Jako první skončil souboj těžkých vah na první desce mezi IM Juniorem a GM Tomášem Polákem. Hrála se jedna z hlavních (asi) variant Jänische, kterou Junior důvěrně zná. Soupeři projevili kladný vztah ke svým dámám a pro jistotu brzo vyměnili všechny ostatní figury. Bílá dáma se zdála být trochu aktivnější a tak to GM Polák nějakou dobu zkoušel, ale černý nepřipustil komplikace - 0,5 : 0,5.
Na 6. stole se mezitím odehrával Souboj Titánů a opor obou týmů - Michal Hrabal vs. Vladimír Ševčík. Michal se jal dobývat francouzskou Bastilu pomocí úderu 2.d3, ale soupeř pokračoval pro bílého netradičně. Toho se ovšem náš borec neleknul a hrdě se držel předem vytyčeného plánu, který ho přivedl na pokraj porážky. Pak však soupeře zhypnotizoval a ten nepokračoval dostatečně důrazně a Miška vyklouzla. Posléze se v pozici naskytla možnost opakovat tahy a to my v Grygově už umíme - 1 : 1.
Čtvrtou desku okupovali a jako třetí skončili IM Radek Sluka a FM Jiří Majer. Hrála se Pircova obrana, domácí hráč ji zahrál pěkně vyzývavě a to neměl dělat. Radka není nutno vícekrát zvát k útoku. Soupeř si příliš oslabil královské křídlo, až se bílý zdvojil na „h“ a rázně ukončil k partii - 2 : 1.
Poté skončil zápas Petr Skácelík - Jan Kolašín, ve kterém jsem poměrně rychle opustil vody teorie královské indické (rád bych řekl, že úmyslně) a naštěstí se mi tím podařilo zmást soupeře a získal jsem slušný útok při opačných rošádách. Už už to vypadalo, že bych mohl dosáhnout výrazně lepší pozice, ale zahrál jsem tah, na jehož smysl jsem si nerozpomněl ani v analýze.
Bílý svým posledním tahem 23.De3? Nechal ledabyle střelce c5 ve vazbě, čehož jsem mohl využít jednoduchým 23...Sd7 (V partii jsem zahrál prostoduché 23...Jb7) 24.Jc3 Vfc8 25.Sa3 Da5! a bílý má nepřekonatelné problémy.
Hlavní varianta je 26.Sxd6 Jxd5!! 27.exd5 Vxc3+ 28.bxc3 Dxc3+ 29.Kb1 e4 a mat na a1 nejde pokrýt.
Nepomůže ani 26.Kb1 Jb5 27.Sxb5 axb5, ani 26.Jge2 Jxd5!! 27.exd5 e4 s brutální demolicí dámského křídla.
I přes svůj nepovedený tah jezdcem jsem mohl hrát dál zajímavou pozici, ale ze setrvačnosti jsem udělal po pár tazích další chybu a v časovce jsem zahození dobře rozehrané partie dokonal hrubicí - 2 : 2.
Další se dohrála partie IM Jaroslav Bureš - IM Roman Chytílek, která byla posléze zevrubně a zábavně zanalyzovaná s pomocí obou jedniček. Jarda čekal caro-kann, ale hrála se francouzská obrana, konkrétně Winawerova varianta (alespoň myslím, začátek jsem moc neviděl). Oba hráči to hráli velmi originálně, bílý si vzpomněl na dětství a sebral pěšce, kterého asi neměl brát, ale černý toto pikožroutství nepotrestal a vznikla velká divočina, ve které náš borec ukázal větší tah na bránu (či lepší orientaci v tom nepořádku) a zavěsil - 3 : 2.
Mentor týmu IM Senior dohrál jako 6. V úvodu partie obdržel od svého soupeře IM Neklana Vyskočila rychlou nabídku k smíru, která v něm naopak probudila bojového ducha. V zahájení se mu povedlo Grünfelda obohatit učením Steinitze - pochopil, že pěšci se zbytečně netahá. Kvůli tomuto originálnímu úvodu jsem pozicím, které vznikaly ve střední hře, rozuměl asi jako totálním diferenciálům. Pro příště by se jednotka aktivity figur měla jmenovat NBS (Neklanův bělopolný střelec). Nakonec se ale Seniorovi podařilo přejít do lepší koncovky, ve které ovšem nevyužil všech možností a remíza byla podepsána - 3,5 : 2,5.
Na 8. desce hrál hráč dalek nedůležitosti, jak by mohla poslední pozice na soupisce naznačovat, kapitán Jakub Fuksík. Soupeřem mu byl Vít Bureš. Hrála se sicilka, Kuba zahrál na soupeřův domeček Sh6, vyměnil černopolného domovníka a vrhnul se do útoku. Pozice vykrystalizovala do materiální nerovnováhy D+V za bílé vs. D+S+J za černé. Černé figury byli ovšem paralyzovány, hlavně bělopolák to dotáhl až na NBS. Náš vůdce ovšem ztratil nit a navíc mu začal utíkat soupeřův pěšec, za kterého musel dát kvalitu, což je v pozici V vs. J+S nemilé - 3,5 : 3,5.
Na 5. šachovnici FM Pepa Obšivač v duelu s FM Miroslavem Jurkou vzdal hold obranářským schopnostem svého velkého jmenovce Pepy Zedníka. Obšoule postavil ježka a neobtěžoval se s krytím pěšce na d6. Ze zahájení tedy vyšel s čistým pěšcem míň, ale heroickým obranářským výkonem to přežil a věžovku 4 na 4 na královském křídle a 1 proti žádnému na dámském udržel a tím i bod pro náš tým. Díky Pepo! Na druhou stranu to také mohl zremizovat rychleji, abychom mohli dříve na oběd a nenarušovali své biorytmy - 4 : 4.
Sice jsme v Brně i přes šancovní průběh nevyhráli, ale alespoň jsme se posunuli o 2 místa v tabulce. Kdybychom tímto tempem pokračovali i dále, nebylo by to na škodu. Tak snad příště v Polabinách. Zdar jak Brno! |