Protože už nejsem žádný mladý plašan, přesvědčený, že musí partii vyhrát už jen prostým faktem své nepopiratelné geniality, rozhodl jsem se, že se budu na každou „vážnou“ partii trochu připravovat. Ne tedy tak, jak by se slušelo, zajít si večer před zápasem spořádaně na pivko (Tip č. 1 - Ranní kocovina spolehlivě přebije trému.), ale skutečně vybrat variantu, kterou budu hrát a trochu si ji projít. V těch pár učebnicích, které mám. Nepoužívám žádný soft, doma nemám ani šachový program ani internet. Ze zásady - jsem totiž líný si cokoliv z toho pořídit.

1. kolo - Šternberk C - AŠK B

Moje premiéra v okr. přeboru. Hrajem venku, tedy já černé. Soupeř má úctyhodné ELO 1000, z čehož jsem vydedukoval několik nezvratných pravd - bude to mladej kluk (byl), tedy bude hrát ofenzívně (1.e4 - nakonec to hrál) a bude mít nadřené varianty (nezjištěno).

Budu hrát sicilskou - to je hezké zahájení, ofenzivní (zrovna jsem byl na vrcholu tvůrčích sil a optimismu). Jenže sicilská (pro znalce - 1...c5) má jednu nevýhodu - má všelijaké varianty. Radši zkusím španělskou, ale už je pozdě, připravit se nestihnu, staň se, co se má stát.

Zahrál jsem pochopitelně sicilskou, tuším s d6 a stál ne beznadějně. S neskutečnou trémou jsem bojoval sám se sebou a okolnostmi. (Tip č. 2 - Mějte vždy záložní propisku.) Nakonec jsem dosáhl nějakým nedopatřením drtivé převahy a místo, abych se uklidnil, se stal pravý opak. Sérií nijakých tahů jsem výhodu postupně rozpouštěl. Soupeř projevil dostatek duchapřítomnosti a prostými tahy krále mi vysbíral vše... Nepochopitelný konec partie.

3. kolo - Grygov D - AŠK B

Druhé vystoupení - je třeba napravit poškozenou reputaci. A64 mají jistě našprtáno, to bude 1.d4. V žádném případě nesmím hrát dámský gambit, ten budou znát nazpaměť a já vím jen, že se nemá bránit ten pěšák na c4... Což takhle něco moderního? Královská indická - to hezky zní. Po přehrátí asi 2 pozic jsem zjistil, že mi to jaksi nesedí. To, že pozici nerozumím, mě neznepokojovalo - to bych nemohl hrát šachy. Ale černá hra mi přišla stísněná.

Hráli jsme dámský gambit, od šestého tahu byla pozice na ručník, po asi dvanáctém šachu už jsem chtěl vzdát. Ale jakási protihra byla, psychicky jsem byl v pohodě, soupeř nemohl nic vymyslet, potom ztratil materiál a já měl najednou matový útok. (Tip č. 3 - Tahejte i zoufalé pozice, soupeř jistě ocení vaši vytrvalost.)

4. kolo - A64 Junioři - AŠK B

Bylo jasné, že budeme hrát španělskou, c5 by byla proti komukoliv z A64 sebevražda. A v tom případě netřeba se připravovat, to hraju celý život. To je nějak Sb5 a dál se uvidí.

Jenže, nepřišli jsme komplet. Ajaj, budu hrát bílýma - pořád se dá hrát španělská, v pohodě. Jako bonus jsem dostal papírově slabšího soupeře (rozdíl rovných 1000 bodů už je něco). Jenže on si zrádně zahrál 2...Jf6. To se snad ani nesmí, tak se španělská nehraje!

Zahrál jsem nesmírně pasivně a celá partie byla jen urputná obrana královského křídla. Tedy až na závěr. V momentě, kdy černá dáma zavelela k ústupu, jsem si oddechl a provedl nedůležitý tah. V dalším tahu jsem s hrůzou zjistil, že existuje i dámské křídlo a to tempo bylo nutně třeba, aby se nerozsypalo po příchodu dámy (Definice č. 1 - Na šachovnici je dámské křídlo přítomno nezávisle na vašem přání).

5.kolo - AŠK B - Žerotín

Připravil jsem si španělskou (do 3. tahu ji už ovládám celkem mistrně). Soupeř evidentně nemá takové teoretické znalosti, protože udělal chybu již ve druhém tahu 2...d6, což mi překazilo plánovaný majstrštyk Sb5, pouštím se tedy do neznáma 3.d4 a po nepřesnostech černého získávám naprosto vyhranou pozici. Detailní znalost španělské nese ovoce...

6. kolo - Luká B - AŠK B

Cítím, že je třeba rozšířit repertoár zahájení. Opět řeším kardinální otázku, co na d4? Jelikož už jsem uvažoval o královské indické, opět osvěžím své znalosti asi dvou variant, tentokrát mi to (nevím proč) docela vyhovuje.

1.e4 (Zrada, příprava v háji. Ale zase je to moje oblíbená španělská. Ten člověk netuší, do čeho leze.) e5 2. Jf3 Jc6 (Jsem na koni. Zatím celou partii hraju bezchybně takřka v bleskovém tempu.) 3. Jh4 (Do háje, novinka. Po bližším rozboru vzniklé situace jsem došel k závěru, že jde o oběť jezdce. O její korektnosti nemůže být pochyb - proč by to jinak hrál, že? Ale kde je zakopaný pes? Bylo třeba si jít zapálit, uklidnit pocuchané nervy.) Dxh4 (Cítil jsem, že tahám za kratší konec - soupeř mi vnutil svůj styl hry. V dalším průběhu obětoval i ostatní figury za tlak v centru, jenž vyvrcholil tahy Jc3 x pěšce d5 a Jd5-c3, ale moje precizní obrana nakonec slavila úspěch.) (Definice č. 2 - Čím rychleji dohrajete na hřišti soupeře, tím později skončí partie řidiče.)

7. kolo - AŠK B - senioři Sigmie

Vsjo jasno. Mám bílé, takže se bude hrát španělská, jsem schopen flexibilně reagovat i na Philidora (pokud soupeř udělá hrubku). Šachově rostu nevídaně.

Hraju s černými. Vyhýbám se bravurně dámskému gambitu, ale zdá se, že soupeře královská indická z míry nevyvedla. Až do 4. tahu stojím snesitelně. Později netradičními manévry koní (asi 8 tahů jen koňmi na 7. a 8. řadě - zcela nesmyslně) soupeře lehce vyvádím z míry. Nechápe, co tím sleduji. Ani já ne. Na jeho výmluvu, že zatím vyvíjel figury a připravoval závěrečný útok, pochopitelně neskočím. Pak přichází závěrečný útok - bílého pochopitelně. Hrozby s vypětím sil odrážím (koně stojí opravdu pitomě) - tedy až na jeden drobný šach věží, vedoucí k dvoutahovému matu.

Stručné shrnutí - kdybych čas, věnovaný na přípravu před zápasem, věnoval čemukoliv jinému, mohl jsem si ušetřit aspoň jednu porážku (nehrál bych královskou indickou).