Dne 5. prosince proběhlo v Šenově 4. kolo 2. ligy F. Myslím, že z našeho (uničovského) pohledu byla na celém zápase nejzajímavější právě cesta tam. Nemůžu sice mluvit za všechny hráče, ale my, co jsme jeli s Koláčem, jsme měli o zábavu postaráno. Nejdříve přijel jako poslední na sraz a donutil tak stát mě, Peťu Švancaru a Laďu Kočího na větru a sněhu. Když už jsme byli na cestě, tak se dlouho zdálo, že cesta proběhne v pořádku, ale poté kousek od Ostravy vysvitlo sluníčko a auto se stalo téměř neříditelným, protože Koláč neměl vodu v ostřikovači a přední sklo měl neuvěřitelným způsobem zašvihaný. Přesnou polohu dálnice tak spíše odhadoval, než viděl. V duchu se mi vybavil seznam všech lidí, se kterými jsem se nestihl rozloučit a věcí, které už v životě nestihnu. Kousek za Ostravou se stala situace tak neúnosnou, že už to Peťa nevydržel a Koláčovi koupil na benzínce směs do ostřikovače a nějakou destilku (přece jen ani on nechtěl ještě zemřít, protože ho podle jeho vlastních slov čekala v ledničce láhev pěkně vychlazeného Šeráku a guláš). Doopravdy koláčovskou pointou byla skutečnost, že voda v ostřikovači byla, ale bohužel byla zcela zmrzlá (kdo by to v té zimě čekal), a tak přišla Peťova dobrosrdečná investice zcela vniveč.
Velmi příjemné překvapení nás čekalo po příjezdu do Šenova. Jejich záchody byly na doopravdy exkluzivní úrovni a nejenže měli zásobu toaleťáku, ale také mýdlo, tekoucí teplou vodu a ručníky. Snad jako z jiného světa působilo i topení, díky kterému byl pobyt na záchodě veskrze příjemnou záležitostí.
Pojďme už ale k zápasu. Bohužel jsem tak moc času tentokrát nevěnoval pozicím mých spoluhráčů, protože jsem byl znechucen mým vlastním výkonem a na ostatní partie jsem chuť prostě neměl. Na 1. Šachovnici se utkal Jirka Navrátil ml. se zkušeným domácím borcem IM Dobrovolským. Jirka měl od začátku ode mě zcela jasný pokyn: "Jiřine převeď tu hru do jezdcovky (klidně i o dost horší) a on už se nějak porazí...". Bohužel soupeř si dal pozor a velmi zkušeně Jirku pomalu přehrál a po zásluze porazil. Nedá se říct, že by Jirka hrál špatně, ale bohužel se projevil enormní rozdíl ve zkušenostech obou hráčů.
Já jsem na druhé šachovnici hájil čest hostů proti zkušenému (i když mladému) borci z frýdecké šachové líhně Jakubovi Macíčkovi. Vyřítil jsem se na něj ve stylu Cochranova gambitu, ale poněkud mě zarazil pokračováním, které jsem neznal. V průběhu partie jsem pokračoval bohužel příliš mírumilovně a dovolil mu se nějakými těmi výměnami vylhat ze stísněné pozice a poté i dokončit vývin. Pak už jsem neměl příliš na výběr a pustil se do značně dobrodružné oběti figury, kterou ovšem černý nemusel (a nemohl) přijmout. Takže ji nepřijal, můj pokus vyvrátil a celkem s přehledem vyhrál.
Na 3. desce se utkali již zmíněný Koláč se Stanislavem Kolářem ve výměnné francii. Soupeř velmi amatérsky ztratil pěšce a už se zdálo, že alespoň někde budeme slavit výhru, ale poté Honza bohužel trochu polevil a umožnil soupeři vykřesat zničující útok na Koláčova krále. Velká škoda dobře rozehrané partie.
Na 4. desce se utkal náš Jirka Navrátil sr. s jejich Ondřejem Pohludkou a tato partie skončila remízou ještě dříve, než jsem prohrál já, takže jsem si jí moc nevšímal. Na 5. stole se utkal náš zkušený borec Peťa Švancara s domácím Petrem Závěšickým. Náš hráč černými zdolával přikrčenou variantu královské indické (s g3) velmi razantně a obětoval i pěšce na f5 za oslabení krytu bílého krále. Poté ovšem přehlídl obranné možnosti soupeře a z velmi dobré pozice přešel do koncovky, ve které to byl spíš on kdo bojoval o vyrovnání. K partiím: 6. Siwek Antonín : Jarda Filipík (0,5); 7. Vašek Vladimír : Laďa Kočí (1:0); 8. Geffert Michal : Olda Axman (0,5) bohužel nic říct nemůžu, protože jsem je nesledoval (prostě jsem to nestihl).
Celkově teda zápas dopadl Uničov 2:6 Šenov. Výsledek je to jako ze zlého snu, protože tohle byli soupeři, které jsme klidně porazit mohli. Abych ale nebyl nespravedlivý, tak je nutno říct, že v tomto konkrétním zápase jsme moc šancí nedostali a soupeři nám ukázali, jak se hrají šachy. Dá se říct, že nám včera prostě vůbec nic nevyšlo. I to se někdy stává. |