Níže Vás v krátkosti provedu některými partiovými momenty mých šachových soubojů.
V prvním kole jsem měl bílé s Václavem Chládkem. Můj soupeř se hned v zahájení dopustil nepřesnosti, což vedlo k těžké pozici a posléze ztrátě pěšce. Na závěr pak pan Chládek v již špatné pozici přehlédl jednoduchý taktický úder:
Po chybném 27...f6? následovalo 28.Je7 Sb7 29.Vxd6 a černý ztrácí figuru.
Druhé kolo mi za soupeře přichystalo mladého Slováka Lukáše Hájka. Lukáš se dostal do Maroczyho struktury dračí Sicilské, což mu příliš nesedělo a mně se ve střední hře podařilo dosáhnout převahy, kterou jsem uplatnil v těžkofigurové koncovce.
V pozici na diagramu výše je sice rovný materiál, ale černý má daleko lepší souhru svých dvou figur a lepšího krále. Což ve spojení s volným e-pěšcem stačí k výhře. Přišlo totiž silné 31...Dd3!, po čemž bílý musí zahrát 32.Vg1 (jinak by dostal mat na první řadě) a po dalším 32...e4 již není jak zastavit černého e-pěšce. Ještě se stalo 33.Dc6 e3 34.Dxd6 Vf1 35.h4 e2 a bílý se vzdal, černý si postaví dámu a žádný věčný šach se nekoná.
Partii třetího kola jsem komentoval pro Šachový týdeník, naše čtenáře tudíž odkáži na první letošní číslo ŠT. Ve čtvrtém kole jsem narazil na FM Martina Červeného, kterému se v Litomyšli tradičně velmi daří. Po zajímavém boji jsem černými udržel nerozhodný výsledek.
V pátém kole jsem se bílými utkal s Ázerbajdžáncem IM Kananem Heydarlim. V poměrně typické pozici z Paulsena však soupeř udělal v 12. tahu něco, co mi téměř vyrazilo dech.
V této pozici je hlavním pokračováním 12...Jc5, případně se dá zahrát i 12...h5. Sebevražednou 12...0-0? bych však rozhodně nedoporučoval. Následovalo samozřejmě 13.e5 Jd5 a nyní se dokonce dá zahrát i 14.Dh5, ale typické 14.f5 je také dostatečně silné. Soupeř mi ještě pomohl tahem 14...Jxc3 a po 15.Sxc3 jsou skutečně všechny bílé figury připraveny k útoku na krále, to černý prostě nemůže přežít. Po 15...dxe5 16.fxe6 fxe6 17.Jxe6 Vxf1+ 18.Vxf1 Dc6 by černý možná ještě nestál až tak špatně,...
...kdyby ovšem bílý neměl k dispozici pěkný úder 19.Sxh7+! Černý chtě nechtě musí zahrát 19...Kh8 (po vzetí střelce by přišel šach na h5, pak na f7 a mat na g7) a po dalším 20.Sf5 Jf6 21.Sxe5 má bílý k silnému útoku čisté dva pěšce navíc, zbytek partie tak již nepotřebuje komentář. 21...b5 22.c4 De8 23.Jc7 Dc6 24.Jxa8 Sxa8 25.Sxf6 Sxf6 26.Ve1 Se5 27.Dh5+ Kg8 28.Se4 a černý se vzdal.
V šestém kole jsem bojoval černými s FM Akakim Sharashenidze. Zajímavý boj, ve kterém jsme oba věřili výhodám své pozice, se mi pěkným způsobem podařilo rozhodnout uplatněním síly dvojice střelců.
V pozici na diagramu výše jsem vymyslel myslím velmi hezký tah 23...h5 Jeho účelem je zabezpečit silně postaveného jezdce na f5, tj. aby po g4 bílý musel značně oslabit svého krále. Nyní měl bílý zřejmě udělat profylaktické g3, neboť po 24.Ve2 h4 má černý k dispozici takticky velmi zajímavé pole g3. Zároveň nelze Vfe1 kvůli Sh5! Po 25.Jf3 f6 už je bílá pozice poměrně nepříjemná, není snadné najít dobré tahy a černý má jednoduchý plán zdvojit věže na e-sloupci. V takové pozici se snadno dělají chyby: po 26.Jd4? Jxd4 27.Dxd4 už bílý stojí špatně vzhledem k silnému 27...Df5! a černá dáma se s rozhodující silou zapojuje do hry. Po 28.g4 hxg3+ 29.Jxg3 Vxe2+ 30.Jxe2 Dc2 31.Dd1 Dxd1 32.Vxd1
následoval pikantní závěr 32...Sh5! a bílý nezabrání ztrátě figury.
V sedmém kole jsem se svým výkonem poprvé nebyl spokojen. Bílými jsem získal ve Francouzské velmi příjemnou pozici, bohužel v kritickém okamžiku jsem se nedostatečně zamyslel.
Petr Červený se ve stísněné, ale pevné pozici rozhodl pro poziční oběť kvality tahem 20...Vxd4? To samozřejmě není špatná myšlenka, v dané situaci je to však chybné. Já jsem se bohužel domníval, že je jedno, v jakém pořadí zahraju příští dva tahy, takže jsem nejdřív zahrál 21.Sxd4? Samozřejmě se mělo nejdříve stát 21.Jf5! a černý by musel řešit velké problémy. Rozdíl je v tom, že po 21...Vxd4 22.Jf5 černý našel správné 22...Vg4! (to by předtím nešlo vzhledem k braní na e7 a na f6) a najednou stojí černé figury nesmírně dobře a černý má plnohodnotnou kompenzaci za obětovanou kvalitu. Proto jsem o pár tahů později nabídnul remízu, protože by se snadno mohlo stát, že by dva černí jezdci převážili bílou věž se střelcem.
Po klidné remíze v osmém kole s FM Marianem Sabolem byla situace taková, že o první místo jsme se děliil já a Martin Červený s 6,5 body, za námi byli Heydarli a Petr Červený se šeti body a dále skupina hráčů s 5,5 body. Jelikož v posledním kole FM Martin Červený rychle remizoval s IM Kananem Heydarlim, stačila mi k prvenství vzhledem k dobrému pomocnému hodnocení remíza. Já se však již večer před partií rozhodl, že bílými nemám důvod se slabším hráčem rychle remizovat a že chci letos pokud možno zvítězit samostatně. Svého soupeře se mi podařilo přehrát ve střední hře a ve věžové koncovce jsem již sklízel plody předchozí práce.
Nejjednodušší uplatnění převahy spočívá v tahu 51.Vd3! Černý totiž nemůže sebrat bílého a-pěšce, neboť by po 52.Vd6+ snadno prohrál pěšcovou koncovku, a po jiném tahu ztrácí minimálně jednoho pěšce, což ve spojení s aktivitou bílých figur znamená jistou prohru.
vítěz Českých šachových Vánoc 2012 IM David Dejf Kaňovský
spolu s ředitelem turnaje Jaroslavem Fuksíkem.
stránky turnaje | 
0 | 
0