Turnaj má malou nevýhodu v tom, že do Litomyšle je špatné spojení snad ze všech ostatních míst na světě, ale jakmile se tam už dostanete, čeká na vás velmi příjemný turnaj se skvělou kamarádskou, téměř až rodinnou, atmosférou. Tento ročník bohužel trochu opepřila dvě dvojkola, protože nový kalendářní rok vycházel na neděli, takže se celý turnaj hrál spíše pochodovým tempem. Ono to ale tak moc nevadí, protože na ty šachy tam jezdí málokdo :).
Jak už jsem zmínil zrychlené šachové tempo (1,5h + 30sec/tah) vyhovovalo spíše šejdířům a šachovým vtipálkům. Já osobně jsem hrál obludné šachy, nicméně soupeře se mi vždy podařilo někde nějak něčím ojet. V celém turnaji jsem měl až nelidské štěstí. Např. v 6. kole jsem hrál strategicky velmi riskantně a soupeř (hráč asi 1900) mi to mohl pěkně vytmavit, nicméně zcela špatně odhadl pozici a přechodem do koncovky S+J/J+J zcela pohřbil své šance. Partie to nebyla ovšem zcela marná, protože po partii jsem zjistil, že soupeř je vystudovaný matematik a kdybych měl někdy nějaký problém, mám se mu ozvat.
Podobně i partie ze 7. kola, kdy jsem si v zahájení na chvíli zdříml a postavil jsem zcela zoufale pasivní pozici. Soupeř se do toho ovšem naprosto zamotal a mě se podařilo mou jedinou aktivně postavenou figurou vynutit výměnu 2 figur za věž a nějaké pěšce. Partii jsme oba dohrávali na půlminutě, což jí vnutilo ráz přestřelky v nějakém saloonu na Divokém Západě. Já jsem ovšem tahal za delší provaz a partii jsem dovedl k vítěznému cíli. Podobně i 8. partie, ve které jsem si prošel údolím stínů, ale kterou jsem nakonec zuby nehty udržel.
Krasy švýcarského systému si letos užil Jirka Navrátil z Uničova. Obzvlášť partie s velesolidním FM Sabolem může litovat, protože se mu soupeře podařilo přehrát, ale pak ho ten starý šejdíř pěkně vypekl. Nevadí, takových proher ještě bude. I to jsou cenné zkušenosti.
Podobnou houpačku předvedl také jiný zástupce Olomouckého kraje, Dejf Kaňovský. Nutno ovšem říct, že když se střídají jedničky a půlky, tak je to o cosi lepší než jedničky a nuly. Nicméně si troufám říct, že David se svou hrou moc spokojený být nemůže, protože na hráče jeho formátu pustil až moc remíz salátům.
Velmi dobrý výkon (alespoň výsledkový) předvedl Petr Čižinský z Polabin, který nehrál právě bezchybně, ale zato hrál velmi vynalézavě, odvážně a dravě. Podařilo se mu tak nachytat plno mnohem zkušenějších soupeřů. Obzvláště pak v 8. kole zašlapal do prachu velezkušeného harcovníka FM Vránu, o kterém si troufnu říct, že šachy hraje 10x déle než Číča. Bohužel do posledního kola byl los trochu krutý, ale takový už je život, že?
Jak už to bývá, turnaj měl své vítěze i své poražené. Celý turnaj ale proběhl v příjemné, ničím (téměř) nerušené atmosféře a organizátorská péče byla opět vzorová a na příštím ročníku zdar! |
0 | 
0
