Organizátor klání Jiří Fiala se netajil dobrou náladou a den si naplno užíval. „Kde jsou ty doby, kdy mě turnaj stál dva až tři dny dovolené, abych při zaměstnání stihnul všechno zařídit a oběhnout sponzory kvůli cenovému fondu. Nyní mám času o poznání více a tak jde všechno snáz. Dorazilo dvaadvacet šachistů, to je hezký průměr a rozhodně je to víc než kupříkladu loni, i když přesto jen o něco více než polovina rekordní čtyřicetihlavé účasti. Ale tak to chodí,“ konstatoval Fiala s tím, že v tradici hodlá i nadále pokračovat.
Turnaj bez problémů odřídil i postupně nalosoval předseda mohelnického šachového klubu a rozhodčí v jedné osobě Karel Volek. Jeho zkušenost byla znát, vše proběhlo zcela plynule, až na jednu či dvě zanedbatelné drobnosti nemusel ani řešit úkoly arbitra. Hráčská sestava byla zkušená a z hlediska disciplíny a hráčské etiky vysoce korektní.
Vedení městysu sice dle příslibu na zahájení nedorazilo, což je možná ze společenského hlediska škoda (jakákoliv propagace šachu je dobrá), ale vrásky si s tím nikdo nedělal. Jiří Fiala se role hostitele ujal zkušeně a vlídně, neopomenul v úvodu ani pietní akt minuty ticha za šachisty, kteří mezi námi již nejsou.
V přátelské atmosféře si dosyta zahrál každý [foto Stanislav Havlík]
No a pak se už všichni vrhli na plátna a figurky a a do víru pětiminutových blicek v patnáctikolové soutěži. Je samozřejmě zcela subjektivní kritizovat počet stanovených kol a lze současně i chápat touhu některých hráčů užít šachu skutečně dosyta. Nicméně tak vysoký počet kol při pouhých 22 účastnících je přece jen mírně kontraproduktivní, což se v závěru, kdy se nůžky výkonnosti rozevíraly víc a víc, jasně ukázalo.
Nejlépe odstartoval Pavel Strašil z TJ Tatran Litovel, který po dlouhou dobu, když už i favorité sem tam utržili nějaký ten šrám, vedl tabulku. V prvních osmi kolech neprohrál, pak sice zaváhal, ale naposledy. Remíz však přibývalo a tak jej ve finiši bodově dostihl a na vedlejší pomocné hodnocení předstihl Roman Závůrka ze Sportovního klubu Prostějov, který tak s dvanáctibodovým ziskem oslavil celkové vítězství. Třetí místo bral Milan Pastirčák, mistr FIDE a největší favorit turnaje, který odsunul čtvrtého Petra Švancaru z Agentury Garde Calcio Olomouc na bramborovou pozici až na třetí vedlejší pomocné hodnocení!
Zleva druhý Strašil, vítězný Závůrka a bronzový Pastirčák [foto Ladislav Spurný]
Možná bylo trochu škoda, že na turnaj nedorazil i obvyklý „klubový průměr“. Startovní pole bylo velice silné, většina hráčů měla ELO koeficient 1900 a výše. Malá hrstka slabších šachistů to tak měla velice těžké, ovšem o to více se museli snažit a každý bod či půlka pro ně byla o to cennější. Zvláště, když cen od sponzorů bylo dokonce více než hráčů a tak se dostalo opravdu na každého.
Za zmínku ještě stojí start Zdeňky Blümelové ze Slávie Kroměříž, jediné ženy v turnaji, která si chvílemi musela připadat jako růže mezi trním. Řadu svých soupeřů fascinovala tím, že jakmile dokončila partii, usedla a věnovala se vyšívání krásného ubrusu, zatímco její kolegové většinou - jak to bývá - bezstarostně utráceli čas legráckami a šachovým tlacháním, povětšinou i u zlatavého moku. Pokud však jehlu a nit odložila, děly se místy věci, protože při svém ELO koeficientu 1946 (a pěkně svižné hře) nikoho nenechávala na pochybách, že hraje jako rovný s rovnými. Konečné 11. místo v takové konkurenci je toho ostatně důkazem.
Nezbývá než poděkovat pořadatelskému týmu za příjemně strávený sobotní půlden a vyjádřit přesvědčení, že příští rok zařadí bleskový turnaj v Náměšti na Hané do svého kalendáře ještě více šachistů.
závěrečné výsledky | 
