Na MČR družstev mladších žáků (ročník 2000 a mladší) se družstvo A64 Grygov dostalo jako pořadatelský tým. Vzhledem ke složení mužstva, kde tři starší hráči měli zkušenosti převážně pouze z Olomoucké ligy a zbylí hráči měli ještě velkou věkovou rezervu, jsme do turnaje vstupovali s tím, že nasbíráme zkušenosti a každý bod bude úspěchem.

Ve většině zápasů jsme skutečně byli papírovými outsidery a právě chybějící zkušenosti a sebevědomí se podepsaly pod bodově chudou první polovinou turnaje, přestože hra tak špatná nebyla. Zlom nastal po sobotní polední přestávce, ve které nám síly dodal výborný řízek v univerzitní menze. Hned po něm jsme v zápase o poslední místo zdolali Sokol Zastávka a od té doby hrál tým jako vyměněný a nakonec se dopracoval k poměrně slušnému výsledku. Škoda, že turnaj nepokračoval ještě dalším dnem, určitě bychom se tabulkou posunuli ještě výše.

Vzhledem k tomu, že popis všech zápletek a zvratů v partiích by vydal na trojsvazkový román, jednotlivé zápasy okomentuji raději jen stručně. První dva zápasy s ŠK Spartak Ústí nad Labem a Pandou Rychnov n. K. byly vyrovnané, ale štěstí se k nám otočilo zády, ztratili jsme několik vyhraných partií a oba zápasy jsme prohráli 2:4.

Ve třetím kole jsme se v zápase s TJ Sokol Postoupky dočkali prvního bodu za asi zaslouženou remízu 3:3, což bylo povzbudivé, ale následovala sprcha 0,5:5,5 se silným družstvem TJ Jiskra Humpolec (asi jediný zápas, kde jsme byli skutečně bez šance) a hned v následujícím kole přišel asi nejhorší výkon celého družstva a další nešťastná prohra 2:4 s papírově srovnatelným ŠK KME-DDM Kuřim. Měli jsme tedy po pěti kolech jediný bod a propadli se až na dno tabulky, ale poté naštěstí přišla přestávka na oběd a již zmiňovaný řízek. Ten měl magický vliv především na ty mladší a od té doby jsme až do konce turnaje na posledních třech šachovnicích neztratili ani bod!

V šestém kole se štěstí konečně otočilo k nám a z naprosto šíleného zápasu se Sokolem Zastávka, ve kterém si diváci nebyli jisti, zda-li se jedná o šachy klasické či žravé, jsme si nakonec odnesli výhru 4,5:1,5. Oslavili jsme to nanukem a potom přejeli (a zcela zaslouženě) i silný ŠK Karlovy Vary 4:2.

V nedělním zápase s ŠK DDM Planá jsme podle papírových předpokladů naplno bodovali na zadních šachovnicích, bohužel na předních šachovnicích potvrdil svou převahu soupeř a zápas skončil spravedlivou remízou 3:3. V posledním zápase s TJ Sokol Skalička jsme opět suverénně spláchli poslední tři šachovnice soupeře, ale kvůli kolapsům na prvních dvou šachovnicích jsme si vítězství nakonec neodnesli ani z tohoto zápasu a s turnajem jsme se rozloučili remízou 3:3.

Vzhledem k vyrovnanosti závěrečné tabulky takto ztracené dva body mrzí (tady bych poznamenal, že nerozumím, proč byl zvolen trojbodový systém pro turnaj malých dětí hraný švýcarským systémem), neboť znamenaly velký propad v pořadí. Celkový výsledek ale považuji za velmi dobrý a závěrečnou bilanci 2 výhry - 3 remízy - 4 prohry bych před turnajem bral všemi deseti.

Po skončení turnaje se navíc dozvídáme, že byl v náš prospěch zkontumován zápas s Rychnovem nad Kněžnou (neoprávněný start hráče na 1. šachovnici) a dostáváme se na slušné 19. místo.

Co se týče jednotlivých hráčů, tak nikdo nezklamal. Matěj Hrabal dostal nevděčnou úlohu hájit první šachovnici proti soupeřům o tři roky starším a až 500 ELO bodů silnějším. Z tohoto pohledu to, že uhrál jen 0,5/9, určitě není tragédií a získané zkušenosti jistě zúročí v dalších turnajích. Je třeba vyzdvihnout také to, že v zápase s Kuřimí za nepříznivého stavu odmítl v horší pozici nabídku remízy a statečně pokračoval v boji za družstvo.

Jindra Jelínek nastoupil jen ke čtyřem zápasům v pátek a v neděli. Také v jeho případě byla druhá šachovnice těžkou zkouškou a zisk 1/4 asi odpovídá jeho výkonnosti.

Tonda Hartinger hrál na druhé či třetí šachovnici a 2,5/9 ani v jeho případě není špatný výsledek. Tonda má velký přirozený talent, hraje s velkou fantazií a o ještě lepší výsledek ho připravila vlastní zbrklost a špatné zahajování partií černými.

Milan Skula byl spolehlivým tahounem družstva, na třetí či čtvrté šachovnici drtil soupeře trpělivou a bezchybnou hrou a výsledek 8/9 si zaslouží jediný komentář - skvělé.

Vojta Kubala na čtvrté a páté šachovnici bojoval zpočátku sám se sebou a přestože soupeře většinou přehrával, tak díky hrubým chybám z prvních pěti partií nezískal ani půlku. Po řízku se však rozjel a výsledných 4/9 lze také považovat za slušný výsledek. Navíc i on prokázal charakter, když v zápase s Rychnovem n.K. odmítl za stavu 2:3 v horší pozici remízu a bojoval za tým (přitom stihl i napomenout nesportovně se chovajícího hostujícího trenéra).

Jana Obšivačová na páté a šesté šachovnici v každé partii bezohledně útočila na soupeřova krále, byla nebezpečná každému a buď to vyšlo nebo ne. V každém případě podala velmi dobrý a divácky atraktivní výkon a získaných 5/9 je velmi pěkných.

Marek Častulík nahradil v sobotu Jindru Jelínka. Hrál na šesté šachovnici a v jeho případě šlo o první větší turnaj, takže jsme počítali spíše s tím, že bude především sbírat zkušenosti. Marek ale překvapil a výkonem 3/5 týmu velmi pomohl a do budoucna bude určitě platným hráčem.

Musím pochválit zodpovědný a bojovný přístup všech hráčů a za velmi pozitivní považuji to, že dokázali vytvořit dobrou partu a dokázali bojovat za tým. Jestli jim to vydrží, můžeme se v budoucnu těšit na ještě lepší výsledky.

Závěrem chci ještě vyzdvihnout práci týmu organizátorů turnaje, velká akce byla zorganizována po všech stránkách výborně, všechno fungovalo a z pozice kapitána jsem nezaznamenal jediný problém. Jen vzhledem k výkonům našeho týmu by asi bylo lepší, kdyby se podařilo prosadit, aby turnaj začínal obědem.