V šestém kole KP se utkal tříbodový Zábřeh s desetibodovým béčkem Šumperka. Již řadu let si oba oddíly vypomáhají vzájemným hostováním. Zábřežští hráči Karel Opravil a Milan Růžička (nedávno i Pavel Strašil) posilují druholigový Šumperk, předtím, při mnohaleté účasti Zábřeha ve 2. lize E, naopak v Zábřehu hostovali Laďa Sohr, Petr Stratil a Víťa Valenta. Hosté nám mírně pomohli tím, že nenastoupili ligisté Kočí, Sohr a Doležel (obvykle hrající na 2., 3. a 4. desce), jinak ovšem přivezli silný tvořený většinou hráči s mnohaletými zkušenostmi, kteří jsou velmi houževnatí a jen obtížně se porážejí. Za domácí Zábřeh pochopitelně nenastoupil šumperský host Roman Vicenec, náš kapitán dále řešil tradiční problém, koho postavit vzadu (někteří hráči často nemohou či nechtějí). Utkání rozhodně nebylo žádným přáteláčkem, čekal nás tuhý boj o body s poněkud kuriózním průběhem - nejprve 6x remíza, na závěr 2 výhry. Jak to probíhalo?

Dle papírových předpokladů jsme byli mírnými favority my (trojice Opravil, Zapletal, Růžička měla přehrát trojici Čížek, Bém, Pavlů, jinak obsazení šachovnic zhruba vyrovnané) První skončila partie Ondráček - Slavík na 7. desce, v remízové jezdcovce nebylo co hrát. Následovaly 2 poněkud předčasné půlky - Reichman-Krahula v nejasné sicilce a Hájek-Švécar, když hostující hráč nejprve odmítal remízové nabídky našeho, ale nakonec neodolal.

Na 2:2 upravili další půlkou Klimeš-Reichl, když Klimeš nejprve remízu odmítl, ale v koncovce lehkých figur se už nedalo nic dělat. V té době jsme už získávali výhodnější pozice na předních šachovnicích. Kapitán Karel Opravil nejprve udržel Čížkem obětovaného pěšce v budapešťském gambitu až do čtyřvěžovky, která vypadala nadějně. Poté získal černý protišance a Karel dlouho váhal, zda má vynutit opakování tahů. Takticky správně počkal, až se vyjasní situace na šachovnici poslední a také mojí.

Na osmičce to mohlo dopadnout jakkoliv, poté Šárka Bártová obětovala Šamšulovi figuru a po 1.Sxf7+ Kxf7 2.De6+ následoval věčný šach 2..Kg6 3.Df5+ Kf7 4.De6+ (pro lepší představu na poli f6 stojí černý kůň, ostatní figurky si nepamatuji). Když se moje poziční výhoda (silný černý střelec na e3 a věží ovládnutý sloupec "C") začínala zvětšovat, Karel vynutil ve výše uvedené čtyřvěžovce remízu opakováním tahu a bylo už 3:3.

Zanedlouho jsem svoji partii vyhrál a krátce poté i Milan Růžička, takže jsme nakonec brali všechny 3 body za vydřené vítězství 5:3. (Taktika, když nikdo neprohraje, někdo nakonec vyhraje, tentokrát vyšla...)

V tomto kole se zrodila dvě velká překvapení, Skalička pukla ve Šternberku a vloni ještě oblastní Loštice remizovaly v nedávno druholigovém Prostějově 4:4. Zatímco na čele mají už Velké Losiny pětibodový náskok, vzadu se očekává velký boj o záchranu.