V neděli 4. března si šachisté Velkých Losin zajeli pro další vítězství v oblastním přeboru sever do Zlatých Hor.

Ráno v sedm hodin jsem v Šumperku vyzvedl Kubu Vaculíka, Nicolu Lužíkovou a Jirku Doležala. Ve Vikýřovicích jsme naložili kapitána Petra Viktorina s tradiční termoskou s čajem a tuzemským dochucovadlem. V Losinách u hřiště jsme měli sraz se zbylými členy týmu, našli jsme tam však jen zmrzlého Romana Klabana. První zádrhel - chybí dva hráči a klíče od klubového Forda Tranzita také nebyly.

Problém s klíči jsme vyřešili, nastartovali tranďáka a jeli pro Vadima Bureše, který po sobotním tahu na běžkách byl ještě v deríliu a František Klézl se ho snažil přivést k životu. :-) Jelikož spal na verandě i s běžkami na nohách, vyprostili jsme ho z vázání a odnesli do Forda. Předseda oddílu František „Baník“ Klézl byl silně rozladěn a stresoval, že nestihnem začátek zápasu. Když jsme se na červeňáku objevili za 15 minut a Vadim začal komunikovat, tak se i Franta uklidnil. Do Zlatých Hor jsme přijeli s třicetiminutovým předstihem.

Hrací místnost se nacházela nad výčepem v místní sokolovně, tak jsme využili pohostinnost místní šenkýřky a šli spláchnout prach z cesty :-)

Těsně po deváté hodině usadil rozhodčí Dan Müller aktéry za šachovnice a zápas mohl začít. Po hodině hry zazvonil Milanu Berkymu telefon a Petr Viktorin zaznamenal první bod. Takže první rána kapitána :-)

Druhý bod přidal rychle hrající řidič hostů Libor Lužík. Jirka Doležel v zápase s Milanem Hudským držel celou dobu iniciativu a pozičně zcela svého soupeře přehrál. Roman Klaban se celou partii trápil a jen díky VELKÉMU přispění Vladimíra Kosinky remizoval.

Nikča rozehrála své figury tradičně dobře. Soupeř se snažil využít h-sloupec k matovému útoku, losinská čarodějka vykouzlila obranu a svého krále ubránila. Na vedlejším stole Jakub Vaculík nedal Michalu Müllerovi žádnou šanci a s přehledem zavěsil (Kubovi se to dobře hrálo, když jeho soupeř i s bratrem věčně civěli na Nicolu místo na šachovnici. - pozn. Petra Viktorina)

Na první desce si zápas užíval Vadim Bureš. V ostré partii, které nikdo z přítomných nerozuměl, kde viselo snad všechno včetně králů, po zběsilé výměně figur slavil výhru losinský terminátor.

Partii dne předvedli František Klézl a Josef Jakubík. Baník získal ve střední hře pěšce, kterého v koncovce s přispěním své kobylky uplatnil.

V celé hrací místnosti v tu dobu už byl jen jeden stůl a dva šachisti. Vypadalo to jako exhibiční utkání dvou velmistrů... :-)

Škoda, že se nedalo připojit na net, protože síť pořád padala a nemohli jsme informovat naše fanoušky na olomouckém portálu o výsledcích z průběhu zápasu. Na zpáteční cestě jsme se stavili na Rejvízu, a jelikož k mechovým jezírkům se nikomu nechtělo, tak jsme zakotvili v místní restauraci, kde jsme se vyfotili s pohárem pro vítěze Oblastního přeboru sever a řádně zapili úspěšnou sezónu.

Na zpáteční cestě do Losin se zpívaly vítězné chorály a oslavy pokračovaly v tradiční meditační místnosti v pohostinství Terasa, kde už čekali netrpěliví fandové. A jestli se losinští šachisti neobjevili v práci, slaví až dodnes.

Zazvonil zvonec a pro béčko je sezóny konec. Tak za rok ahoj v KP! ;-)