O minulém víkendu se dohrávalo první extraligové dvojkolo. Pro oba týmy z Hané to znamenalo výjezd až do dalekého a zasněženého Turnova a Nového Boru. V této reportáži se zaměřím hlavně na grygovské družstvo. (A tajně doufám, že litovelskou reportáž mi ještě někdo pošle.)

V sobotu nás čekal papírově nejsilnější tým extraligy, 1. Novoborský ŠK. Domácí po zkušenostech z předchozí sezóny, kdy s náma málem ztratili zápasové body, nasadili nejtěžší kalibry. Však posuďte sami - 4 hráči s elem 2700 a víc. Nebo jinak - první tři hráči českého žebříčku, nejlepší Slovák, druhý nejlepší Ind (po Anandovi), ruský reprezentant + jako „vata“ velmistři Cvek a Hába, kteří by ve většině ostatních týmů mohli sedět na prvním stole. Sečteno-podtrženo k zápasu nastoupili dvojice Vitiugov-Babula, Kaňovský-Navara, Láznička-Luch, Bureš-Sasikiran, Hráček-Stachowiak, Biolek st.-Markoš, Cvek-Brodowski a Malinovský-Hába.

Před začátkem zápasu jsem doufal v zázrak, ale elová převaha se nakonec beze zbytku prosadila. Cenné remízy si z našeho týmu připsali Michal Luch, Richard Biolek starší a Karel Malinovský, ostatní získali alespoň cenné zkušenosti.

V neděli ráno jsme absolvovali náročnou cestou do požární zbrojnice v zapadlé části Turnova, kde své zápasy hrává Zikuda Turnov. Sestavu jsme mírně obměnili, když Davida Kaňovského jsem nahradil já a Michala Lucha nahradil Richard junior.

Očekával jsem tuhý a vyrovnaný zápas s pěti remízami, dvěma výhrami a jednou prohrou a můj tip mi tentokrát vyšel. Postupně byla remíza zaknihována v partiích Kulhánek-Malinovský, Neuman-Bureš, Babula-Ftáčník a Stachowiak-Konopka. Pozice zbývajících partií mě vedly k mírnému optimismu, což se po první časové kontrole i potvrdilo.

Piotr Brodowski získal s Pavlem Čechem vyhranou věžovku a partie Biolek jr.-Sergeev spěla k neodvratnému věčnému šachu v dámské koncovce. Pak sice ještě snížil Sodoma, ale nakonec jsme se smáli my, když se mi povedlo uplatnit převahu v souboji plném vidliček s Bindrichem.

Nepříjemnou zajímavostí zápasu bylo, že hned troje (!) hodiny se v průběhu partií zbláznily a z neznámých příčin přidaly jednomu nebo oběma hráčům zničehonic 30 minut. A opravdu to nebylo tím, že by byly špatně nastavené - prostě byly jen vadné...

Celkově jsme tak na severu Čech získali tři body, čímž jsme se zřejmě definitivně zachránili, a můžeme směle hledět vstříc dalším bojům, které jsou na pořadu už za 14 dní, kdy v sobotu 3. března do Olomouce přijede zachraňující se družstvo Bohemians Praha a o den později zde přivítáme ambiciózní tým z Lysé nad Labem, v jehož dresu možná nastoupí jména jako Ponomariov, Najer, Štoček, Oral nebo Jansa.

Jediný, kdo se tak z našeho družstva vracel nespokojený domů, byl Karel, kterému se nepodařilo uplatnit bohatý arzenál, kterým se vybavil na tuto nebezpečnou cestu. Ještě teď cítím mírné Chvění, když si na to vzpomenu...