První březnová neděle svedla v Bohuňovicích proti sobě místní ŠK proti České Vsi. Hosté přijeli v sestavě, kde bylo jasné, že postup je pryč, a k záchraně podnikli potřebné kroky už v půlce sezóny. Z naší základní sestavy vypadl jen na osmé desce Mirek Hampl, kterého úspěšně nahradil Pavel Krejčí z naší farmy ze Žerotína.

Jak již napovídá název mého příspěvku, opět se děly v Bohuňovicích věci...

Já byl po příchodu hned kapitánem instruován, abych zajistil občerstvení pro nás i pro hosty. Tak jsem ze sebe vyhrkl: „Kdo chce kávu nebo čaj?“ Odešel jsem postavit konvici s vodou a vrátil se zpět. Soupeři se usadili do našich pohodlných kójí, mohlo se začít.

Potáhnul jsem za bílého pár tahů dámského gambitu, poté skočil zalít požadované kávičky. Když jsem měl za sebou splněnou občerstvovací misi, i já se zahloubal do tajů své partie. Uběhlo sotva pár minut, cca jedno loknutí teplé kávy, první deska rovnala šachy do původního rozestavění. Pánové Radek Telařík vs Zdeněk Rychlík se neobtěžovali delší hrou, vyměnili si v Sicilské obraně skoro všechny figurky a plácnuli si jako Pat a Mat ze známého večerníčku na znamení remízy.

1. a 2. deska

Sotva se můj zrak vrátil na šedesát čtyři polí mé šachovnice, slyším skládání dalších figurek. Na čtvrté desce náš Jirka Grůz s Čecháčkem, kde pro změnu snad neproběhla ani jedna výměna. (Nestihl jsem to více sledovat.) Body se dělily i podruhé. Radostí nesršeli hosté ani domácí. Dalo by se říci, teď bez urážky pana Jiřího Zapletala, že to byla „Zapletalovská obědová remíza“ :-).

Doslova dva domácí hráči předčasně prchli, jako by je po Karlovarské kolonádě naháněli ve fracích desítky podvedených vrchních. :-)

Na druhé desce opět bojovně naladěný Pavel Chromčák, který ve svém království, tedy v Pircáku, nedal šanci mladému Filipu Loužilovi a získal důležité první vítězství.

Na třetí desce bojoval Pepa Peřina s Eduardem Tillem, partie vskutku zajímavá. Pepa si postavil svou věž tak nešikovně, až očividně, že si ji nemohl pokrýt, tím však dokázal zmást svého soupeře, který tuto možnost přehlédl. Následovalo pokračování, výměna figur, třetí dělba bodů.

3. a 4. deska

Další partie v pořadí skončila na osmé desce. Omlouvám se, že není diagram nebo partie... Ale představivost bohatě postačí. Šálil mne zrak, když jsem uviděl hrubku našeho Krejčího, který na De5+ představil svou dámu De6, místo pohnutí králem Kd7 s následnou ztrátou střelce. Krejčí měl v té době čtyři pěšce navíc, proto i ztráta střelce byla hratelnější než vzniklá situace. Následně bílá dáma brala černou věž Dxh8 (g pěšec byl na 6. řadě), Krejčího král musel ustoupit Kd7 a bílá dáma dokonala zvěrstvo braním druhé věže, tentokrát Dxa8. Takový obrat byl na mne moc a raději jsem na chvilku odešel.

Po chvilce jsem se vrátil, Krejčí potáhnul dámou a pohrozil viditelným matem. Matu šlo zabránit mnoha způsoby bez ztráty materiálu, ale mladičký Škarpa povzbuzen chňapnutím dvou věží, chňapnul i do třetice, po pěšci. Krejčí zvednul svou dámu a suše dal Škarpovi mat jedním tahem. Stav byl v tuto chvíli 3½:1½

7. a 8. deska

Hrálo se tedy už jen na třech deskách. Na šesté desce bojoval se mnou Petr Chytil. V zahájení jsem mu izoloval pěšce na d5, bránil se dobře, nenašel jsem možnost zisku tohoto pěšce, leč hodinu před časovou kontrolou mi na vlastní riziko nabídnul remizu. Po důkladném prozkoumání partie a malého třicetiminutového vyčkávání na partii na páté desce, jsem nabídku přijal.

Na páté desce Mojmír Telařík vyměnil figury a soupeři nezůstalo než přijmout nabídku k remíze. Tyto dvě remízy dokonaly vítězství domácích.

Mladý Chytil „dostal za uši“, oprávněně, taková nabídka se za takového stavu prostě nedává.

5. a 6. deska

Poslední partie patřila Karlu Hojgrovi a Jaroslavu Tillovi. Dlouho remízová koncovka se mohla nečekaně a to hned dvakrát ocitnout v Karlově moci. Leč slepota nás provází životem, stejně tak i jednoduchou opozicí na šachovnici. Po asi třech nabídkách domácího matadora na remízu, které Jaroslav Till neakceptoval, po oněch dvou možnostech výhry domácího borce, přišla nabídka remízy od Jaroslava Tilla. Karel byl však v takovém laufu, že si nespočítal dva tahy a neskutečně podaroval Jaroslava Tilla vítězstvím.

Bohuňovice-Česká Ves 4½:3½