Radek a Petr nás za rovnou hodinku po suché dálnici bezpečně odvezli přímo ke sportovnímu areálu VOKD. Prošli jsme kolem hřiště na kopanou a nafukovacích tenisových hal do šachové klubovny. Prostorná, veliká, zdi plné nástěnek s tabulkami a hlavně krásnými dobovými fotkami (např. i s mistrem Opočenským, či Jansou v dorosteneckém věku). Bohužel se ale konal trojzápas, čili 48 hráčů (z toho 46 mužů a dvě dámy) na 1 společné WC s jedinou mísou, pisoár bohužel žádný. A tak se tam dveře netrhly, ještě že to splachovadlo vydrželo!
Ostatní dva zápasy jsem příliš nesledoval, jeden z nich skončil 8-0 pro domácí (myslím, že to bylo proti Frenštátu). Všiml jsem si několika známých, např. pana Šimka, Kořínka i dvou dam - Kořínkové a především Dany Horákové, rozené Procházkové, bývalé kolegyně z Litovelského dorostu.
A teď již k našemu duelu: Asi nikoho příliš nepřekvapí, že jako první skončila moje partie. Domácí Václavík (rating 2159) si na mne nachystal nečekanou variantu: 1.e4 d6 2.d4 Jf6 3.Jc3 e5 4.f4!? a po 4...exd4 5.Dxd4 Jc6 6.Df2?!, na což jsem asi půl hodiny čuměl jako puk. Zavrhl jsem lákavé možnosti 6...Jg4 či 6...De7 a nakonec zvolil solidní vývin 6...Se7 s dalším a6, b5, Sb7 a 0-0. Partie byla brzy dána za remízu.
Chvíli po nás remizoval Petr Trávníček na osmičce, když jeho soupeř Kudla odrazil všechny pokusy o iniciativu. Poté vyhrál černými na trojce Tomáš, který v koncovce taktickým úderem sebral Židkovi pěšce a posléze dalšího, věžovka se pak nedala hrát.
Když Radek udržel černými na uzdě nebezpečného Adámka, který forsíroval věčný šach, vedli jsme 2,5:1,5 a jedno auto tím dohrálo. Počkali jsme ještě na časovky. Jediná partie, která se nevyvíjela pro nás příznivě, Petra Švancary s Veselým, skončila porážkou našeho hráče a bylo vyrovnáno.
V dalších třech jsme již stáli lépe. Jarda ale lezl do velké časovky, nepokračoval přesně a v obrovské tísni jen taktak udržel rovnováhu a čas v plusu. Odjížděli jsme za koncovky dam a věží + 4 pěšců, odhadovali jsme půlku.
Tonda skvěle útočil, obětoval kvalitu, získal pak vazbami celou věž a s figurkou navíc (dáma + střelec proti zdivočelé dámě, s pěchy na obou stranách) jsme mysleli, že vyhraje.
Na výhru už stál i Zdeněk, který přehrál Vrátného. Nejprve sice přišel o centrálního pěšce e5, ale v zápětí skočil koněm na pole d6, získal nejen pěšce c6, ale jako bonus i pěcha b5. Když přešel do koncovky střelce proti koni, na dámském křídle dva pěši na jednoho a na královském tři proti třem, vůbec jsme nepochybovali o jeho výhře. Radkovým autem nás polovina odjela na Hanou a doufali jsme ve výsledek 5:3 pro nás.
Tip stoprocentně vyšel, i když trochu jinak. Zdeněk nás skutečně posunul do jednobodového vedení. Tondovi ale nezbylo nic jiného, než krásně rozehranou partii dát za remis, protože Očkayova dáma vynutila věčný šach, ze kterého nebylo úniku. Jarda držel půlku, která zabezpečovala naši výhru 4,5:3,5. Domácí tak nutili svého hráče Chlevišťana hrát hop nebo trop dámskou koncovku, nakonec prý prohrál pěšcovku a Jarda svojí výhrou upravil skóre na konečných 5:3 pro Garde Olomouc. Z tohoto výsledku měli radost nejen v Olomouci a okolí, ale jistě i ve Frýdku-Místku. Porubu jsme totiž sesadili z prvního místa, kam se posunula rezerva Beskydské šachové školy. Garde zůstává na krásném čtvrtém místě a má již 14 bodů. |
