Dne 10. dubna proběhlo poslední kolo 2. lig. Náš, už bez šancí padající tým, hostil doma mladé borce z Dobré. Náš tým byl po skvělé výhře z minulého zápasu nabuzen k dalším velkolepým výsledkům. Možná lehce předběhnu, když prohlásím, že jsme opět zvítězili. Nezbývá nám než si povzdechnout, že jsme nezabrali už trochu dříve. Především prohra s Třincem tak velmi mrzí zpětně.

Jako první odpůlil náš kapitán, Jirka Navrátil sr hájící 5. desku, Miroslava Slaninu. K partii samotné není moc co říct, protože skončila v podstatě dřív, než začala. Nicméně Jirka odehrál celou sezónu velmi zodpovědně a ziskem 4,5/10 (45%) rozhodně nesl prapor Uničova hrdě vztyčen. 0,5:0,5.

Další skončila partie z 6. šachovnice Laďa Kočí - Zdenek Holeksa. Moc jsem partii nesledoval, protože skončila velmi brzy, ale myslím, že s našemu hráči příliš nepodařila (protože skončila tak brzy). Laďa odehrál 9 partii a z toho 5x remizoval, ale bohužel nezvítězil ani jednou. Spokojen tak jistě moc není, ale nedá se nic dělat. Příště se zase bude dařit lépe 0,5:1,5.

Další v řadě dohrál na druhém stole náš nejnadějnější hráč Navrc junior. Jirka bránil pravidelně 1.-2. šachovnici, a proto je jeho 4/10 skvělým výkonem. Hrál s velmi silnými soupeři a nedal jim nic zadarmo. Dnešní partie se mu ovšem vůbec nepodařila a po strašné hrubce v 18. tahu byl nucen kapitulovat. I přes dnešní bídu ale nezbývá než Jirkovi pogratulovat k celkově velmi dobré hře. 0,5:2,5.

Za této velmi nepříznivé zápasové situace se ovšem začalo blýskat na lepší časy. Nejdříve jsem já porazil na 3. šachovnici Jirku Kalivodu. Partie začala poklidnou Francouzskou, ale poměrně záhy se pozice značně zdramatizovala, když soupeř obětoval (rozuměj, ztratil) pěšce, a tak se vrhl do útoku na bílého krále. Ten jsem odrazil a přešel jsem do koncovky SJ proti SS. V té jsem pěšce navíc vrátil, ale za vyhlídku aktivní hry proti černému králi. Soupeř tedy obětoval figuru za 2 piky, ale oběť nebyla korektní, a poté se i drasticky zmýlil (v těžké pozici) a dovolil mi rozehrát i zbývající figury. Závěrečná „oběť„ jezdce už byla jen parádičkou. Odehrál jsem 10 partií a celkové skóre 3/10 není žádná sláva. Svou vlastní chybou jsem se (a tým) připravil o více bodů a moc spokojen tedy nejsem, ale snad se blýská na lepší časy. Tuto sezónu jsem se aspoň přesvědčil, že i se silnými hráči jde hrát zcela vyrovnaně. 1,5:2,5.

Na 4. desce nedlouho po mě vyhrál Honza Kolašín, který porazil kdysi nadějného juniora Šimona Štuknera. Honzovi se partie nepodařila, i když se bránil svou strašlivou zbraní, Francií. Elementárně ztratil figuru za 2 piky (mohl ztratit pouze kvalitu), ale soupeřův král si nemohl být příliš jistý sám sebou. Jednu chvíli Koláč prošel naprostou prohrou (pozicí asi +12 pro bílého), ale soupeř toho nevyužil a naopak to byl on, kdo musel řešit nepříjemné problémy v časovce. V okamžiku, kdy už se zdálo, že se ubránil, se strašně spletl a zpanikařil a partii ještě prohrál. Tento bod později soupeřům velmi chyběl. Honza sehrál pouze 6 partií, ale domnívám se, že s výsledkem 2/6 nemůže být příliš spokojený. Jeho výsledky jsou hezky provázány s týmem, když on zvítězil, tým vyhrál také. Škoda, že jsme si tuhle závislost uvědomili až v 10 a 11. kole. 2,5:2,5 !!

Další v řadě zvítězil náš leader Vláďa Bělunek nad Josefem Lysem. Našemu borci se podařila pěkná partie z jednoho kusu a soupeři ani moc šanci nedal. Už od zahájení se hrálo pod taktovkou bílých figur, a když Vláďa dotlačil 2 spojené pěšce na 5.-6. řadu, tak už bylo jasné, že konec na sebe nenechá dlouho čekat. Pěkný poziční výkon. Velká škoda je, že kvůli pracovnímu nasazení se Vláďa moc zápasů nezúčastnil, protože se nám velmi hodil nějaký zkušený solidní hráč na 1. šachovnici. Ale i tak odehrál 4 partie a získal z nich 2,5 bodu, což je velmi hezký výkon. 3,5:2,5.

Jako předposlední končila partie na 8. stole Pop Ladislav - Carbol Otmar. Laďa partii rozehrál poměrně dobře, ale v jeden moment obětoval/ztratil/odevzdal střelce a od té doby se začaly dít věci. Se svou současnou výkonností jsem se už nechytl a zbytek partie nepochopil. Nakonec si soupeř zvolil přechod do hladce vyhrané věžovky, kterou také hladce vyhrál. Laďa nicméně zaslouží uznání za projevení týmového ducha, když úplně prohranou pozici vynalézavě zkoušel bránit. To, že to nevyšlo je druhá věc, ale na snaze našeho hráče hrát pro tým to nic neubírá. 3,5:3,5.

Za tohoto velmi dramatického stavu dohrával na sedmé šachovnici hrdina (nikoliv Robin) zápasu, Olda Axman, proti Milanu Válkovi. Zahájení sehrál Olda ne zrovna přesvědčivě a ve střední hře ztratil pěšce. Střední hra bez pěšce byla špatná, ale soupeř se začal zamotávat a postupně odevzdal své pěšce. Ve vzniklé koncovce, kdy měl Olda volného a - pika a zablokovaného h - pika, jeho střelec jasně dominoval nad soupeřovým jezdcem. Koncovka to nicméně byla asi remízová, ale náš borec se dokázal vybičovat k velkému výkonu a trpělivým manévrováním ve stylu Larsena soupeře v této urputné koncovce utahal a vybojoval pro náš tým tak klíčový bod. Olda může být spokojený se svým výkonem a 4 body z 10 partií rozhodně prokázal, že je pořád velmi nebezpečný soupeř. 4,5:3,5.

Celkové hodnocení se samozřejmě nepíše moc snadno, přece jen jsme se v soutěži neudrželi a padáme do KP1. Nicméně ale faktem zůstává, že náš tým byl v porovnání s ostatními velmi slabý a navíc se nám ani jednotlivě příliš nedařilo. V posledních 2 zápasech jsme bodovali naplno a nesestupujeme tak z posledního místa. Ostudu jsme si tedy určitě neudělali. Nezbývá než poděkovat všem hráčům, kteří se aktivně zúčastnili bojů a doufat, že někdy příště se třeba povede lépe. ZDAR CHLAPI (A DÁMO) A DÍKY !!