V roli hlavního favorita se představil velmistr Jan Krejčí (2526), zdatně mu však sekundoval mezinárodní mistr Sergej Vesselovskij (2348), dále dvojice Jindřich Kuba (2310) a Pavel Kárník (2269), oba zatím bez šachového titulu, a rovněž i duo mistrů FIDE: Vladimír Karlík 2267) a Josef Lys (2212). Připočítáme-li i skvadru kandidátů mistra, sahající až ke startovnímu číslu 15, bylo čelo turnaje hodně nabité.
souboj dvou hlavních favoritů v partii Krejčí-Vesselovskij
Hrálo se tempem 15 minut na partii a jak známo rapid bývá velmi nevyzpytatelný, přičemž nezřídka nešetří ani ty nejlepší. Tentokrát však šachová bohyně Caissa příliš vrtochy netrpěla, minimálně si tedy své ženské božské rozmary nezchladila na velmistru Krejčím. Ten totiž celou soutěž suverénně vyhrál, a to doslova a do písmene spanilou jízdou, když stoprocentní devítibodový zisk není často k vidění ani u šachisty jeho úrovně.
„Je to samozřejmě fajn, kdo by neměl radost. Vzpomínám si, že v minulosti se mi plný bodový zisk už někde jednou či dvakrát podařil, ale i z toho je vidět, že příliš časté to není. Byl jsem ohrožený pouze v jediné partii, kde to ale nemuselo nutně skončit mou prohrou. Nakonec jsem byl v závěrečné časovce i tady rychlejší a vyhrál jsem,“ hodnotil průběh bojů Krejčí.
 vítězný Krejčí s pořadateli
Soupeř, který mu přivodil vrásky na čele, když jej přechodně dostal do ztráty pěšce a tuto lepší pozici převedl i do koncovky, byl spolehlivě a pevně pozičně hrající Josef Lys. K úspěchu s velmistrem mu na konci partie chyběl ždibec času a na úkor toho i lepší technika realizace výhody. V turnaji se neztratil, pověstné štěstíčko mu však chybělo celou soutěž, nakonec se umístil na nepopulárním čtvrtém místě. I když i to je relativní, hráči totiž závěrečnou 2. - 7. pozici dělili shodným počtem 6,5 bodu a tak rozhodovala pomocná kritéria.
Ta na stříbrnou příčku katapultovala FM Karlíka, jenž velmi slibně začal čtyřmi výhrami a příliš nezkazil v pátém kole prohrou s Krejčím, když v kole šestém opět bodoval. Zbytek pak ale již „jen“ doremizoval, naštěstí to stačilo. Z třetího místa se radoval Pavel Kárník, který pro změnu zaváhal už ve třetí partii se šternberským Mohaplem, dalšími body se však poté opět šplhal vzhůru a chvíli to vypadalo, že po Krejčím by on mohl být tím úspěšným. Prohra v předposledním kole však tyto naděje definitivně zlomila a ani závěrečná výhra to už nenapravila. Trojlístek hráčů, jejichž příjmení začíná na „K“, se tak zkompletoval.
Turnaj se hrál ve velice příjemném a prostorném sále, který byl opatřen výkonnou vzduchotechnikou, jíž bylo opravdu zapotřebí, jelikož počasí gradující třicetistupňovým vedrem bylo značně nešachové. Pořadatelé se, až na malé a poněkud zbytečné průtahy mezi jednotlivými koly, chopili role organizátorů velmi dobře, když nemohu a nechci kritizovat úvodní zpoždění, které je více či méně tradiční na všech soutěžích. I výborně zásobený bufet kantýny místní školy s nabídkou studených i teplých jídel za velice přijatelné ceny přispěl ke spokojenosti zúčastnivších se.
Poněkud netradičním požadavkem byla předchozí přihláška na turnaj a jeho úhrada převodem z účtu předem, kdy i případnou následnou neúčastí hráče vklad propadal. Trochu jsem se obával, co to udělá se zájmem šachistů, ale zjevně to většině příliš nevadilo. A ano, chápu i organizátory a jejich důvody. Nechci mermomocí hájit novinky, šachisté si sami určí, kam sahá jejich pochopení, ale tak jako si čím dál více zvykáme na digitální hodiny a další inovace, tak zřejmě i tyto formy se dříve či později stanou běžnou součástí šachového světa.
Faktem zůstává, že bruntálský turnaj se vydařil, a to velmi. Řada hráčů tak zřejmě se startem nebude příliš váhat ani v příštím roce.
závěrečné pořadí |
