Dnešní článek je od uznávané trenérské dvojice Míša a Ríša

Dne 27.1. okusil pohostinnost nejlepší olomoucké fakulty celek Kroměříže. Trošku předběhnu a prozradím, že jsme se projevili jako příliš pozorní hostitelé. Jak napovídá název článku, tak největší smysl pro pohostinnost projevil Koláč, který neměl tu duši nastoupit. Z výkopu tedy 0:1, Honzo, děkujem. Průběh dalších partií, které čítaly oba hráče, uvedu numerologicky.

Na první desce se střetl Richard Biolek jr. s GM Cvekem, věhlasným trenérem ženských nadějí. Partii jsem rozehrál standardně nenáročně a brzy došlo k vyrovnání. Po překvapivě korektním průběhu došlo ke smíru.

Druhou desku hájil náš nadějný Jarda Bureš, proti němuž nastoupil Karel Malinovský, náš bývalý oddílový kolega. Jardův repertoár není pro slabé nátury, nicméně většinou ve svém Caro-Cannu spolehlivě likviduje (viz. Kislinsky). Avšak dnes si popletl tahy a stál jak fíkus. Jelikož Karlova technika je pověstná, tak partie našeho talenta šla brzy do míst, kde záda ztrácí své pěkné označení.

Na třetí desce hájil naše barvy Richard Biolek sr. proti Josefu Mudrákovi. Smutnou záležitostí je, že nejvíce problémů našemu borci nepředložil soupeř nýbrž nejmenovaný (a nepřítomný) spoluhráč. Ríša obětoval kvalitu za pěšce a kompenzace nebyla nepatrného charakteru, nicméně soupeř po zarputilé defenzívě vyhrál.

Čtvrtá deska byla obsazena Radkem Slukou, jemuž čelil Vladimír Karlík. Po drobných peripetiích Radek „získal“ při přechodu do koncovky pěšce, avšak aktivita bílých figur značila dostatečnou kompenzaci, a tak se hráči rozešli smírně.

Na páté desce hrála naše jistota, Pepa Obšivač. Poziční hněv naší valašské mlátičky pocítil Pavelka, který doufal, že Volžským gambitem našeho hráče vykolejí. Ale opak byl pravdou, a Pepa tak zajistil 50% zisk našich bodů v tomto pitoreskním zápase.

Souboj na šesté desce mezi naším Standou Sochorem a Tomášem Cagašíkem jsem bohužel příliš nezaznamenal. Jediné, co mohu poskytnout, je výsledek - 0:1 pro hosty.

Na poslední šachovnici prozkoumávali temná zákoutí Královské Indické s h3 (ve které má jeden ze spoluautorů velmi dobrou bilanci) Petr Zatloukal (náš) a Martin Beil (jejich). Bohužel jejich se orientoval lépe než náš. Další šrám na naší zmučené duši.

Celkových 2:6 je tristní, ale snad si většina našich hráčů vybrala slabší chvilku pro zbývající sezónu, jak v zahájení, tak v logistice.