Začátek zápasu vyšel skvěle. Asi po 1,5 hodině hry zvítězil na 7. desce Franta Kamarád s Jaroslavem Stančíkem. Náš borec nejdřív vyměnil dámy a dostal se zjevně do remízové koncovky, kde nějakou tajnou magií ukořistil soupeřovu figuru a pohodlně připsal první bod. (1:0)
Po chvíli skončila i moje partie na pětce. Můj soupeř Pavel Vaculka se na mě vytasil s ostrou variantou ve francouzské, ovšem nezvolil příliš dobré pořadí tahů, ztratil tempo, materiál a nakonec si nechal dát i docela pěkný mat na poslední řadě. (2:0)
Vedle mě na 4. šachovnici s přehledem zvítězil Petr Zatloukal s Miroslavem Tichým. Slovy Petra to byla partie na jednu branku, kdy mu soupeř tzv. vlezl do varianty (zavřená sicilka bílými), a když už začal stát špatně, tak zkusil obětovat figuru za nějakou protihru. Ta se ovšem nekonala, a tak jsme navýšili vedení už na 3:0.
Ovšem potom se zbláznil na 3. desce Honza Kolašín a velmi nepatrně horší pozici přiostřil, což se mu stalo osudným. Sice získal figuru za 2 pěšce, ale jeho holý král nedokázal vzdorovat spolupráci soupeřových věžek a dámy. Nutno říci, že mladá prostějovská naděje Tomáš Zajiček si počínal velmi nemilosrdně. (3:1)
Pak naštěstí zvítězil na 2. desce Jarda Šobáň s Vladimírem Dvořákem. Hrála se pozice s izolovaným pěšcem. A i když tomu rozumím jako koza petrželi, zdálo se mi, že Jarda trpělivě krůček po krůčku omezoval soupeře, který pod tímto tlakem (a také možná časovým tlakem) nevydržel a kapituloval. (4:1)
Následovala sice kosmetická úprava skóre na poslední šachovnici, kde náš benjamínek Jindra Jelínek ztratil velmi brzy pěšce. Potom sice celou partii bojoval, ovšem jeho protivník Miroslav Kubíček už se této malé výhody nezbavil a v pěšcovce zavěsil. (4:2)
Poslední dvě partie už se dohrávaly po časové kontrole. Nejprve vyhrál na 6. desce Jáchym Bareš s Pavlem Richardem. Jáchym si i přes svůj mladý věk počínal jako starý mazák, když v pohodě odrazil pěšcový nástup soupeře, získal 2 pěšce a pak vyhrál koncovku nestejných střelců. (5:2)
Jako poslední dohráli na 1. desce domácí Roman Závůrka s naším Pepou Zedníkem. Partie probíhala naprosto klasicky jak jsme u Pepy zvyklý. Postavil svoji zeď, odrazil všechny hrozby soupeře a nakonec remizoval dámskou koncovku. (5,5:2,5)
Nakonec bych chtěl poděkovat týmu, že s takovým přehledem vstoupil do soutěže. A snad se budeme i nadále scházet v tak hojném počtu, protože potom se nebudeme muset bát žádného soupeře. ;-) | 
0 | 
0