Rapid turnaj v Moravském Berouně se postupně opět dostává do někdejší formy. Poté, co pořadatelé předloni jeden ročník vynechali a v loňském klání to trochu zaplatili nevalnou účastí, se hráči postupně vrací zpět. Je to dobře, protože na pořadu dne byla symbolická oslava. V sobotu 9. září totiž proběhnul jubilejní dvacátý ročník turnaje.

Hrálo se rapid tempem 15 minut na partii, výsledky se započítávaly na rapid elo a pořadatelé mohli být tentokrát s účastí již spokojenější. Připomínka někdejší slávy, kdy si zde dávalo dostaveníčko i okolo stovky hráčů, se sice nekonala, ovšem 56 prezentovaných šachistů představuje solidní standard. Milým bonusem navíc pak bylo poměrně silné zastoupení.

pohled do prostorného hracího sálu

Na startu stanul jako největší favorit mezinárodní velmistr Štěpán Žilka (2499), těsně následovaný ratingově silným mezinárodním mistrem Pavlem Zpěvákem (2403). Absolutní špička mohla mít o dalšího favorita více, původně byl přihlášen i velmistr Jan Krejčí, ten však na poslední chvíli musel odříct a plnit šachové povinnosti ve své rodné Litovli, kde odehrál simultánku.

Mezi dalšími hlavními uchazeči o ceny byli mezinárodní mistři Bureš (2365), Vesselovsky (2346) a Pastirčák (2334). Mistrovské zastoupení však bylo širší a zahrát si přijeli i mnozí ostřílení kandidáti mistra. Paradoxně poněkud chyběla obvyklá většina - ratingově slabší kluboví šachisté. Ne že by si obyčejný smrtelník neměl vůbec s kým zahrát, ale více než polovina hráčů měla elo nad 1800. Běžně se pak stávalo, že i méně úspěšný účastník navzdory jedné či dvěma prohrám a očekávanému pádu v nasazení opět dostal relativně silného soupeře.

GM Žilka při partii s IM Michenkou

Velmistr Žilka nikoho nenechal na pochybách, kdo že je na turnaji pánem. Sebevědomě začal čtyřmi výhrami v řadě. V pátém kole remizoval se svým hlavním konkurentem Zpěvákem. Poté porazil mistry Cagašíka (2279) a Bureše. I v osmém kole se snažil zvítězit, tentokrát nad mezinárodním mistrem Michenkou (2182), ten však pevnou hrou partii udržel. V posledním kole pak Žilka na jistotu remizoval k celkovému vítězství v turnaji, kdy dosáhnul 7,5 bodu z 9. „Jakýkoliv turnaj není snadné vyhrát a dnes se tu navíc sešla opravdu velmi slušná konkurence. Šachy mi ovšem šly od ruky, v podstatě jsem nebyl vážněji ohrožen ani v jediné partii, takže mohu být spokojen s výsledkem i předvedenou hrou,“ komentoval svůj triumf Žilka.

O dalším pořadí se rozhodovalo v rámci tuhých a velmi vyrovnaných bojů, které nakonec skončily mrtvým doběhem hned pětice hráčů, kteří dosáhli 6,5 bodu. V rámci vedlejšího hodnocení připadla stříbrná příčka IM Burešovi. V tomto případě mu štěstí přála zřejmě i šachová bohyně Caissa, a to za jeho rytířské gesto. V předposledním kole, kde již byla cenná každá půlka bodu navíc, se Bureš dostal do vzájemné vrcholné časové tísně s IM Vesselovskym. V průběhu boje dostal pozici s pěšcem více, kterou by při dostatku času zřejmě vyhrál. V zuřivém blicání Burešovi zůstalo osm vteřin v okamžiku, kdy Vesselovsky s poslední vteřinou časově padal. Jardu však taková hra (a případná výhra) neuspokojovala a vzájemnou potyčku ukončil nečekanou nabídkou remízy, jež Vesselovského překvapila a kterou vděčně přijal. S obdivem tak mohu konstatovat, že mistr Bureš se i ve vyhroceném okamžiku nehoní prioritně jen ze body, ale ještě pořád hraje šachy. Jako gentleman.

Bronzový stupínek si nakonec zabral IM Zpěvák a i zde více než zaslouženě. Předváděl svoje obvyklé pevné poziční šachy a ani jednou neprohrál. Za zmínku však tentokrát stojí i dělba čtvrtého místa, které bylo uděleno netradičně dvakrát. IM Vesselovsky a FM Cagašík totiž při shodném bodovém zisku dosti kuriózně dosáhli naprosto rovných i všech třech vedlejších pomocných hodnocení! To se opravdu stává jen výjimečně. Mezi dalšími cenami pak figurovala mezinárodní ženská mistryně Catarina Leite-Oralová (2138) jako nejúspěšnější žena, cenu do elo koeficientu 1300 získal šternberský Lukáš Najmon (bez elo koeficientu) a obdobně se do ela 1500 radoval domácí Jan Stůj (1496). Do elo 1700 zabodoval velmi pěkně Daniel Telařík (1604), který předvedl bojovné šachy (a dosáhl performance elo 1900) a cenu do elo 1900 si odnesl Milan Balogh (1797), jenž se svým výkonem dokonce vklínil mezi širší špičku turnaje.

konečné pořadí v xls

konečné pořadí na chess-results

v popředí uprostřed vítězný GM Žilka, vlevo stříbrný IM Bureš a vpravo bronzový IM Zpěvák

K organizaci nelze mít žádné výtky. Hrát se sice začalo s cca 25 minutovým zpožděním, ale za to opravdu nemůže realizační tým. Moravský Beroun je přece jen z hlediska dopravní dostupnosti mírně z ruky, a tak někteří šachisté dorazili po oficiálním ukončení prezentace a samozřejmě nebyli odmítnuti. Při patnáctiminutovkách však takové zdržení příliš nevadí, soutěž skončila okolo půl čtvrté. Po celou dobu byl k dispozici bufet s alko i nealko nápoji, drobnými cukrovinkami a především s občerstvením v podobě již tradičních, chuťově výborných klobás, které jsou každoročně pro mnohé účastníky magnetem, přičemž někteří rádi ochutnají i opakovaně. A konečně i vítaná drobnost pro každého soutěžícího od sponzorujícího Granitolu byla zajištěna, totiž tašky se sadami igelitových sáčků, které přivítají v domácnosti hospodyňky hráčů.

Zdá se, že pořadatelský tým v Moravském Berouně i přes ojedinělou vynechávku nadále hodlá do prostorného sálu místního kulturního domu zvát všechny, kteří si oblíbili zdejší klání v již tradičním termínu počátku babího léta. Vřelé díky za to!