Dne 30. 1. 2011 se odehrálo 7. kolo 1. ligy. K nám do Olomouce, přijel jeden z nejnebezpečnějších soupeřů, Karviná. Hosté přijeli oslabeni o IM Pavla Šimáčka, který pochází z Olomouce a bylo tedy jasné, že roli mudlovského krvezrádce nepřijme. Nicméně i tak proti nám nastoupila takřka celá elita Karviné a už od začátku bylo patrné, že nebudou požadovat nic menšího než naši hlavu na stříbrném talíři.

Jako první skončila partie Ríši Biolka ml. s mladou slovenskou posilou Martinem Jurčíkem. Soupeř se na našeho mladého borce dobře připravil a v jeho korunním zahájeni -Jänischově gambitu- před něj postavil brutálně remízovou variantu, se kterou se už nedalo nic vymyslet. Zápas tedy začal nic neříkající remízou 0,5:0,5.

Jako první otevřel skóre na 6. desce hrající Radek Sluka proti zkušenému matadorovi Jaroslavu Olšarovi. Je nutné uznat, že Radek pojal celou partii velmi riskantně až hazardně a pustil se do bezhlavého útoku na bílého krále. Obětoval pěšce a celou pozici dámského křídla, ale soupeř obtížnou obranu svého krále nezvládl a Radkův blitzkrieg tak slavil úspěch. Stav tedy byl po této partii 1,5:0,5 pro domácí.

Další v řadě skončila partie na 4. stole, kde se utkal velezkušený Ríša Biolek sr. s Jozefem Michenkou. Senior se na svého soupeře dravě vrhl tak, jak to umí jen on, a tato strategie slavila až nečekaný úspěch. IM Michenka se ve snaze dobrat se šachové pravdy poněkud unáhlil a v okamžiku, kdy měl o hodinu horší čas, začal hrát velmi rychle a nervózně. Nikoho ani moc nepřekvapilo, když přehlídl ztrátu kvality. Poté už jen zoufale bojoval o remis, ale náš zabiják dokázal, že uplatnění převahy doopravdy ovládá. Tedy 2,5:0,5 pro domácí.

Ostatní pozice už ale tolik optimismu nevzbuzovaly. Jako další skončil domácí Pepa Obšivač hájící 4. šachovnici proti mladému karvinskému hráči Vojtěchu Zwardoňovi. Zdálo se, že Pepa vyšel ze zahájení s trochu pasivnější pozicí a horším časem, ale poté předvedl svůj strategický um a mladého hráče v koncovce školil. Toužil vyhrát a dokonce i odmítl nabídku remízy, ale soupeř ukázal, že také něco umí a partie skončila zaslouženou remízou. 3:1.

Jako další zakončil svou partii domácí Karel Malinovský proti ostřílenému kozákovi Serguei Vesselovskému na 3. prkně. Náš hráč měl trošku lepší pozici a lehce silnějšího jezdce proti soupeřovu střelci, na vítězství proti takovému hráči to ovšem nestačilo. Nebylo kudy mu vlézt na kobylku. Takže 3,5:1,5 pro nás, ovšem ani jedna z posledních 3 pozic nestála za mnoho (z našeho pohledu).

Na 8.stole se hrála vůbec nejvíce ohrožená pozice pro naše barvy v podání domácího Libora Zvolánka proti Josefu Lysovi. Libor nejdříve aktivní hrou dosáhl dobré pozice a soupeře přimáčkl ke kraji, ale poté nepokračoval moc přesně a poztrácel pěšce. Nakonec ho čekala obrana velmi nepříjemné jezdcovky, ve které dlouho nebylo jasné, jestli je větší hrozbou jeho volný pěšec podporovaný králem anebo soupeřova lavina piků na druhém křídle. Libor ale nakonec vtipnou obětí jezdce vynutil remízu, proti které soupeř nemohl protestovat (ještě si teda mohl tak leda nadávat, jak tupě to zahrál). Libor tak udržel VELMI cennou remízu, čímž fakticky rozhodl utkání. 4:2.

Na první šachovnici se střetl domácí David Kaňovský se starším ze slovenské bratrské dvojice Marianem Jurčíkem. David dostal svého soupeře pod tlak, ale poté bohužel přepjal strunu a musel obětovat kvalitu. Soupeř poté pravděpodobně někde propásl šanci zasmečovat a Dejfovi se tak po aktivní obraně, spočívající v útoku na krále (i bez dam), podařilo černého monarchu zvěčnit, čímž definitivně zpečetil osud Karviné v tomto zápase. 4,5:2,5.

Jako poslední končil Jarda Bureš proti Jaroslavu Sobkovi na 5. desce. Hrála se velmi divoká a nepřehledná varianta královské indické, která ale Burčovi zas tak moc nevyšla a postavil horší pozici, zato však s pěšcem méně. Pak ovšem soupeře půvabně ošejdil v časovce a poté zkušeně nabídl remis, která byla přijata, protože už stav zápasu ovlivnit nemohla. Stav se tedy ustálil na konečných 5:3 pro domácí Agenturu 64.

Zápas to byl velmi těžký a téměř až do posledních chvil nejasný a správně napínavý. Tentokrát na naší straně stáli snad všichni svatí a vyhráli jsme jen s jistou dávkou štěstí. Soupeři bojovali opravdu tvrdě a za jistých okolností mohlo být všechno úplně jinak. Na to se ovšem historie neptá.