Ženská šachová mezinárodní velmistryně Eva Kulovaná je postrachem mnohých soupeřů i soupeřek. Kromě toho je to ovšem i velmi sympatická a skromná mladá dáma. Navíc velmi chytrá a pracovitá, protože titul inženýrky v oboru chemie je na vysoké škole pěkná dřina. Hraje tvrdé poziční šachy, raději se brání, než útočí, a má ráda blicky, ve kterých se jí ostatně daří rovněž. Už patří neodmyslitelně mezi absolutní ženskou špičku u nás, dost možná ale její potenciál skrývá budoucí první dámu českého šachu, protože vedle Kateřiny Němcové je aktuálně nejvážnější uchazečkou o tento post, po kterém zůstala dlouhodobě nezacelená rána po odchodu bezkonkurenční IM Jany Jackové. Velice dlouho jsme neměli v Gambitu rozhovor s něžnějším pohlavím, vychutnejte si ho.

Předně moc děkuji za čtenáře Gambitu, že jste si našla čas a rozhovor realizovala. Ostatně, média pro Vás nejsou ničím novým, patříte k české ženské špičce, takže občas se s novináři potkáváte. Jak na Vás působí mediální rozměr?

S novináři se sem tam potkám, ale většinou rozhovory příliš nevyhledávám. Mnohokrát jsem se setkala s novináři, kteří nemají k šachům žádný vztah, a tak se jim některé věci špatně vysvětlují. Často se třeba ptají, co to je ELO nebo kolik tahů dopředu počítám.

O rozhovor jsem Vás žádal na zápase 1. ligy v Litovli. Osobně jsem skoro vnímal rozpor. Jako žena působíte křehce a nenápadně, ovšem když jste pak partii vyhrála a viděl jsem Vás ji analyzovat, nezbylo po křehkosti ani památky a skoro mi bylo líto soupeře... Vám to tak ale asi nepřijde, že?

Mně to tak vůbec nepřijde. Už v 10 letech jsem porážela větší a starší soupeře a to jsem musela být ještě nenápadnější... :-) Musím ale dodat, že zmiňovaný soupeř měl nakonec po partii i analýze dobrý pocit, jak si pěkně zahrál.

Hráči se při partii chovají rozdílně. Někdo má pokerový obličej, na jiném jsou znát emoce. Jsou šachisté klidní i bouřliváci, jako samotné lidské povahy. Vy hrajete naprosto soustředěně, nevzrušeně, jakoby bez nervů. Přitom na desce - v rámci zmiňovaného zápasu - jste měla co řešit. Byla tam vyhraněná pozice s nestejným materiálem, dosti závazná stran rozhodování. Jste skutečně tak klidná u všech partií?

Tak v průběhu partie se snažím vyhrát a většinou se koncentruji pouze na vlastní pozici, i když při soutěžích družstev občas musíte po očku zkontrolovat spoluhráče (nejčastěji toho, co hraje na vedlejší šachovnici). Při zmiňované partii byla pozice velmi divoká, ale klidná jsem zůstala jen díky tomu, že jsem už pár podobných pozic ubránila a navíc mi je mnohem bližší bránit se než útočit. Ale samozřejmě úplně klidná bývám málokdy a i v této partii bylo pár momentů, kdy jsem trochu začínala mít strach. Navíc pokud u partie dáte soupeři pocit, že se něčeho obáváte, tak tím snáz ten plán nebo motiv zahraje.

Dotáhla jste to hodně daleko v relativně mladém věku. Takže otázka skoro povinná - můžete popsat svůj šachový vývoj?

Šachy mě naučil hrát táta a v 1. třídě mě přihlásil do šachového kroužku v Třebíči. Kvůli možnosti hrát mládežnické ligy jsem velmi záhy přestoupila do Náměště nad Oslavou, kde jsme řadu let hráli dorosteneckou extraligu. Prvního individuálního úspěchu jsem dosáhla v 10 letech, kdy jsem skončila druhá na přeboru republiky (kvůli horšímu 3. pomocnému kritériu). Tentýž rok jsem se poprvé zúčastnila Mistrovství Evropy mládeže, kde jsem se setkala s mým budoucím trenérem GM Petrem Veličkou. Ve 14 letech jsem se poprvé probojovala na Mistrovství světa. První výraznější mezinárodní úspěch přišel v roce 2004, kdy jsme se Soňou Pertlovou získaly stříbrné medaile na mistrovství Evropy družstev v Srbsku. V roce 2006 jsem vyhrála národní šampionát žen. Poprvé jsem se zúčastnila mistrovství Evropy družstev žen v roce 2005 a od roku 2007 jsem nechyběla v reprezentaci.

Další otřepaným dotazem je šachový vzor. Každý obvykle jmenuje slavná jména. Ovšem pozor, vždy to jsou muži. Ještě se mi nestalo, aby mi někdo jmenoval šachistku. Mohu o to požádat Vás? Která z šachistek Vám imponuje a proč? A snad jen na rozšíření - můžete jmenovat jedno jméno minulosti i současnosti?

Tak mým šachovým vzorem byla samozřejmě Judita Polgárová. Stala se jednou z mála šachistek, která se dokázala statečně prát i s muži. Už řadu let se účastní mužských turnajů a na olympiádách pravidelně hraje v mužské reprezentaci. U nás byla vždy mezi děvčaty slabší konkurence, a tak jsem se jeden rok probojovala na mistrovství republiky chlapců a to jsem dlouho brala jako jeden z mých největších úspěchů, i když jsem nevyhrála a skončila, tuším, na 5. místě. Z nastupující generace šachistek musím jmenovat Hou Yifan. Mezi ženami je teď opravdu bezkonkurenční, pokud tedy nepočítám Polgárovou.

Kdysi platilo, že mnozí muži neradi hráli s něžnějším pohlavím. Podceňovali soupeřky, měli psychické zábrany a obavy stran výsledku s „ženskou“, svou podstatnou roli hrála ješitnost. Dnes se to, domnívám, hodně zlepšilo. Svou roli hraje i internet, přístup k informacím, mladší generace je navíc liberálnější a podstatně méně konzervativní. Vnímáte to stejně nebo na tento problém ještě občas „narazíte“?

Tak já si myslím, že se toho zase tolik nezměnilo. I dnes se občas stává, že se mému soupeři, který zrovna prohrál, spoluhráči posmívají. I když dříve se to stávalo častěji.

A co vy osobně, hraje se Vám líp s muži, s ženami nebo je Vám to lhostejné?

Tak s muži je vždycky mnohem obtížnější hrát a vyhrát, ale raději hraju proti nim. Navíc v českých soutěžích se málokdy potkám s nějakou ženou, protože jich hraje poměrně málo. Výjimkou jsou speciální soutěže žen jako třeba Československá extraliga. U holek hrají velkou roli emoce a poměrně hodně se řídí intuicí.

Když se ještě vrátím k oné partii z Litovle, musím poznamenat, že při analýze jste předvedla slušné teoretické znalosti. Jak teorii vstřebáváte? Prostě se biflujete varianty a jejich význam nebo máte svůj osobitý přístup?

Většinu variant se musím vyloženě nabiflovat, i když poslední dobou se mi občas stane, že mi jejich význam unikne a až při partii mi teprve dojde, proč je ten tah tak důležitý. Navíc dneska se teorie vyvíjí strašně rychle a je nutné ji sledovat. Poslední dobou upřednostňuji méně známé varianty.

Nejvyšší ELO koeficient v hodnotě 2362 jste dosáhla v roce 2010. Poslední dva roky jste poněkud klesala. Čím to je? Například IM Žilka tvrdí, že každý hráč má svůj strop a výše může jít pouze za cenu zvyšující se práce, která však při určité úrovni hry přináší stále menší a menší posuny výše. Kde Vy osobně odhadujete svůj strop?

V poslední době jsem neměla příliš čas na šachy, protože jsem se musela věnovat škole. V průběhu roku jsem nemohla jezdit na turnaje, a tudíž se projevil nedostatek herní praxe. Navíc se mi herně příliš nedařilo. Často jsem pozici přecenila a místo remízy jsem třeba hned prohrála. Na svůj strop v současnosti příliš nemyslím, hlavně bych se chtěla vrátit na svou úroveň.

Mimochodem, napadla mě i otázka na šachové tituly. Vy jste ženskou velmistryní. Ovšem dle ratingu byste měla nárok i na mužský titul mistra FIDE. A v budoucnu není vyloučeno, že můžete uhrát normy na mužský titul mezinárodního mistra. Dají se tyto tituly srovnat? Dá se říci, že pro šachistky je třeba titul IM prestižnější než WGM? Narážím na to, že například Jana Jacková to takto upřednostňovala.

Titul ženské velmistryně řadím určitě výš, protože na titul mistra FIDE stačí pouze dosáhnout určitý rating (pozn. autora: je to ELO 2 300). V druhém případě je nutné normu třikrát uhrát za specifických podmínek (perfo, titulovaní hráči, cizinci atd.). Jinak se tyto tituly dají seřadit podle toho, jaký je minimální rating pro jejich dosažení, např. pro ženskou velmistryni je hranice 2300, kdežto pro mužského mezinárodního mistra 2400. Obecně jsou ale mužské tituly hodnoceny výše.

Když už jsem zmínil IM Janu Jackovou, která profesionálního šachu zanechala, je třeba říci, že tato hráčka přece jen nad zbytkem české ženské špičky vyčnívala. V minulosti jste se stala již i Vy mistryní České republiky v klasickém šachu. Avšak žebříček těch nejlepších tuzemských „šachových dam“ je aktuálně dosti vyrovnaný. V podstatě nám chybí vůdčí osobnost. Nebudu hodnotit, zda se IM Jacková ještě někdy vrátí a jak by případně navázala, spíše se zeptám, která z hráček by dle Vás mohla v budoucnu zaujmout její místo? Aktuálně se určitě nabízí Katka Němcová, je v zahraniční na vzestupu, ale jsou tu i další…třeba právě Vy.

Je velice těžké nahradit takovou osobnost, jakou bezesporu byla Jana Jacková. Hrály jsme spolu v reprezentaci a herním projevem se ji asi nejvíc blíží Tereza Olšarová. Když má příležitost, tak útočí na krále a má poměrně dobrý taktický cit.

Opakovaně jste se stala i mistryní republiky v bleskovém šachu. V této disciplíně mají obvykle navrch ti, kteří jsou přece jen ladění více takticky než strategicky. Váš styl přitom bývá označován jako pozičně technický. Jak je to tedy s tím poměrem strategie a taktiky a čím si pak vysvětlit ty opakované úspěchy v bleskovkách?

Rozhodně častěji upřednostňuji spíše strategické pozice, ale taktice se také nevyhýbám. Navíc v bleskovkách se občas musí hrát „rukou“. Takže pokud získám nějakou strategickou výhodu, tak už nemusím nic extra vymýšlet a hned vím, kam kterou figurku umístit.

Reprezentovala jste naši zemi na posledních dvou olympiádách. V roce 2010 v Chanty-Mansijsku a loni v Istanbulu. Můžete nám přiblížit atmosféru těch podniků? Musí to být fantastické vidět takovou elitu na jednom místě, ne? Samozřejmě ale mohou mít tyto soutěže i své stinné stránky.

Musím říct, že olympiáda v Chanty-Mansijsku na mě zanechala mnohem větší dojem. Celý hotelový komplex byl vybudován jen kvůli této akci. Organizace byla na vysoké úrovni a místní obyvatelé se nám snažili vyjít ve všem vstříc, třeba v neděli na večer nám ve směnárně vyměnili peníze, i když normálně měli zavřeno. Největší problém bylo, že neměli dostatek matriošek :-) V Istanbulu bylo všechno naopak. Organizace byla chaotická a v hracím sále nebyla k dostání ani voda zdarma, jak bývá na těchto akcích zvykem. Navíc Turecko patří k muslimským zemím, takže se chovali k ženám občas trochu neuctivě a panovačně. Je sice fantastické vidět šachovou elitu, ale to nejvíce oceníte na první olympiádě (v Drážďanech). Pak už vám to ani moc nepřijde a především se soustředíte na vlastní partie. Navíc je poměrně stresující nulová tolerance (pozn. autora: nutnost striktního včasného příchodu k partii) a občas přijede i antidopingová komise.

Na olympiádě jste vždy hrála na 1. šachovnici, to je velmi prestižní. V roce 2010 jste byla na výkonnostním vzestupu a přece jen se Vám dařilo o trochu lépe než loni. Ale z Istanbulu jste si zase odvezla cennou remízu s Tatianou Kosintsevovou, velice silnou ruskou velmistryní. Můžete srovnat, jak se vám na obou olympiádách hrálo na první desce?

Na své první olympiádě jsem samozřejmě nehrála na 1. šachovnici, ale na třetí. Jinak je velký rozdíl mezi 1. a 2. deskou, protože většina zemí má většinou aspoň jednu velkou hráčku. V Rusku jsem na 1. šachovnici hrála poprvé a byl to pro mě nový zážitek. Nejvíce mě překvapilo, že se na mě nikdo nehrnul, jak jsem očekávala, a že se protihráčky v klidu spokojily s remízou. V Rusku se mi nevydařil příliš začátek, ale pak jsem se rozehrála. Nenarazila jsem ale na žádnou top hráčku. V Istanbulu jsem nezačala špatně, ale ke konci mě zasáhla nešťastná prohra s Rakouskem. Tak dlouho jsem hrála pozici na výhru, až jsem ji nakonec ještě prohrála. Navíc jsem si tam ještě zahrála s bývalou mistryní světa Stefanovou.

V posledních letech se hodně aktivizuje Pražská šachová společnost. Má za zády silné sponzory, může se dovolit ledacos. Například každoročně opakovaný zápas „Sněženek a Machrů“, tedy vybraných silných světových hráček, doplněných vždy o přední českou šachistku, s veterány z řad bývalých elitních velmistrů. Co na tuto akci říkáte?

Už jsem si tuto akci zahrála. Bohužel jsem měla smůlu, že zrovna tým machrů byl v jednom z nejsilnějších složení. Z celkem osmi partií jsem uhrála jedinou remízu. Musím ale říct, že jsem prohrála velice nadějné pozice. Byla to pro mě nesmírně cenná zkušenost.

Graduovala jste VUT v Brně a jste inženýrkou. Vaším oborem je chemie, to je velice obtížná disciplína a žen v ní příliš nenajdeme. Proč právě tato volba?

Obor chemie je sice poměrně obtížný, ale v poslední době zde našlo uplatnění i mnoho žen. Třeba u nás v ročníku byla minimálně polovina holek. V chemii lze najít spoustu logických souvislostí a analogií a hodně věcí lze odvodit. V mém oboru se hodně uplatňuje i matematika a fyzika. Navíc mě to baví.

Jaké jiné záliby máte kromě hraní šachu?

Ráda čtu fantasy, zajímám se o sport, ale nejradši hraji deskovky :-)

Jaké jsou Vaše nejbližší šachové cíle do budoucna?

V nejbližší době dohraji české ligové soutěže - 1. ligu a 2. ligu. V Německu jsme už v ženské bundeslize skončili. Podařilo se nám zachránit, tak se můžeme těšit na další sezonu. V červnu si asi zahraji Československou extraligu žen a o prázdninách nějaký turnaj, ale ještě nemám přesný program. A v listopadu, pokud mě nominují, se koná Mistrovství Evropy družstev v Polsku.

Nabídnete nám, prosím, nějakou svoji hezkou partii se stručným komentářem?

Kulovaná, Eva - Sháněl, Jaroslav [C62]

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 d6 Černý zvolil variantu Steinitzovy obrany, která dnes není příliš populární. 4.d4 exd4 5.Jxd4 Sd7 6.Sxc6 bxc6 7.0-0 Jf6 8.Df3 Tento tah klade na černého asi největší nároky. Vypadá nenápadně, ale je velice jedovatý. Nejčastějším pokračováním je 8.Jc3 Se7 9.Df3 0-0 10.Ve1 Ve8 11.Sg5, kde bílý většinou dosáhne malé výhody. 8...Se7?! Lepší bylo 8...Vb8 9.Ve1 Se7, nyní po 10.e5 vychází 10...dxe5 11.Jxc6 Sxc6 12.Dxc6+ Dd7= 9.e5 Hlavní pointa tahu Df3, najednou visí pěšec na c6. 9...dxe5? Po 9...Jd5 10.exd6 Sxd6 (10...cxd6 dovoluje hned 11.c4 Jb4 12.a3 c5 13.axb4 cxd4 14.De4 s výhodou bílého) 11.Ve1+ černý musí 11...Kf8 12.Je6+ (Nevychází 12.c4 pro 12...Dh4 13.h3 Dxd4 a černý stojí lépe) 12...Sxe6 13.Vxe6 s výhodou bílého. 10.Jxc6 Sxc6 11.Dxc6+ Kf8 12.Jc3 Získala jsem výhodu, ale musím pokračovat rychle a přesně. Pokud by se černý stihl zkonsolidovat, bude stát dobře. Proto jsem se snažila, co nejrychleji zapojit všechny figurky do hry. 12...Vb8 13.Vd1 Dc8 14.Se3 Po 14.Jd5 Jxd5 15.Vxd5 Vb6 16.Dc3 mám pořád výhodu, ale výměna soupeři ulehčí obranu. 14...Db7 Pěšce nelze příliš dobře brát: 14...Vxb2 15.Sc5 Sxc5 16.Dxc5+ Kg8 17.De7 hrozí Vd8 17...Vb8 18.Vab1 Va8 (18...Vxb1 19.Jxb1+-) 19.Jb5 se silným útokem. 15.Dc4 Sd6

16.b3!? Pokryla jsem soupeřovy protišance s Dxb2, nyní černý nemá, co hrát. 16...h6 17.Sc5 Ke7 Nejlepší bylo se smířit se ztrátou pěšce: 17...Kg8 18.Sxd6 cxd6 19.Vxd6± 18.Jd5+ Jxd5 19.Vxd5 Hrozí Vxe5. 19...f6 Černý sice pokryl pěšce, ale oslabil bílá pole. 20.f4! Král stojí v centru, tak se samo nabízí otevřít sloupec. 20...exf4 21.Ve1+ Černý nevydržel a vzdal se. Má na výběr čtyři ústupová pole, ale ani jedno mu nepomáhá. 21.Ve1+ Kd7 22.Vxd6+ cxd6 23.De6+ Kc6 (23...Kd8 24.Vd1 Dd7 25.Vxd6+-) 24.Dxd6+ Kb5 25.c4+ Ka5 26.Ve7+- 1-0

Děkuji jménem Gambitu za rozhovor!

Rozhovor byl převzat z časopisu Gambit.