V neděli 27.11. jsme se vydali na dlouhou cestu do Pardubic, abychom se utkali s místními Polabinami B. Naše sestava se nerodila snadno, někteří hráči měli nešachové povinnosti, část týmu napadly bacily. I my jsme doma losovali, kdo nastoupí, nakonec jsem byl jako méně nemocný uznán já.

Dost ale výmluv a nářků. Domácí nastoupili v silné sestavě v čele s IM Michalem Konopkou. Ten také využil pochybení našeho IM Michala Lucha při přechodu ze zahájení a jako první zavěsil. Vyrovnat se podařilo mně (3.š) - po zahájení jsem stál dost pasivně, rozhodl jsem se poslat pár svých figur na zteč, soupeř mou akci podcenil a mohl prohrát už kolem 20. tahu. Ale ani já jsem nepokračoval přesně a tak se hra stala naprosto nejasnou. Naštěstí soupeř nakonec všechny nástrahy nezvládnul a po ztrátě materiálu se vzdal. Současně skončila partie na 2. šachovnici, kde IM Jarda Bureš vyrukoval na soupeře zhurta, v zápletkách získal velkou převahu, kterou však nedokázal uplatnit. Do vedení nás dostal Petr Růžička (6.š), jehož soupeř dumal nad problémy pozice tak dlouho až překročil čas.

Partie se bohužel nepovedla FM Pepovi Obšivačovi (5.š.), jenž sice černými pohodlně vyrovnal, pak ale spáchal harakiri a bylo opět vyrovnáno. Ještě jednou jsme vedli, když Standa Sochor (7.š) ve své milované francouzské získal výhodnou koncovku, kterou za pomoci nervózního soupeře rutinovaně vyhrál. Méně zručně si ve věžovce počínal náš debutant v 1. lize Pepa Zedník (8.š.), pro příště si určitě zapamatuje, že věžka musí být aktivní!

Borec nakonec byl FM Karel Malinovský, který nejprve soupeře "karpovovsky" přehrál, pak ale zcela nekarpovovsky pozici pohnojil a stál spíše hůře. Partie nakonec vyhřezla do koncovky V+S/V+2p, kterou se Karel chvíli pokoušel vyhrát, ale překonat obranu soupeře se mu nepodařilo.

Nakonec tedy zasloužená remíza, s tolika zahozenými půlbody jsme si opravdu vyhrát nezasloužili.

K toaletám se většinou nevyjadřuji, ale tentokráte musím. Na WC byly sice krásné dvě míšy, ale u jedné chybělo prkénko a u druhé se zase nedaly zavřít dveře. Když jsem tedy konal potřebu v té "open", zkontrolovali mě jen dva protihráči, což lze považovat za úspěch.