Ano, nepopírám, rozhlasová hra je už přece jen náročnější útvar a ne každý v něm může najít zalíbení. Ale za zkoušku přece nic nedáte.
Je to vlastně divadlo do ucha a bez přehánění mohu konstatovat, že mnohdy velice kvalitní. V této kategorii nezřídka najdete opravdové skvosty klasiky a dramatizace děl světové úrovně, psané nádherným a kultivovaným jazykem. Interpretují je přední herci, zvuková složka obvykle nemá chybu. Rozhlasové jeviště zkrátka za tím opravdovým nezaostává v ničem. Naopak, tím že neservíruje obraz, více posluchače nutí vstřebávat samotný text. Fantazie a obrazotvornost se pak už rozjíždějí automaticky, věřte mi.
Docela nedávno jsem narazil na dvě hry. Nejsou to žádné novinky. Šachová novela světoznámého rakouského spisovatele Stefana Zweiga je všeobecně poměrně známá a rozhlasového ztvárnění se dočkala již v roce 1979. Druhou je hra Grünsteinova varianta (pozn. nikoliv Grünfeldova), která je ještě o dva roky mladší a jejímž autorem je německý scénárista a režisér Wolfgang Kohlhaase, jenž za ni získal nejvyšší ocenění prestižního festivalu rozhlasu a televize Prix Italia pro rok 1977.
Krátce vám obě hry představím.
Šachová novela
Známý příběh představuje muže vyslýchaného za 2. světové války gestapem a vězněného po celé dlouhé měsíce bez kontaktu s jedinou lidskou bytostí. Z hrozivého tlaku samoty se vězeň vymaní náhodnou krádeží knihy obsahující stovky šachových partií předních mistrů. Je to jediný zdroj zábavy a čehokoliv smysluplného. Postupně se partie naučí nazpaměť a propadá šachové hře. Později, již na svobodě, porazí při plavbě na parníku v partii úřadujícího šachového mistra světa. V hlavní roli se představí Eduard Cupák, jehož herecký výkon zasluhuje absolutorium. Šachy jsou zde podány nejen jako vytržení ze samoty a mozek bystřící ušlechtilá činnost, ale také jako opium, kterému vězeň postupně propadá, až se dostává do schizofrenního stavu, ve kterém se pokouší hrát za bílého i černého současně a vlastně tak rozdvojuje svoji osobnost, přičemž výsledkem může být extáze i šílenství. Šachová novela je nejen obrazem lidské vůle a snahy uchovat si důstojnost a jakýkoliv smysl existence ve vyhrocených podmínkách, ale poskytuje současně i poněkud znepokojivý obrázek duše a nitra každého jedince a limitu, kterého je reálně schopen. Jde o strhující zpověď vězně, člověka, šachisty...
Grünsteinova varianta
Děj hry se odehrává ve Francii, kde v roce 1939 hledali útočiště utečenci před fašismem z celé Evropy. Francie však řadu z nich ze strachu před Hitlerem internovala. V pařížském vězení se tak na dlouhé měsíce sejdou tři muži naprosto rozdílných osudů a charakterů: divoký a nespoutaný hamburský námořník Lodek, umírněný a konzervativní polský žid Grünstein, disponující pevným životním postojem a záviděníhodnou morálkou, a Řek z ostrova Korfu. Nekonečné dny za zdmi cely si krátí vzpomínkami na dosavadní život a posléze i šachovou hrou. Boje na čtyřiašedesáti polích, ačkoliv jsou zcela reálné a prostupují většinu času hrou, jsou zde však současně i podobenstvím. Vytváří symbolickou kulisu, v níž jsou odrazem charakterů, vůle, nemohoucnosti, spásy, síly, rozumu, morálky, zkrátka všeho. Tři rozdílní muži, tři osudy a jejich střet v malé cele. Klidná hra s neklidným obsahem. Výborné herecké výkony a tudíž i výborný zážitek.
Tolik tedy krátce k oběma dílům.
Pokusil jsem se jejich obsah představit skutečně jen rámcově, abych vás už předem neochudil o jejich průběh samotný. Jsou myšlenkově bohaté a esteticky ladí na vysoké úrovni pomyslné stupnice.
Na internetu je obě podle názvu bez problémů dohledáte.
Najděte si chvíli času a zkuste šachy zase na trochu jiný způsob. Myslím, že litovat nebudete v žádném případě. |
