V neděli 2. prosince si šachisté Velkých Losin zajeli pro první vítězství do Pardubic. Mobilizace na utkání začala už v sobotu na konci polofinále juniorů, kdy jsme Igora Alfimova nepřemluvili k nedělní účasti v zápase, a tak nominace padla na Nikču. Igor se musel věnovat v neděli škole. Holt učení je učení a není gympl jako gympl!!! V Šumperku se děti učí přes týden ve škole a v Olomouci se učí v neděli doma. Ještěže jsem chodil do školy v Šumperku a vystudoval prestižní zemědělku. :-)

Igora jsme zavezli na vlak do Ústí nad Orlicí a pokračovali na chalupu ve Vysoké u Malé Moravy, kde míváme předzápasový tréninkový kemp. Na stole na nás čekala čína s hranolkama. Nikča, Standa a Marek se nacpali, že málem praskli.

Potom jsme se odebrali do kaple France Schuberta oslavit s dětmi místních chalupářů Mikuláše. Jelikož po týdenním turnaji nechtěl nikdo šachy ani vidět, tak si kluci s Nikčou dali turnájek v kulečníku.

O půl deváté jsem se vydal do Losin pro Forda Tranzita. Na cestě zpátky přistoupil v Šumperku Kuba Vaculík a v deset hodin se do turnaje v kulečníku zapojil i Culda. Spát se šlo kolem jedenácté.

turnaj v kulečníku

Ráno byl budíček o půl osmé. Na dychtivé šachisty už čekala na stole snídaně, kterou připravila Nikčina babička. Do auta jsme se nalodili o čtvrt na devět a jeli do Hanušovic pro Svaťu Hastíka a Patrika Gnidu, který už má na místě u zastávky vyšlapaný důlek.

Do Pardubic utekla cesta jako voda. Ani jsme se nenadáli a už jsme byli pod Kunětickou horou. Budovu ČSOB Pojišťovny se nám podařilo najít rychle, ale s místem na zaparkování to bylo horší. Forda jsme odstavili za budovou městské policie, kde bylo parkování pouze na povolení městské policie. Auto jsme nechali na pospas osudu a šli do hrací místnosti.

Já jsem se šel jako správný Čech udat na policii dřív, než mě nějaký důchodce nahlásí pro špatné parkování. Místní seržant mě vysvětlil, že povolení k parkování mi nevydá, no nechtěl jsem hada dráždit bosou nohou, tak jsem si akorát nechal poradit, kde nejblíž zaparkovat.

Já jsem to teda věděl, ale chtěl jsem místnímu orgánovi udělat radost, že jsem úplně blbý a potřebuji pomoci. A opravdu z titulu své funkce začal ze sebe chrlit jména ulic, kde je možno zaparkovat za poplatek 10 Kč. Slušně jsem poděkoval a zajel jsem za ČEZ arénu, kde je parkování v neděli zdarma :-)

Do hrací místnosti jsem přilétl akorát, když rozhodčí usazoval hráče za stoly.

vlevo Pardubice, vpravo Losiny

Pořídil jsem pár autentických záběrů a mrkl na soupisku domácích. Po zkušenostech z minulých kol byl můj tip 5:3 pro domácí. Marek se Standou měli jasný plán. Brzo nabídnout remis a Standa by se nejraději o půl dvanácté viděl v rychlíku, aby nebyly narušeny jeho biorytmy.

Průběh zápasu však trošku pozměnil plány úspěšných juniorů Velkých Losin. Standa sice remizoval, ale po boji až o půl druhé. Záhy své kombinační umění uplatnil Svaťa Hastík, který v koncovce D-V-J proti V-V-S nedal Sergeji Petuchovovi šanci. Svaťu a Standu jsem za odměnu odvezl na nádraží, aby stihli spoje do Jeseníku a Říčan.

vlevo Losiny, vpravo Pardubice

Do herny jsem se vrátil za stavu 4:1 pro Losiny. Aleš Jedlička a Marek Malý využili dostatek času a lépe se orientovali na šachovnicích. Jejich soupeři v časovkách zahráli nepřesně a postupně zkolabovali. Kuba Vaculík byl silně aktivní, ale Oldřich Kastner se ubránil a s Kubasem plichtil.

V tu chvíli dohrávali své partie Nicola, Patrik a Martin Červený na první desce s pěšcem míň. Patrik se bránil útoku soupeřovi dámy v koncovce různobarevných střelců. V tu chvíli jsme potřebovali někde urvat půlku. Domácí kibicové kroutili hlavami tak rychle, že bylo cítit průvan... Poslední tahy Ondry Krause komentovali: "On to snad ještě prohraje!?" A taky že jo!!! V koncovce různobarevných věží (Nicola hrála s bílou a Ondra měl černou) došlo k fatální chybě domácího hráče, kdy vyměnil věž tak nešťastně, že přešel do prohrané pěšcovky. Šachistka Velkých Losin měla volného pěšce na a sloupci, krále v centru a na druhé straně šachovnice tři na dva, její soupeř měl dvojpika na céčku a krále dle výroku dostihového rozhodčího "daleko". Nikča ještě na oko zápas zdramatizovala, ale podle vlastních slov to měla pořád pod kontrolou. Pátý bod znamenal jistotu vítězství a čekalo se jen na úpravu skóre.

Patrik udržel domácího kapitána na uzdě a přidal půlečku. Na první desce Martin předvedl kombo jako hrom a Eduard Prandstetter se pár tahů před matem vzdal.

Rapid Pardubice - TJ Sokol Lázně Velké Losiny 1,5:6,5

Tři body do tabulky a super Jackpot ve skóre.

hráči Velkých Losin u bankomatu při výběru Jackpotu

Po zápase jsme se občerstvili v KFC. Nikča si za odměnu koupila růžovou mikinu a s dobrou náladou jsme nasedli do Forda. Po cestě se Patrik domluvil s mámou na příjezdu domů a jelikož vlak z Hanušovic mu jel až o čtvrt na devět, tak jsme zamířili do Vysoké, kde se dohrál turnaj v kulečníku a rozehrál turnaj v kartách. Do hry jsme se ponořili tak, že se málem nepodařilo stihnout vlak do Jeseníku. Vše dobře dopadlo, Patrik to stihnul, Marka jsme vypustili v Bludově, Nikča s Kubou vysedli v Šumperku a já jsem pokračoval do Losin vrátit oddílovýho tranzita na hřiště a do Vysoké jsem se vrátil ve svém autě v deset večer. Pěkná neděle! :-)

Kdo to nezažije, neuvěří... :-)

Další zápas hrajeme doma 16. prosince se Šumperkem. Deklasovat Rapid doma v Pardubicích 6,5:1,5, to je slušně hozená rukavice Šumperku. Už se na zápas moc těšíme. I když se vítězná sestava nemění, tak v sestavě Velkých Losin dojde minimálně ke dvěma korekturám. Ke kterým ale neřeknu. Nechte se překvapit za čtrnáct dní :-)