V neděli 7.11.2010 se konal v Dolním Benešově zápas 2. kola 2. ligy „F“ MSA Dolní Benešov – Unex Uničov. Horní Benešov je malebné městečko na severní Moravě, necelých 20 km od Opavy. Cesta tam je poměrně náročná - trvala asi hodinu a půl. Zápas se konal v budově městské knihovny, která ovšem svým celkovým puchem nepříjemně připomínala záchody na nádraží v Brně (vyhlášené uživateli jako jedny z nejhorších v ČR). Musela být dokořán otevřená okna i dveře, aby se zápachu podařilo zbavit. Také domácím neslouží ke cti fakt, že na místních záchodech naprosto chyběl papír, mýdlo a cokoliv do čeho by se daly otřít mokré ruce. No ale pojďme raději už k samotnému zápasu.

Utkání se začalo vyvíjet velmi dobře pro hosty, za které skóroval zkušený borec Jarda Filipík na 6. desce poměrně brzy (po cca 2-2,5 hodinách hry). Soupeř (Pavel Žák) se na něj vyřítil ve stylu harakiri všemi dostupnými prostředky, ale nechal svého krále zcela nechráněného, což rozhodlo. Partie na první desce (Jacek Orzechowski - Vlaďa Bělunek) skončila remízou. Partii jsem bohužel moc nesledoval, tak nevím, co se dělo, ale zdálo se mi, že se příliš nevychýlila z remízy ani na jednu stranu. Partie na 2. desce (Jirka Navrátil zvaný Navrc – Pavel Rakús) byla ovšem pro hosty poměrně velmi nešťastná. Jirka stál dobře a měl šanci ubránit svého krále a naopak by to byl soupeř, kdo by si musel začít lámat hlavu jak vyřešit své problémy na dámském křídle, kde začal mít bílý silnou iniciativu. Jirka bohužel nepokračoval přesně a musel záhy kapitulovat před nekrytelnými hrozbami. Partii na 3. desce (Valter Kocur – Michal Hrabal) jsem se věnoval trochu víc. Ani jeden ze soupeřů si příliš nelámal hlavu s jemnostmi královské indické, a tak brzy vznikla poměrně exotická pozice (aspoň na dané zahájení). Soupeř ovšem ve střední hře nepokračoval vůbec dobře a sám přešel do koncovky, ve které měl pěšce méně a k tomu i pasivnější figury. Bohužel přišla řada na mou vyhlášenou techniku a soupeře jsem ve své tradiční časovce omilostnil a remíza už byla nevyhnutelná. Na 4.i 5. desce hosté (Jan Kolašín – Martin Habina; Suchánek Miroslav – Jirka Navrátil sr.) svorně sehráli slušnou partii, ale naprosto tragicky oba prohráli ve velmi nadějných pozicích (alá jednotahová ztráta figury atd.) a zápas bylo možno odepsat. Pro hosty to bylo jako ze špatného filmu – Jim Wynorski by to nenapsal lépe. Na 7. desce (Jiří Švéda – Jan Vitásek) se partie našemu borci příliš nepovedla a řekl bych, že docela po zásluze jsme utrpěli porážku. Naopak na 8. desce (Laďa Kočí – Jaroslav Melecký) Laďa soupeře přitlačil ke zdi a stál velmi dobře. V koncovce ale zvolil špatný plán, sežral dalšího pika (zcela zbytečně) a umožnil soupeři aktivizaci krále. Partie nakonec skončila remízou, za kterou mohl být Laďa ještě vděčný.

Podtrženo sečteno jsme prohráli 2,5:5,5. Je to velmi krutý výsledek, protože jsme si nezasloužili prohrát (naopak to vypadalo jednu chvíli velmi nahnutě se soupeři). Nechali jsme soupeřům příliš mnoho bodů, které měly být naše, a to se v 2. lize trestá (ono se to teda trestá i v okresním přeboru, ale v 2. lize je úroveň soupeřů trochu někde jinde (většinou)).