V neděli 26. 2. se odehrálo 9. kolo Krajského přeboru Olomouckého kraje. TJ Sokol Skalička přivítala v prostorách Hospůdky U Bagarů zatím vedoucí mužstvo z Velkých Losin. Zatímco hosté nastupovali k zápasu v téměř základní sestavě, domácí měli trochu prořídlé řady. To ovšem nemělo žádný vliv na výkony zúčastněných domácích hráčů. Byli jsme svědky pověstné skaličské bojovnosti, takřka do posledního (h) pěšce. Jak se zápas vyvíjel z pohledu losinského hráče?

Špatně.

První skončila partie na 5. desce, kde místní, mladý talent Lukáš Vozák zatlačil pana Hastíka do defenzívy a remízu nabízel v lepší pozici. Což se ukázalo jako dobrý důvod pro losinského borce, aby nabídku přijal. Lukáš se kvapně vydal domů s dárkem (hlávka zelí) pro Vozákovic kozu. Pan Hastík pak zodpovědně pojal úkol zadržet příchozí kibice u kulečníkového stolu. Poskytl tak svým spoluhráčům důležitý klid na partie a zbavil Skaličáky výhody domácí atmosféry.

Následně se podepisoval smír na 8. šachovnici mezi domácím Antonínem Vinklárkem a Nicolou Lužíkovou. Bílá měla slabší pěšcovou strukturu, ale soupeř se toho nesnažil využívat.

Sedmička byla dnes šťastným číslem hostů, na 7. desce slavil úspěch Pavel Dragón, který v pasivnější pozici ošidil Romana Kopeckého o dámu. Podle slov Losiňáka: „To by ještě tak nevadilo, ale ten mat byl nepříjemnější...“ Nemůžu nesouhlasit. Domácí se dostali do vedení a mně, zbavenému optimistických myšlenek, bylo nejasné, kde to budeme dohánět.

Další remízou skončila partie na 6. stole. Hráči podepsali partiáře v koncovce lehkých figur 2S+J/2S+J a shodný počet pěšců.

Jako další skončila partie mezi Ludvíkem Pospíšilem a Patrikem Gnidou. Patrik byl po partii pyšný jen na myšlenku Kf8 s dalším h5 namísto malé rošády. Je nutno ještě ocenit jeho schopnost ubránit koncovku, kde byl zatlačený na 2 řady. Remíza.

Já jsem nastoupil na 4. šachovnici proti Martinu Bednářovi. V zahájení jsem špatně ohodnotil pozici po několika výměnách. Soupeřův izolák nebyl tak slabý, jak jsem si myslel. Po fázi strategického manévrování mi soupeř lehkovážně nabídl výměnu dam. Při přechodu do koncovky jsem získal pěšce. Vznikla pozice V+J+ a-pěšec/V+J; +3 pěšci na královských křídlech. Před časovou kontrolu jsem nabídl výměnu a-pěšce za f-pěšce, kterou v časové tísni odmítl. Následně jsem se v uplatňování výhody zamotal, oponent však více a umožnil mi obětování věže a jezdce za postavení si dámy na a8. Partie měla ještě dva tahy. Srovnáno.

O dramatický závěr se postarali hráči u prvních dvou stolů. Jejich partie skončili téměř zároveň. Štěpán Žilka si užil vyhrávání remízové koncovky různobarevných střelců. Pan Hastík, který už mezitím vyškolil dva domorodé obyvatele v kulečníku, komentoval výkon litovelského hosta slovy: „Štěpán vyčaroval z jalové krávy tele.“

Průběh poslední partie vystihuje průběh celého zápasu. Víťa Musil využil mezírky v teoretických znalostech Marka Malého a ze zahájení vyšel z poziční a materiální výhodou. Převahu postupně uplatňoval a Marek několikrát pohlížel na tlačítko Start/Stop na hodinách. Nakonec se pozice vyjasnila natolik, že výhra domácího hráče byla viditelná pro všechny přítomné.

Přišlo e6 a pan Musil blicnul Kxe6? Po Kg5 by se v něm ani Libor krve nedořezal. Kg6 stavělo bílého do nevýhody tahu. Tak tedy remíza. Losiny znovu vyhráli nejtěsnějším rozdílem 4,5-3,5. Všichni jsme se shodli, že tento zápas sezóny byl nejblíže k nevýhře. No, podívejte se ještě jednou na diagram a posuďte sami...