Utkání se hrálo v netradičních prostorách gymnázia, protože v Kulturním domě probíhala hlasitá hudební produkce s nějakými tanci dětí. Ve školních prostorách jsem hrál asi 2x v životě, jednou v Libině v 1.B na malých stolečcích a kdysi dávno za Havřice, kdy během zápasu dokonce zvonilo! Tentokrát nic takového, prostorná učebna, teplo a klid, jen občas ze sousedního kabinetu chemie vyšel profesor v bílém plášti (či jeho asistent) s nějakým utrejchem ve zkumavce a prošel chodbou do chemické pracovny.
Pokusil jsem se bojovně vstoupit do pro mne neznámých sicilských vod, ale z odhodlání zbylo jen torzo: Štec-Zapletal 1.e4 c5 2.Jf3 a6 (to jsem odkoukal od svých známých) 3.c4 Jc6 4.Jc3 (zde jsem chvíli váhal mezi normálním 4...e6 a 4...e5 a nakonec jsem to zazdil) 4...e5 5.g3 d6 6.Sg2 Jge7 7.d3 Jd4 (a je po hře) 8.Jxd4 cxd4 9.Jd5 Jxd5 10.cxd5 Se7 11.0-0 0-0. Tak to je zase výkon, viďte! Tady jsem soupeře přemluvil k remíze, posléze i k rychlému odjezdu vlakem do Litovle a návštěvě prvoligového zápasu béčka proti Orlové. O tomto utkání až za chviličku.
Rozhlédl jsem se ještě po hrací místnosti a viděl další netradiční sicilku na čtyřce, kde hrál Roman Vicenec černými s Ignácem Pospíšilem - 1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Dxd4 a6 5.Se3!? Jc6 6.Db6 - to se přiznám, že jsem taky nikdy neviděl. Kapitán Karel hrál proti velmi pevnému Jemelkovi, bylo to něco mezi Nimcovičem a Dámskou indickou, moc to neznám, takže se omlouvám za nepřesný výraz. Odpoledne mi Karel napsal, že to byla suchárna.
Na trojce Milan Růžička postavil nějaké tvarůžkové struktury, jeho soupeř Jiří Petr to znal a po zahájení se vyměnily všechny lehké figury, dál jsem už to neviděl. V utkání jsme prý tahali za delší konec, šance měli Zdeněk Kropáč proti Marku Vágnerovi, ale prý neuplatnil pěšce ve věžovce. Pěšce navíc měl prý také Roman, ale ani tam se vyhrát nepodařilo. Bohužel vůbec nic nevím o 2 partiích Filouš-Krahula a Čechovský-Ondráček, zde nemám žádné informace. Takže osm remíz a výsledek 4:4 asi spravedlivý.
Domů do Litovle jsem dorazil asi ve čtvrt na dvanáct, takže jsem zhlédl větší část prvoligových partií. Domácí, kteří ještě potřebují alespoň jednou vyhrát, nasadili svoji nejsilnější možnou sestavu v GM Krejčím, dvěma IMky z Polska, IM Beilem, FM Bělunkem, ale přesto to na soupeře z Orlové nestačilo. Byl jsem velmi zvědav na své spoluhráče z Garde Calcio, Zdeňka Beila a Tondu Neorala, oba černými remízovali: Zdeněk s Helisem ve čtyřvěžovce, Tonda odvážně černými zahrál velkou rošádu, soupeř Novák vynutil remízu stálým šachem.
To již domácí stáli špatně, nepovedla se partie velmistrovi, který byl bez pěšce a s pasivním střelcem na a1, čehož Zabystrzan pohodlně využil. Laďa Bělunek zkusil na Terezu Olšarovou zahrát španělskou, ale se zlou se potázal a vletěl do nějaké varianty. Také druhá ze slečen Karolína podala výborný výkon a černými udržela nebezpečné polské IMko. Obě sestry jsem viděl na vlastní oči poprvé a rozhodně potvrdily svoji pověst skvělých hráček.
Dvoubodový náskok hostí se domácí marně snažili dohnat, Vaněk bojoval, ale pokazil koncovku V+J proti V+S a nakonec se dostal do mírně horší věžovky, kterou jeho soupeř po velmi dlouhém váhání dal za remízu. Jako správný kapitán dřel Honza Krejčí starší. V naprosto tupé koncovce odmítal remízové nabídky, nic jiného ani nezbývalo a v koncovce S+3P proti J+3P obětoval střelce, nakonec musel podepsat půlku těsně před přechodem do holých králů.
Nejdivočejší pozice byla na druhé desce, kde proti sobě bojovali dva polští junioři. Průběh byl velmi ostrý, šance se střídaly na obou stranách. Partie končila již za rozhodnutého stavu 2,5:4,5 a skončila nejméně pravděpodobným výsledkem, remízou - tedy konečný výsledek 3:5.
Domácí mají v tabulce sice 10 bodů, ale 3 těžké protivníky na závěr, dostali se do pořádné šlamastiky.
Takže včera v jednom zápase 8 remíz, ve druhém 6 remíz (a dvě porážky). I takové věci se stávají, je to sport a vyhrávat ve vyrovnaných zápasech není vůbec snadné. |
