O uplynulém víkendu odstartovala Extraliga družstev. Náš kraj má bohaté zastoupení hned ve dvou týmech, A64 Grygov a Tatran Litovel. Los tomu chtěl, že tyto dva oddíly letos nehrají spolu ve „dvojičce“, takže budou mít v každém dvojkole rozdílné soupeře. I proto o zápasech Litovle mnoho nevím, a pokud někdo jiný z Litovle nic nenapíše, nemůžu o jejich zápasech nic zasvěceného napsat, maximálně přidat odkaz. Navíc průběh partií ze všech zápasů lze sledovat naživo.

Teď už k zápasům Grygova:

V sobotu jsme hráli v Lysé nad Labem, tradičně na místním výstavišti v asi nejprostornější hrací místnosti, kterou v lize znám. Domácí mají ve svém středu několik špičkových zahraničních i českých hráčů a i letos mají vysoké ambice. Oproti tomu naším letošním cílem je udržení a stabilizace celkové situace.

Do zápasu jsme nevstoupili vůbec dobře. S rychlou hrou IM Hausnera se při své extraligové premiéře nepopasovala dobře Terka Olšarová a prohrála. Zahájení jsem nepřežil ani já s GM Landou, na téhle úrovni se to prostě tak naivně hrát nedá. Do třetice prohrál i Radek s nestárnoucím GM Jansou. 0:3

Po takovém úvodu se dá se zápasem těžko něco dělat, přesto jiskřička byla ještě zažehnuta. Honza Vrána statečně odmítl remízu GM Oralovi, Jarda Bureš stál o dost lépe s GM Rogozenkem, Ríša junior měl pěšce navíc s GM Štočkem a i Pepa Obšivač začínal přebírat iniciativu s IM Priehodou, kterému časovky nikdy nešly. Korektní remíza Dejfa s GM Jemelinem tak nic neřešila pro žádný z týmů. 0,5:3,5

Po časovkách se ale vyjasnilo. Honza Vrána přepnul strunu a musel bránit horší pozici, Pepa Obšivač taky vydoloval jen mírně horší věžovku, a tak bylo jasné, že zápas prohrajeme. Honza nakonec se štěstím udržel, Pepa taky, Ríša Štočka taky nepřetlačil, a tak jediným světlým bodem byla Burčova výhra, kterou si trpělivě pohlídal. Po zásluze jsme tak prohráli 3:5.

Po noci, kterou jsme stejně jako dalších 50 hostů na motorkách strávili v hostinci U háje, jsme plni odhodlání vyrazili směr Praha na jeden z klíčových zápasů o záchranu. Hotel Diplomat byl velmi elegantním prostředím pro extraligový zápas. Škoda, že z pražských fanoušků dorazil jen jediný, a to Vláďa Mrňa. Předzápasové elové prognózy se pohybovaly kolem 4:4, opak byl však pravdou. V tomhle zápase nám vycházelo téměř vše.

Nejdříve vyhrál Ríša Biolek, který v sobotu nehrál kvůli termínové kolizi s Mistrovstvím Čech mládeže, kde působil jako trenér, a kde zřejmě odkoukal nějaké finty, se kterými si Tomáš Studnička neporadil.

Pak zabodoval Slukič, když v očekávané avantgardní partii zdolal dalšího z umělců tohoto směru IM Pavla Vávru.

Třetí korálek navlekl na šestce Havran ve velmi ostré pozici a prokázal, že se pořád zlepšuje. Obětí mu byl Honza Příborský.

Na 4:0 zvyšoval Ríša Junior, když odvážně obětoval celou svou pozici za hru proti soupeřovu praporku, což k mému milému překvapení slavilo úspěch.

Vítězný bod jsem si připsal já s GM Maníkem, když jsem odvážně dvakrát odmítnul mírové rozhovory. Po pravdě by je v takové pozici asi odmítl každý.

Do party se posléze připojil i Pepa Obšivač, když trpělivou francouzskou obranou udolal naši reprezentantku WIM Kristýnu Havlíkovou.

Poté „pokazil“ celkový výsledek Jarda Bureš, který neuplatnil pěšce navíc se srdnatě se bránícím Petrem Šimkem.

Na závěr zbyla partie Kaňovský-Jirka, která dlouho vypadala na čestný úspěch domácích. Džej-džejovi se ale Dejfa zželelo a raději se zařadil po bok svých kolegů před popravčí četu.

Výsledkem tak byl nečekaný debakl Ery v poměru 0,5:7,5.

První z klíčových zápasů jsme tak zvládli, ale další dva nás čekají hned v dalším dvojkole s Karvinou a Třincem, a pokud je nezvládnem, bude tahle oprava skóre úplně k ničemu.