ve španělské v 5. tahu zamyslel na 40 minut, na dalších 10 tahů spotřeboval dalších 40 minut a poté zjistil, že nic kloudného nevymyslel a nabídl remízu, kterou nebylo důvod odmítat. Pravdou je, že to, na co GM Jemelin spotřeboval většinu svého času by zvládl zahrát Franta Kamarád (nebo i Marek Malý, ať to Losiňákům není líto) a podstatně rychleji! Já bych tedy takového "profíka" neplatil. Ale možná mu křivdím, třeba jen svědomitě plnil zásadu č.1 z místního článku o okresním přeboru.

Navíc já (7., opět černé, ale nic lepšího si nezasloužím) jsem stvořil něco podobného - domníval jsem se, že hraji Ragozinovu variantu dámského gambitu, ale když soupeř postavil koně na e2, tak jsem si uvědomil, že jsem úplně někde jinde, než chce slušný člověk být. Naštěstí soupeř pokračoval velice měkce a dovolil mi takřka vyrovnat hry a když jsem začal vymýšlet plán hry na výhru, zachránil se nabídkou remízy.

Další remízu přidal Burča (5.), prý stál dobře, mně se zdálo, že v nic lepšího doufat nemohl.

Vyrovnání zařídil Dejf (1.), věrný to zastánce Benoni. Ale abychom chudákovi Benonimu nekřivdili, pozice byla tentokrát v pohodě. GM Najer sice obětoval kvalitu za dva pěšce v centru, Dejf je ale zablokoval a bílý měl jen symbolickou výhodu. Pak však přišla jedna chyba a pozice šla do ... kytek (jsme slušný web!).

Vedení na naši stranu strhnul RB junior (4.), jehož soupeř - velezkušený GM Jansa - nejprve černými získal příjemnější pozici, pak však podcenil možný útok bílého, který bílý provedl s nebývalou razancí.

Klíčovou roli nakonec sehrál duel na 8. desce. Karel Malinovský v scheveningenu soupeře postupně přehrál, bohužel v časové tísni klopýtl a pozice se otočila. Naštěstí se Karel vzchopil a ve vzniklé koncovce vyseděl remízu.

Vedli jsme tedy 4:3 a borcem nakonec byl již po několikáté v této sezóně náš kápo Šimi. Bohužel pro něj i pro nás jeho soupeř - GM Jiří Štoček sehrál partii opravdu výborně, a i když Šimi bojoval jako Lev, bodově ohodnocen nebyl.

Nakonec tedy 4:4 s těžkým soupeřem, remíza je v ne zcela smyslném tříbodovém systému spíše ztrátou, ale co se dá dělat.

I ostatní mače byly zajímavé, pobavil zejména dream team z Boru. V boji o titul nejprve vypustil vedení 4:1 se svým hlavním konkurentem z Pardubic. Zdá se, že o prvenství tak bude rozhodovat skóre. To mohli Borci nahnat v neděli s beznadějně posledními Polabinami. V zápase, ve kterém byl celkový rozdíl v ELO asi 2500 bodů, dotáhli favorité k chatrnému vítězství 4,5:3,5, když v poslední partii nová česká jednička Viktor Láznička udržel koncovku s dvěma pěšci méně!

Asi by měli posílit...