Zatímco jsem v sobotu s turisty vítal jaro, mráz a silný vítr se vrátil do krajů českých a moravských. Desetistupňový nečas bohužel panoval i v neděli, kdy jsme cestovali do Skaličky k poslednímu kolu Oblastního přeboru jih. Nejprve na kole do Červenky, pak vlak do Olomouce a půlhodinové čekání na parkovišti u pošty.

Kapitánovi tentokrát hledání optimální sestavy trvalo velmi dlouho, a tak pokyny k odjezdu dorazily až v době, kdy už někteří nemají k mejlům přístup. V Romanově vozidle se nakonec v 8,20 srovnala docela silná osmička - Matoušek, já, Molnár, Rickardt, Hejnar, Roháč, Jahn a Pavlík. Do hospůdky u Bagarů ve Skaličce jsme dorazili včas a v 9 hodin mohlo utkání začít.

S Víťou Musilem jsem se během roku utkal již potřetí a byla z toho opět remíza, tentokrát nevalného uměleckého dojmu. Vloni v lednu jsem po partii pochodoval k větrnému mlýnu i na opačný konec k lávce přes Bečvu, tentokrát jsem dal přednost blickám. Ze sálu jsme se přesunuli k výčepu Zubra a za občasného mrknutí okem na probíhající formule 1 jsme si dali asi desítku ještě méně kvalitních partiček.

Zprvu idylické prostředí se počalo kazit poté, když přicházeli další, většinou remízové dvojice, mezi nimi bohužel i paliči bílých papírků. Chci věřit, že protikuřácký zákon, který vzejde ze sněmovny, bude konečně tvrdý a nekompromisní jako ve většině zemí Unie.

Víťa byl poněkud pomalejší, po poledni jsme si zvolili nové protivníky. Remízy udrželi Petr se Sýkorou, dále řidič Roman, pan Viktor i Jirka, vrátivší se nad ránem z pěkného plesu. Cenný bod poté vydoloval černými doktor, a tak jsme vedli 3,5:2,5.

Poslední dvě partie hráli Franta a Miloš, na jejich pozice se názory různily. Blicání jsem ukončil v době, kdy už bylo pořádně nahuleno a navíc začal kulečníkový soubor dvou domácích, při kterém tága šermovala kousek od našich hlav. František stál dle mínění kolegů nejprve skoro na výhru, pak měl jen pěšce a partii dal takticky za remis.

Miloš dostál svého slova, že partii tentokrát vysedí a skončí poslední. To se i vyplnilo, přes jeden krizový moment se v koncovce zkonsolidoval a udržel také remízu. Zápas tak skončil 4,5-3,5 pro nás (7 remíz při jediné výhře Hejnarově, jak vyplývá z textu bez přehledné tabulky) a díky Romanově bravurní jízdě jsme byli již v půl druhé zpět v Olomouci.

Cenné vítězství nás posunulo ze třetího místa na příčku stříbrnou, což zařídil SK Přerov výhrou v Prostějově nad Rošádou B 5:3. Rošáda tak skončila na místě bronzovém. Zasloužený postup do KP potvrdilo AŠK DA výhrou 6:2 nad rezervou Sigmie. Sestupující Junior prohrál i tentokrát s Prostějovem B, v utkání pravdy byl úspěšnější Sokol Hranice a výhrou nad Sokolem Konice 4,5:3,5 si zabezpečil účast i v příštím ročníku Oblasti.

Úspěšný den pro Garde potvrdilo i Áčko ve 2. lize vítězstvím nad Hradcem Králové 4,5:3,5. Prohrál sice Cagi s IM Nunem, ale 2 rozhodující výhry zaznamenal Tomáš Zbořil a Petr Trávníček. Zbývající partie skončily nerozhodně, zásluhu na tom mají Zdena Beil, Tonda Neoral, Jarda Šobáň, Petr Švancara i Honza Gerych. Áčko Garde Calcio Olomouc tak skončilo spokojeno uprostřed tabulky.

Naopak smutno je v Šumperku, hráči Sokola nezvládli rozhodující boj v Ústí nad Orlicí a po porážce 3:5 sestupují do Krajského přeboru. Vyhrál jen Laďa Sohr, prohrály se ale 3 partie - z toho dvě na čas! Pukly překvapivě i Losiny v Náchodě, ale tomu už byla výhra pramálo platná a k záchraně pomoci nemohla. Třetím sestupujícím byla také dávno jasná Česká Třebová, taktických osm remíz Pardubic se tam mohlo očekávat.