Napínavé utkání KP mezi Sigmií Olomouc a Loko Zábřeh skončilo po velkém boji nerozhodně 4-4. Hrálo se tradičně ve Skautském domě, vloni jsme těsně prohráli v místnosti Chytrých lišáků, tentokrát se hrálo v místnosti plné krásných fotek z činnosti skautských oddílů na opačném křídle budovy. Místnost pěkná, ovšem s nestabilními stolky, které se po opření lokty či jejich zvednutí častokrát výrazně zakymácely. To vadilo zejména těm, kteří využili možnosti občerstvení čajem či kávou - oboje zdarma. Jednou též upadla klika od dveří, ale to byl poslední rušivý moment zápasu. (Pro příznivce záchodové tématiky - dvoje wc, dokonce na dvou místech chodby.)

Začalo se dvěma remízami, které se nakonec ukázaly býti jedinými. Na 1. desce stejný souboj jako vloni - Trávníček-Opravil, vloni anglická, letos tvarůžky, Karel reagoval správně a pozice byla v rovnováze, když oba borci souboj ukončili smírem. Chvilku poté skončila nerozhodně i nudná varianta dámského gambitu mezi Reichlem a Markem Růžičkou.

Do vedení 2-1 se dostal Zábřeh po překvapivě spolehlivém výkonu Jirky Horáka, který sice na Kopčilův královský gambit reagoval pasivním 2...d6, ale od závěru střední hry, kdy získal pěšce už byl lepší a nakonec si ve střelcovce došel pro novou dámu. Na nadějných 3-1 jsem zvýšil já bílými s Vlastou Fialou. Ze dvou možností, hrát proti holandské či proti sicilské jsem zvolil ostřejší možnost s 2.g3 d5 a brzy jsem získal značný časový a mírný poziční náskok:

Místo správného 22...Sa5 s hratelnou pozicí zahrál Vlasta 22...Sd4? s nabídkou remízy. Tu jsem ihned odmítl tahem 23.Sf4 a černému střelci hrozí smrtelné nebezpečí 24.c3. Po 23...f6 24.Se6 přišel černý o kvalitu, o osm tahů později navíc nevydržel jeho praporek. Vedení bylo nadějné, ale bohužel už jsme v tu dobu stáli lépe pouze v jediné partii.

Naopak na 2-3 snížil z pohledu domácích Maláč po výhře nad Milanem Růžičkou, v závěru byla dáma + aktivní kůň silnější než dáma + pasivní střelec. Dvoubodový náskok Zábřehu vrátil Roman Vicenec, který v partii s Kučerou nejprve dlouho podržel obětovaného pěšce, v závěru ovládl věžemi sedmou řadu a čtyřvěžovka skončila matem. Na 3-4 snížil za Sigmii Petr Pavlík, který v koncovce věže + dvojice střelců jasně přehrál Krahulovu věž s neobratnými koni.

O výsledku zápasu nakonec rozhodovala partie na poslední šachovnici Smékal-Kubíček Martin. Náš o 400 bodů slabší náhradník byl nejprve rychle prohraný, pak jsem to dlouho neviděl a najednou vznikla remízová dámská koncovka se 4 pěšci na obou stranách. Není nutné dodávat, že případná remíza by nám zajistila 4,5 a důležité zápasové body. Ale děly se věci - nejprve nesmyslné braní běšce g6 za ztrátu centrálního d4 (který mohl být krytý na věčné časy). Pak možnost výměny dam s remízovou pěšcovkou (černý by měl krytého volného d pěšce, ale bílý krytého volného h). Chvíli poté možnost věčného šachu...

To už jsem se koukat nevydržel a raději si sedl na chodbu a vytáhl z ruksaku malou lahvinku výborného vavřinečka... Spoluhráči občas přicházeli na chodbu s občas s tím, že je to jasná remíza, jindy se zas drželi za hlavu. Partie skončila těsně po 14. hodině výhrou Smékalovou a celé utkání nakonec vcelku zaslouženou remízou 4-4.