Ve 3. kole Krajského přeboru jsme ve Šternberku hráli proti silnému celku ŠK Olomouc. Olomouckým vypadla hrací místnost, a tak se utkání na jejich žádost hrálo u nás. Na sestavu soupeřů to ovšem nemělo žádný vliv, přijeli v plné síle a výrazně nás elově převyšovali, sem tam i o stovky bodů. Přesto to z počátku byl velmi vyrovnaný zápas a na žádný debakl to už dopředu nevypadalo.

Jak probíhalo utkání? To mohu tentokrát popsat místy jen velmi kuse, protože jsem byl značně a dlouho zahloubán do své vlastní pozice a neměl jsem čas sledovat jiné partie. A bohužel i Laďa Spurný, se kterým si v tomto ohledu běžně navzájem vypomůžeme, na tom byl tentokrát stejně. Do 13. hodiny se urputně bojovalo a teprve poté se začalo hýbat skóre.

V zápase se Šternberk držel statečně a žádný debakl se nekonal.

Nejprve se na 7. šachovnici dohodli na remíze hostující Peřina a Šuba. Náš Mirek sice tahal celou partii za kratší konec, ale smír dokázal uhájit. Na 5. prkně dosáhl velkého úspěchu šternberský Opletal proti Molnárovi, když černými hrál velmi aktivně a donutil soupeře ke kapitulaci.

V souboji 4. postů hrál Jan Zdražil proti domácímu Flejberkovi a byla to bitva o střed šachovnice, kde v určité fázi hry nebylo volné pole. Ze zápletky vyšel lépe černý, jehož dva spojení pěšci došli až na 2. a 3. řadu a tady už byla veškerá obrana bílého ztracena. I na 6. šachovnici ve dvojici Mlčák-Maďar se odehrával zajímavý boj a tentokrát to bylo vítězství pro nás. Vlado Maďar zaslouží gratulaci za úspěch proti podstatně silnějšímu hráči. Vedli jsme chvíli 2,5:1,5!

Na 8. desce hrál Přenosil proti Spurnému a zde byl nejvýraznější rozdíl ela v celém zápase: více než 400 bodů. Přesto se odehrával překvapivě zcela vyrovnaný boj. Náš Laďa sice žádné aktivity nedosáhl, avšak partii měl bílými pevně v rukou a po mnoha výměnách byla i v koncovce stejnobarevných střelců remíza na dosah, což následně na místě potvrdil i rozbor. V koncovce plné tempování ovšem stačí malinká nepřesnost, třeba jen špatný odhad vzniknuvší pozice o pár tahů dále a je konec. To se zde potvrdilo a přece jen zvítězila větší šachová síla. Laďa pogratuloval a vzal zcela sportovně, ale ještě v úterý večer v klubu trochu smutnil z promarněné šance. Vyrovnáno na 2,5:2,5!

Na předních šachovnicích domácí bohužel vyhořeli.

Takže se rozhodovalo na prvních třech šachovnicích a tam se projevila naplno převaha „domácích“. V souboji obou týmových jedniček Zbořil-Vymětalík se náš Ivo dlouho úspěšně bránil, ale nakonec neubránil. Na 2. desce v partii Pavlík-Kozák bílý nestihl včas rošádu a byl pak vystaven množství problémů. Soupeř to hrál přesně a nedal našemu Peťovi žádnou šanci.

Na 3. postu jsem ve své partii s Tomášem Zdražilem rozehrál Francouzskou obranu a po zablokování dámského křídla se hra přesunula na křídlo královské. V 11. tahu jsem měl na výběr: zahrát f6 anebo až f5 a pozici trochu otevřít?! Zvolil jsem první variantu, což se později ukázalo jako nepříliš dobré. Soupeř měl mnohem více manévrovacího prostoru, moje figury těžko nacházely dobrá místa pro eliminaci hrozeb. No, bránil jsem se dlouho, ale neubránil, trhlinky v pozici se zvětšovaly a musel jsem se vzdát. Tedy nakonec 5,5:2,5 ve prospěch favoritů.

Máme velmi vyrovnaný tým a na zadních šachovnicích většinou držíme krok. Bohužel nám chybí na předních postech hráči s vyšším koeficientem (ideálně 2000+), což se projevuje i v konečném výsledku. Byl to z naší strany další důstojný leč opět očekávaně prohraný duel.