Po pro mě úspěšné sobotě (výhra rapidu v Bludově) jsme v neděli s družstvem nastoupili k 5. kolu 2. ligy D. A nutno říci, že jsme opět jsme nedotáhli nadějně rozjetý zápas k úspěšnému konci.

Hrálo se místní derby Velké Losiny-Šumperk. Nálada byla maximálně vyhecovaná, nejmenovaný kapitán domácích mluvil o 7-1, my jsme kontrovali 3,5-4,5 včetně plánu, kdo příslušné body získá.

Na zápas se sjelo mnoho kovaných Losiňáků a Šumperáků. Vezměme to pěkně postupně dle jednotlivých šachovnic.

Na první desce nastoupil za domácí IM Žilka, ostřílený exterligový borec. Náš bijec Víťa Valenta zvolil poněkud pasivní variantu Královské indické a Štěpán ho postupně umačkal.

Na druhé desce hrající Laďa Sohr po vzorné přípravě vyšel ze zahájení celkem slušně a ke konci střední hry se zdálo, že stojí dokonce mírně lépe kvůli lepšímu jezdci proti střelci. Partii nakonec rozhodla zkušenost a soupeř zapsal výhru. Velká škoda, remis tam někde byla.

Na 3. desce nastoupil proti mě za VL FM Aleš Jedlička. Rozhodl jsem se ho trošku překvapit a místo Královské indické jsem zahrál 1.d4 Jf6 2.c4 c5 3.d5 d6 4.Jc3 g6 5.Jf3 Sg7 6.h3 0-0 7.e4 b5! 8.axb5 a6 a už jsem se těšil na struktury ve stylu Volga gambitu. Soupeř odbočil tahem 9.b6. Partie se vyvíjela zajímavě, nakonec jsem pěšce odevzdal jinde, ale měl jsem za něj slušnou kompenzaci. Stačili však 2 neopatrné tahy a veškerá námaha vyšla nazmar. Přehlédl jsem figuru za 2 pěšce a zkoušel kalit vodu. Dokonce se mi podařilo přejít do věžovky, soupeř měl pěšce a jezdce, já 2 pěšce. Soupeři se však nakonec přeci jen podařilo výhodu přetavit v rozhodující zápasový bod.

Při předzápasovém briefingu jsme se shodli, že pokud chceme mít aspoň šanci, musíme vpředu něco uhrát, optimálně 1 z 3.

Výsledek však byl 3-0 pro soupeře.

Na čtvrté desce Milan Růžička přehrál mladého Stárka a když to vypadalo, že bude zkoušet hrát na výhru, nechal si dát vidli střelcem oběma věžím, které navíc stály tak nešťastně, že bílý ztratil celou věž.

Získal za to nějaké pěšce, ale vypadalo to beznadějně. Milan se však projevil jako bojovník, když jsem pozici uviděl o pár tahů později, soupeř měl sice navíc střelce, ale byla tam forzírovaná cesta k remíze.

Na páté nadějný Malý nějak přehrál našeho Jardu Doležala, podrobnostmi nemůžu bohužel sloužit.

Na šesté desce se sešli ostřílení kozáci Opravil-Hastík, hrála se opět KID s oboustrannými útoky. Když se zdálo, že Hastík našel oběť figury vedoucí k vynucené remíze, Karel se zamyslel, donutil soupeře vyměnit dámy a s pěšcem méně se dal do rozebírání dámského křídla černého.

Nakonec z toho byla zasloužená výhra.

Na sedmé desce se smírně rozešli Petr Stratil s Vaculíkem.

Na osmé desce za domácí za nenastoupivšího Patrika Gnidu zaskočila Nikola Lužíková. Proti ní nastoupil náš kapitán Roman Vicenec. Partii rozhodl nekompromisním útokem a doufejme, že si zlepšil náladu po kiksu v minulém kole.

Celkově náš bojovný výkon na zkušeného soupeře nestačil, ale neházíme ještě flintu do žita. V soutěži můžeme porazit kohokoliv a také s kýmkoliv prohrát. Pokud si udržíme dobrou docházku základního kádru (1-9), tak se to musí zlomit. Jen doufám, že to bude dříve než v 9. kole, kdy hrajeme s Náchodem.