Dne 4.12. 2011 proběhl zápas mezi domácím SK Prostějovem a hostující A64 PřF UP, který odkryl další důležitý díl postupové tajenky. Naši soupeři se chtěli blýsknout porážkou vedoucího týmu, a proto na nás nastoupili s plnou silou svého arzenálu. My jsme samozřejmě nechtěli nechat nic náhodě a podle toho jsme také přijeli patřičně připraveni k tuhému boji. Sluší se samozřejmě poznamenat, že kvalita záchodů byla na poměrně slušné úrovni. Dveře šly zavřít a papír také nechyběl, takže jen tak dál chlapi.
Jako první zakončil svou partii Igor Alfimov hrající na 6. desce proti Rostislavu Jančíkovi. Partii jsem téměř vůbec neviděl, ale když jsem se po asi hodině a půl hry šel podívat, jak Igor stojí, zdálo se mi, že už je rozhodnuto. A skutečně, konec na sebe nenechal dlouho čekat. 1:0
Dále remizoval Martin Sněhota na 7. šachovnici s Adamem Vejmolem. Partie přešla do čtyřvěžovky, ve které se nám zdálo, že náš hráč tahá za trochu kratší provaz, ale on tvrdí, že to byla pohodička. Nicméně když mu byla nabídnuta remis a on ji přijal, tak jsme si všichni trochu oddechli. Obě strany měly zdvojené věže na předposlední řadě (2. resp7.), a tak se kombinovaly motivy se žraním pěšců s motivy matovými. No prostě pěkný guláš. 1,5:0,5
Dále soupeře udržel náš nestárnouci Josef Zedník, který hrál se silným Jiřím Fialou na 5. šachovnici. Zdá se mi, že zahájeni a přechod do střední hry Pepa zvládl s elegancí sobě vlastní a postavil pasivní pozici navíc se špatným časem. Nicméně je to starý držák, který, když se zapře o futra, tak drží. Nakonec se dostal do časovky, přičemž mu byla soupeřem nabídnuta remis, kterou se po zralé úvaze rozhodl přijmout. Trochu riskantně, protože desku před ním právě Koláč prožíval muka pekelná. 2:1
Jako další skončil Jan Kolašín na 4. prkně, kde mu byl soupeřem Aleš Hradský. Koláč jako velký stratég a technik zahájil partii tahem 1.Jf3 a pozice po několika tazích přešla do něčeho připomínajícího králku s g3. Černý měnil, jak to šlo, ale nakonec si nechal udělat slabinu na b7, na kterou mířil krasavec Sg2. Pokud nebyla pozice našeho talentovaného KM vyhraná, tak sním skalp s octem a cibulí hihi! Nicméně v koncovce tak dlouho šoupal, až přehlídl taktiku a ztratil pěšce. Protože to je ale zkušený hráč, tak zavčasu nabídl remis, přičemž mu byla soupeřem téměř urvána ruka. A nám spadl kámen ze srdce (možná spíš celý kamenolom). 2,5:1,5
Jako další jsem svou partii zakončil já, hrající s Karlem Virglerem na 3. fošně. Soupeř hraje celý život jedině Birda, a proto jsem měl úkol zjednodušen. Prostě zahraju 1.f4 e5… a děj se vůle boží. Nakonec jsme přešli do Královského gambitu, který jsme dále oba hráli svěže a novátorsky. Míra chyb a nepřesností byla extrémní. Nicméně soupeř se v jedné chvíli unáhlil, a místo aby pokorně dokončil vývin a trpěl v horší pozici, se raději rozhodl vycestovat dámou a prostopášně sebrat pěšce. Málo tušil, že s dámou akorát zalezl do krypty. Po zběsilých taktických přestřelkách se mi podařilo Její veličenstvo odchytit a poslat náš tým do vedení. V jedné chvíli jsem se drasticky sekl a soupeř mi mohl z prohrané pozice vyklouznout do o trochu horší pozice s kvalitou méně, ale žil by. Špatně jsme to odhadli oba. A i když byla partie plná chyb, v tak komplikovaném boji se to občas stává. 3,5:1,5
Poté přišla bohužel trochu studená sprcha a soupeři kontrovali na 2. stole, kde se utkal Petr Zatloukal s Petrem Matouškem. Partie byla zahájena zavřenou Sicilkou, kde náš borec sledoval myšlenky velkého nestora moravského šachu, GM Blatného. Soupeř ho ovšem překvapil Matouškovou obranou (g5), a tak se tvořilo již velmi brzy (což kvalitě hry samozřejmě přidá málokdy). Náš hráč obětoval 2 floky za iniciativu a získal i kompenzaci za 1 - 1,5 pěšce, ale poté bohužel do nebe volající hrubkou zahodil veškerou svou předchozí snahu na střechu. 3,5:2,5
Na první šachovnici za nás nastoupil náš velitel, náš titán a bůh Jakub Fuksík, který má tuto sezonu zatím drtivé 100 procentní skóre (ve všech soutěžích, ve kterých nastoupil). Soupeřem mu byl silný poziční šoupač Roman Závůrka. Bílý zvolil neobehrané Larsenovo 1.b3 s tím, že později přejde do pozice, která mu bude vyhovovat. Náš borec ale přesnou dynamickou hrou udržel napětí v centru a tak bílý zkusil nekorektně obětovat pěšce, ale tím se dostal na šikmou plochu, po které sklouzl až úplně na dno bažiny beznaděje. Zasloužená Kubova výhra. 4,5:2,5
Jako poslední dohrával náš nejmladší člen Jáchym Bareš. Jeho partii jsem vůbec nesledoval (v zájmu zachování duševního zdraví). Zdálo se mi, že náš hráč hrál velmi pasivně a tak jakoby nenápaditě. Když jsem šel kolem jeho stolu, tak se mi zdálo, že pozice je ložená remis, ale vůle po vítězství soupeře byla tak veliká, že k radosti nás všech, zejména pak tančícího Igora, Jášu ještě asi 2 hodiny zkoušel a nakonec ho utrápil. 4,5:3,5
Tak jsme tedy opět zvítězili, tentokrát s velmi silným soupeřem, ale asi jen nevyléčitelný optimista by řekl, že jsme vyhráli čistě. Spíše se mi zdá, že se soupeři porazili nevhodnými nabídkami remízy, než že jsme je zničili my. Ale jak se říká, historii píšou vítězové. |
