V neděli 28.11. se uskutečnilo 4. kolo 1.ligy. Do Zlína jsme přivezli celkem slušnou sestavu, ze stále hrajících hráčů chyběli pouze IM Richard Biolek sr., IM Radek Sluka a Petr Zatloukal. Naproti tomu domácí postrádali titulované trio, které preferovalo extraligu na Slovensku. Na úvod nám byly nabídnuty teplé nápoje, které většinou nezůstaly neodmítnuty. Pouze k Michalovi Hrabalovi se ponuka nedonesla, neb obdivoval záchody hostů. My jsme chtěli bojovat, dát do toho srdíčko, snažit se vyhrávat a pokusit se neprohrávat.

Na první desce čelil domácí Jakub Roubalík výstavbě Bena Onyho našeho Davida Dejfa Kaňovského. Dle Davidových slov hrál Jakub fakt dobře a vynalézavě. Abych přesně citoval: "Jakub hrál fakt dobře a vynalézavě. Tahle varianta mi začíná být trochu zakletá, hrál jsem ji dneska po čtvrtý, z toho 3x jsem stál líp (i když nikdy nějak výrazně), ale všechny 4 skončily půkou." Jen pro úplnost - partie skončila dělbou bodu.

Na druhé desce jsem se potkal s Adamem Rubalem. Napříč faktu, že má skromná znalost teorie ještě neskončila, jsem patrně neekonomicky spotřeboval příliš času na originální pokračování. I když pozice byla velmi divoká a možná i lepší, musím uznat, že hledat 30 minut ze zbývajících 35 minut konkrétní řešení nebylo příliš taktické. Zbývající průběh byl poznamenán časovou tísní, díky které jsem dokázal možná mírně horší koncovku umně transformovat do prohrané.

Na třetí šachovnici bojoval náš Karel Malinovský s Petrem Koutným. Tuto partii jsem ostatně jako skoro všechny ostatní kvůli dlouhotrvající časovce nesledoval, ale Karlův sušičský styl slaví tuto sezónu úspěch.

Na čtvrtém stole se utkal náš nadějný Jarda Bureš s Karlem Vlachem. Mladý junior, který jako jediný hrál v dresu Grygova a byl posilněný vydatnou svačinu, se do svého soupeře pustil s elánem a získal silný tlak po f-sloupci. Avšak v lepší pozici nedokázal najít konkrétní cestu k výhře a spokojil se s remízou.

Pátá deska zaznamenala nelítostný boj našeho veterána (ovšem pouze na poměry družstva) Pepy Obšívače se zlínským kapitánem Martinem Šenkýřem. Pepa zvolil Sicilskou obranu a svého soupeře bez milosti přehrál.

Na šesté šachovnici přešel záhy náš Jarda Šobáň s Petrem Kapustou do příjemnější koncovky. Bohužel umačkat soupeře se mu nepovedlo a partie zamířila do remízového přístavu.

Na sedmé desce náš kapitán Jakub Fuksík bojoval s Petrem Kořenkem. Chrabře odrážel ve hře Dvou jezdců v obraně výpad 4.Jg5. Partie údajně měla punc teoretické novinky, ale kvůli svým problémům jsem ani tuto partii příliš dobře nezachytil.

Konečně na poslední desce hájila naši čest naděje olomouckého šachu, Michal Hrabal. Jako soupeř mu byl předhozen Miroslav Kocián. Partie přešla do Sicilské obrany, kde Michal volil méně principiální variantu za cenu volné tvůrčí ruky. Soupeř se na něj velmi odvážně vyřítil tahy Jg4 a Jb4, avšak po vyhnání jezdců tahy a3 a h3 se ukázal tento pokus o Blitzkrieg jako poněkud krátkozraký. Po dalších zápletkách získal Michal figuru a posledním úkolem bylo zmatovat černého krále volně pobíhajícího daleko za hranicemi svého království. V této fázi si Michal ďábelsky pohrával nejen se soupeřovým monarchou, ale i s nervy svých spoluhráčů, jelikož v té chvíli jsme prohrávali 2,5:3,5. Avšak partii zakončil učebnicovým matem na první řadě.

Celková výhra 4,5:3,5 působí ušmudlaným dojmem, ovšem rezervy ve výsledcích jsme měli spíše my - zejména já a Jarda Bureš jsme nebyli kupodivu příliš spokojeni. Do budoucna bychom mohli více zvážít alternativu 7 remis a Hrabik na výhru.