Byla by určitě škoda, aby naši fanoušci a čtenáři byli ochuzeni o dojmy a atmosféru utkání s Baníkem Havířov, a proto jsem se rozhodl průběh chronologicky zachytit na následujících řádcích.

Jako první skončila partie na druhém stole, kde se IM Zdeněk Beil v mírně výhodnější pozici rozhodl partii s Petrem Kičmerem dát za remízu.

V daném okamžiku jsem zpozoroval i nabídky k remízám na dalších šachovnicích. Vzhledem k nevyjasněným pozicím, kdy jsme sice začínali mít více ze hry, Tomáš Cagašík správně nabídku od Pavla Baiera odmítnul a postupně získal převahu a dovedl partii do vítězného konce.

Dostali jsme se tak do vedení 2,5-1,5, protože s blížící se časovou kontrolou v lepší pozici přehlédl taktický motiv slabé první řady Petr Švancara a jeho soupeř Karel Trombík nabízenou šanci využil k zisku překvapivého celého bodu a na osmé desce Petr Trávníček svůj postupný útok na krále přes slabá černá pole dovedl proti Janu Ramíkovi do vítězného konce. Ve třetí hodině hry jsme se tak ujali vedení.

V začínajících časovkách připsal druhý bod domácímu Baníku Stanislav Kolář. Jarda Šobáň již ze zahájení zvolil obranu své pozice ze základního postavení s figurami na 7. a 8. řadě a jeho pozice byla tak hodně pasivní. V jednom okamžiku se mi zdálo, že se Jarda ubránil, ale nedostatek času dokonal své a přesnou obranu nenašel.

Stav utkání byl tak 2,5-3,5, protože mezitím skončila divoká partie na 7. šachovnici spadnutím praporku domácího Tomáše Mohyly proti Vlastimilu Fialovi, který v jednom z klíčových okamžiků soupeři v jeho hledání správné cesty k uplatnění bílého pěšce do dámy situaci zkomplikoval nabídkou remízy. Bílý se rozhodl pokračovat, nicméně jeho obnažený král nabízel taktické motivy, které v časové tísni byly rozhodující.

Skončily časové tísně a zbývající dvě partie dávaly tušit, že hosté dotáhnou zápas do vítězného konce. Na 1. desce jsem krátce po časové kontrole nabídnul Janu Tomečkovi remízu ve věžové koncovce, kdy by má případná snaha o vítězství znamenala otevřenou možnost trojtipu, což za daného stavu nebylo nutné. Škoda jen, že jsem kolem 37. tahu nevyužil možnost k získání výraznější výhody.

Jako poslední skončila partie Antonín Neoral - Pavel Podlesný, kdy náš borec zaslouží absolutorium za předvedený výkon. Jeho nekompromisní útok na krále znamenal odsouzení černého pouze k obraně. Přestože útěk krále z g8 až na c8 se neobešel bez materiálních ztrát, partie přesto skončila krásnou kombinací vedoucí k matu. Tato výhra korunovala výkon i zasloužený výsledek celého utkání.