Ve dnech 5. - 6. 4. se uskutečnilo Mistrovství České republiky školních družstev v rapid šachu v kategorii středních škol. Turnaje se zúčastnilo i ambicemi nabité družstvo Gymnázia Šumperk. Tentokrát jsme jeli ve složení: Já (Marek Malý), Jakub Vaculík, Šárka Bártová a Petr Ciffra.

Naše dvoudenní šachová akce začala ráno v úterý 5. 4. kolem sedmé hodiny na šumperském nádraží. Postupně jsme se vlakem dostali do Prahy, odkud jsme dále pokračovali autobusem do Čimelic. Z této malebné vesničky nás do Štědronína dopravil pořadatelský autobus. Celkově cesta trvala něco kolem pěti hodin, takže byla velmi únavná.

Ihned po příjezdu jsme se šli urychleně ubytovat a poté okusit místní specialitu (oběd). Místní specialita se skládala z (překvapivě) mrtvého kuřete v podobě řízku a brambor. Po obědě už nám nezbylo moc času na odpočinek, protože asi za 15 minut se začínalo hrát.

V 1. kole jsme jako nenasazení vychytali 6. nasazené Gymnázium Kladno. I přes papírové předpoklady jsme prohráli pouze 1½ ku 2½. Mně se partie celkem povedla, soupeře jsem vcelku pěkně překombinoval. Kuba měl vyhranou partii, ale nakonec byl kvůli časové tísni rád za remízu. Obě zadní šachovnice prohráli především díky problémům s časem. V 2. kole jsme vcelku překvapivě dostali ještě slabší družstvo než my a s přehledem zvítězili 3:1. Prohrála pouze Šárka na třetí desce. Další kolo jsme se utkali s Gymnáziem Hlučín. Papírově byli výrazně silnější a porazili nás 3:1. Jediný, kdo jim dokázal vzdorovat byl Petr Ciffra, který na 4. desce v koncovce jasně přehrál pomalu hrající Moniku Bělkovou, která sázela spíše na velikost svého výstřihu než na šachové dovednosti. Další souboj jsme svedli s Gymnáziem J. K. Tyla Hradec Králové. Zápas se nám vůbec nevyvedl, jediný, kdo dokázal uhrát body, byl Jakub, který vybojoval čestný půlbod. Na konec prvního dne nás pořadatelé odměnili slabým družstvem Gymnázia Teplice. Zápas jsme ovládli 3:1, jediným, kdo opět prohrál, byla Šárka, která ten den uhrála 0 bodů.

Po náročném dnu jsme se všichni těšili na další místní specialitu (večeře). Lokální kuchyň nás obdarovala trochu vodovou, ale vcelku dobrou, svíčkovou s knedlíkem. Po vydatné večeři jsme doplnili zásobu pití v místní hospůdce a šli na pokoj. Tam se k nám připojil i Tadeáš Baláček, kterému se podařilo vymodlit pro nás šachovou soupravu a hodiny od pořadatelů. Zbytek večera jsme tedy strávili hraním vtipných blicek. Kolem půlnoci nás to ale omrzelo, Tadeáš šel spát a my po chvíli také. Těšili jsme se, jak se krásně vyspíme a probudíme až ráno, ale to jsme byli naivní.

Kolem půl druhé ráno už jsem se pomalu ponořoval do snového světa, když v tom se ozvalo několik velmi hlasitých zaklepání na sousední pokoj dívek (možná i kopnutí). Posléze klepání následovalo i na našem pokoji a dalších. Je to zvláštní, ale odhadli jsme, že dotyčná klepající osoba nejspíš bude pod vlivem alkoholu. Velice divné na šachovém turnaji... Neodolal jsem a po výkřicích typu „Můj penis je nekontrolovatelný“ jsem šel zjistit, co se děje. K mému zděšení jsem zjistil, že se jedná o velice (často) podnapilou NAHOU osobu s iniciály V. S. z šachového klubu OÁZA Praha. Po zpacifikování V. S. ostatními nejmenovanými střízlivými šachisty jsme opět ulehli ke spánku.

Druhého dne po probuzení jsme šli vyzkoušet předposlední místní specialitu (snídaně). K velkému překvapení se konal rohlík a rohlík. Po této velice výživné snídani jsme se vydali dokončit tento akční turnaj. V 6. kole jsme hráli s Gymnáziem Prachatice. Možná do výsledku promluvila naše únava pramenící z osoby klátící se opodál na židli, každopádně jsme prohráli 3:1. Jediný dokázal bodovat opět Jakub Vaculík. V 7. kole jsme dostali poslední nasazený Český Krumlov. Věřili jsme si ve vítězství 4:0, ale to bych tam nesměl být já. Vyhráli jsme „pouze“ 3:1. Alespoň Šárka uhrála svůj první bod. V 8. kole nás čekalo Uherské Hradiště. Já konečně prolomil utrpení druhého dne a slavně zvítězil. Vyhrál i „fantasticky“ hrající Jakub Vaculík. Zadní šachovnice nás tentokrát nepodržely. Celkově tedy 2:2. V posledním kole nás čekala nebezpečná Strážnice. Já jsem pokazil, co se dalo a úplně vyhranou pozici jsem zkušeně zremizoval. Jakub Vaculík pokračoval ve své spanilé jízdě a s přehledem zvítězil. Šárce se podařilo uhrát další půlbod a Petr bohužel zkazil nadějnou pozici a taky remizoval. Důležitě ale bylo, že se nám poslední kolo podařilo vyhrát.

Celkově jsme uhráli 17½ bodu a skončili na 15. místě. S ohledem na předchozí ročníky je to docela úspěch.

Nakonec bych si nemohl nechat ujít vzkaz pro nejprestižnější, nejlepší a určitě nejbohatší školu v Olomouckém kraji. Ano, je to Hejčín, který se jako loni kvalifikoval na MČR a opět nejel. Takže vzkaz je: Bylo to tam dobrý!