Ve dnech 28. 6. až 9. 7. proběhl se vší parádou další ročník prestižního šachového tábora v Domašově. Účastníků se sjelo mnoho ze všech koutů republiky. Mladé duše byly hned po příjezdu již tradičně rozděleny do tréninkových skupin a oddílů. Hned první večer byly děti vehementně poučeny o zásadách slušného chování k bližním svým a majetku cizích. Následující den dojeli poslední opozdilci a párty mohla propuknout naplno.

Rovněž letos přijely ostřílené trenérské hvězdy nejen tuzemského šachu. Největší kapacitou byl, tak jako loni, dlouholetý slovenský reprezentant GM Igor Štohl. Na druhou polovinu tábora zavítal GM Robert Cvek a spolu s GM Vokáčem, IM Šimáčkem, IM Kaňovským a IM Biolkem sr. vytvořili příkladně spolupracující lektorský tým.

Tréninky byly přizpůsobeny výkonnosti dětí. Zatímco začátečníci se učili základní matové obrazce, ti nejzkušenější vnikali do tajů koncovek a šachové dynamiky. Na konci tábora se uskutečnil šachový turnaj mezi všemi účastníky a k neskrývané radosti mentorů děti uplatňovaly vstřebané znalosti. Pro pracovité šachisty byla každý den vyvěšena řešitelská soutěž.

Aby mladé talenty šachy úplně neomrzely, byl pro ně připraven i nešachový program. Hned první plný den byli táborníci „rozdraftováni“ do 4 družin, které spolu v následujících 10 dnech svedly lítý boj o prvenství v celotáborové hře.

Vedoucími těchto družin se stali zasloužilí krotitelé mládeže:

Ing. Michal Hrabal vedl vpřed, zpátky ni krok, družinu Hrabikadze. Michal se domníval, že celotáborová soutěž se nevyhraje pouze hrubou silou, a tak nadraftoval družinu velmi jemně, ale trochu podcenil průměrný věk své sborné. Pouze velká duševní převaha zachránila tým Hrabikadze před krutou porážkou.

MUC. Tomáš Doubek s chirurgickou přesností korigoval počínání družiny Dementi, která více než důstojně dostála svému názvu. Celá družina bylo jedno velké zřídlo entropie.

Bc. Lukáš Vysloužil zatoužil po suverénním vítězství a moudře zvolil jako svého kapitána Honzu Petra. Jeho družina, S-Team, ovšem dělala, co bylo v jejich silách, aby byl výsledek zcela nejasný.

A nakonec loňský vítěz celotáborové hry (s týmem Better than Best) věčně mladý Jan Kolašín byl zodpovědný za výkony družiny Muffini, kterým ovšem nikdo neřekl jinak než Mufloni (popř. Mufloní kopyta).

Večery pak účastnící trávili se svými vrstevníky u různorodých aktivit v rámci tzv. oddílového programu. Nejmladší oddíl překvapivě úspěšně zkrotili Lukáš Fusek a Terka, střední oddíl byl v pevných rukách Honzy Kolašína a Lukáše Vysloužila a s nejstarším oddílem se přes veškeré peripetie zdárně vypořádali Michal Hrabal a Tomáš Doubek.

O vyváženou stravu se po celou dobu tábora staraly vrchní kuchařky Hanka Obšivačová a Jana Biolková, které tu a tam vysvobodily tápajícího vedoucího z šachového tréninku. O tuto možnost se nejčastěji hlásili vrchní S-Teamák a vrchní Dement. Organizátorský kolektiv doplnila ještě doktorka Petra, jež spolu s MUCem dbala na dodržování hygieny a případně poskytovala kvalitní medicínské ošetření, a v neposlední řadě Josef Šelma Zombie Zedník, jenž neměl jasně určenou roli, ale splnil ji na výbornou.

Tábor proběhl v již tradiční veselé a dynamické atmosféře. Účastníci se do všech aktivit pouštěli s obdivuhodným odhodláním, a i když tu a tam se objevila nějaká překážka (větev, zlomyslnost tvůrců soutěží atd.) nezdráhali se použít veškeré dostupné prostředky k jejímu překonání. Důkazem je konečné pořadí celotáborové hry, kdy poprvé v moderních dějinách všechny družiny získaly shodný počet bodů a dělily tak 1. místo.

A i když bylo občas Zle, Pepa Šelma uvařil čaj a táborový život plynul nerušeně dál.