Ani po šestém kole neztratila extraligová rezerva Grygova punc neporazitelnosti. Naši vítěznou sérii nedokázala zastavit ani rezerva Třince, a to i přesto, že měla výhodu domácího prostředí. A nejen to: třinečtí si na nás po vzoru rychnovkých Pand připravili překvapení v podobě tří hrajících žen, a to hned na prvních třech šachovnicích! Naši zkušení harcovníci se však ani tímto trikem nenechali zmást a brzy se začala projevovat hráčská převaha našich šachistů. Jako první zvítězil Jarda Bureš, který bílými zcela přehrál Honzu Sikoru v Grunfeldově indické. Brzy po něm následovali Libor Zvolánek, který potvrdil, že drobná herní pauza mu vůbec neuškodila a svého soupeře Kubu Macíčka vyškolil ve všech fázích partie, a také Ríša Biolek junior. Ten stál sice dosti podezřele, nicméně když jsem se asi za půl hodiny chtěl na jeho pozici znovu podívat, už bylo dohráno. Až po zápase jsem se dozvěděl, že jeho sokyně Olina Sikorová údajně nastavila figuru. Ještě před završením časovek ukončili své duely Ríša Biolek starší a Petr Zatloukal, oba shodně dělbou bodu. Za stavu 4:1 se po časových tísních rozhodovalo již pouze o tom, jak vysoká bude výhra hostí. Kapitán družstva Jakub Fuksík ve střední hře získal pěšce, kterého v koncovce snadno uplatnil k zisku celého bodu. Zajímavou partii sehrál Pepa Obšívač, až tak moc jsem ji sledovat nemohl, každopádně remíza působí snad jako spravedlivý výsledek. Moje maličkost dohrávala jako poslední, chtěl jsem si prostě užít fakt, že hraju s nejhezčí účastnicí zápasu...:) (tím samozřejmě nechci nijak snižovat půvab dalších dvou třineckých hráček!). Mojí polské soupeřce se příliš nepovedlo zahájení, díky čemuž jsem získal pěšce a toho postupně uplatnil k výhře. Věžovku jsem sice nesehrál nejbrilantněji, poněvadž v jednu chvíli bílá měla možnost partii udržet, leč nestalo se. Tím jsem uzavřel konečný výsledek zápasu na příjemných 6,5:1,5.