Do nové sezóny KP nastoupil Zábřeh s řadou posil, novým kapitánem i názvem oddílu. Po nepříliš povedených minulých sezónách jsme výrazně posílili o šumperské hráče i několik hostů. Původní Loko se přejmenovalo hromadným přestupem hráčů a oddíl má nyní ve svém názvu rok svého založení.

K úvodnímu zápasu proti ambicióznímu béčku Velkých Losin nemohl nastoupit Vít Valenta, Petr Stratil ani Milan Růžička. Kapitán Roman Vicenec se svým zástupcem Karlem Opravilem nominoval do týmu tři hosty, a tak v našem dresu po několika letech opět nastoupil Pavel Strašil, po pár desetiletích Aleš Krmela (předtím jen Hošťálková) a také mohelnický Oleg Urbášek.

Hosté přicestovali téměř v nejsilnější sestavě a po dvou hodinách šli do vedení, naštěstí naposledy, když Stárek ošidil taktickým úderem Karla Opravila, 0-1.

Dalším rezultátem byla remíza na první desce v souboji Sohr-Malý, to již byl náš první dílčí úspěch. Laďa zvolil na nebezpečného Marka výměnnou variantu a dobrou poziční hrou udržel rovnováhu. 0,5:1,5

V partii Vicenec-Lužíková zpočátku Nicola sehrála dobře zahájení a začala dotírat na Romanovu velkou rošádu, svými pěšci postoupila až na b3 a a3. Roman jednoho sebral a držel materiál až do závěrečné časovky, v níž Nikču přehrál matovým útokem po černých polích v součinnosti se sloupcem h. Vyrovnáno 1,5-1,5.

Téměř souběžně vyhrál Pavel Strašil černými s Kopeckým, přečkal nepříliš povedené zahájení a v koncovce už byl jasně lepší, vedli jsme 2,5-1,5.

V souboji dvou spáčů, Vaculíka a Urbáška, jak trefně poznamenal jeden můj kolega (po deseti tazích spotřeba hodiny a půl na obou stranách, pak blicka asi na dvacet tahů do kontroly) byl lepší Oleg a vedli jsme už 3,5-1,5.

Další již zápasový bod jsem přidal já s Gnidou. Patrik mi zbytečně daroval tempo v zahájení, ve 22. tahu jsem odmítl půlku a pozičně ho přehrál. Jinak slušný výkon měl jednu vadu na kráse, v pozici

jsem zahrál 34.Sb3? místo vítězného 34.f4. Tento tah jsem viděl, ale chybně vyhodnotil Sxc2 a Sxa4 a získávám věž za dvě figury, což je blbost, jezdec na a4 je krytý věží, takže bych získával kvalitu. To se stalo až o šest tahů později.

Zápas byl za stavu 4,5-1,5 rozhodnut a já šel na vlak, v Července jsem se potkal se skupinkou hráčů Litovle B, Neorala, Beila a Bělunka, vracející se z boje se Zlínem v první lize (4-4).

Závěr našeho zápasu jsem již neviděl, Roman Reichl nabodl střelcem Doleželovy věže d4 a g1 dloubákem Sc5 a uplatňoval převahu kvality v koncovce, čekal jsem jasný bod. Aleš Krmela v pozičně vedené partii asi končil poslední, se Svaťou Hastíkem měl pěšce navíc ve věžovce, ale jisté technické problémy. Zápas nakonec skončil vysoko 6-2 pro nás, což po první fázi boje vůbec nevypadalo.

Roli favoritů potvrdily také Přemyslovice ve Skaličce 5-3, A64 na Rošádě 5,5:2,5 a překvapivým debaklem skončil zápas Uničova (i s IM Žůrkem), vojáci vyhráli 6-2. Zbývající dva zápasy skončily shodně 4-4, Sigmia - Přerov a Šumperk - Šternberk.