Soutěže družstev nám již skončily a začalo mé oblíbené období, kdy mohu vyrážet na různé rapidové nebo bleskové turnaje. Minulý víkend se mi poštěstilo, protože jsem si mohl v sobotu 2. května zahrát bleskový turnaj ve Vsetíně (Memoriál Stanislava Juříčka) se zajímavým tempem 4 minuty na partii a 2 sekundy za tah a v neděli 3. května v nedaleké Hošťálkové (Memoriál Jana Kováře) rapid s tempem 13 minut na partii a 2 sekundy za tah.

Rád bych vám ukázal nějaké diagramy, spíše hlavně z rapidu v Hošťálkové, kde jsem si zapamatoval více zajímavých pozic, i když budou spíše lehčího charakteru.

Sobotní bleskový turnaj ve Vsetíně se mi moc nepovedl, i když jsem skončil na skvělém 7. mistě, ale herně jsem spokojený nebyl. Zatímco bílými se mi povedlo většinu hráčů pozičně přehrát, černými to byla katastrofa.

Jedna z katastrof se stala v partii Vaněk - Roubalík, i když bílými:

Oba aktéři měli na hodinách již jen pár vteřin. Pozice bílého je vyhraná, stačilo zahrát například 1.Dd7+ Kb8 2.De8+ Kc7 3.Df7+, kde bílý vymění dámy a černý střelec již nezastaví postup jednoho z utíkajících pěšců. Místo toho se v partii stalo 1.Dxd5? Dg4+ 2.Kf7?? Dg7+! 3.Ke6 Dg8+ a černý získává dámu.

Proto raději skočíme hned na rapid do Hošťálkové:

V 1. kole jsem měl za soupeřku mladou hračku Emu Trčálkovou, která se nepouštěla do žádných větších akcí a sázela spíše na pevnost své pozice. Nakonec jsme došli do této kritické pozice:

Bílý přesunul všechny figurky proti černému králi a černá je bezbranná před materiálními ztrátami. V partii se stalo 1.Jxh6! gxh6 2. Vxg8 Dxg8 3.Vxg8 Vxg8 4.e6! fxe6 5.Dc7+ Kh8 6.f6! A černá nezabrání dalším ztrátám. Pěkný konec mohl nastat třeba takhle 6...a5 7.f7 Vf8 8.De5+ Kh7 9.Df6 s dalším Dg6+ a Dxh6 mat.

Ve 2. kole jsem narazil na další ženu, a to Marianu Babulovou. V partii v jednu chvíli vznikl úsměvný okamžik, kdy jsem zahrál pěšcem f7-f5 a moje soupeřka zahrála exf6, ale než aby si vzala mého drzého f-pěšce, vzala chudáka pěšce na e6, který v tom byl nevinně. Na chvíli mě to zcela zmátlo, ale poté jsme si to se soupeřkou s úsměvem vysvětlili, upravili správně pozici a mohli jsme pokračovat v boji, který nemusel trvat ani moc dlouho:

A je to tu zase, 1...Jd7? je zbytečně rychlý tah, kde nekontroluji soupeřčiny možnosti. Zde jsem měl velké štěstí, protože moje soupeřka zahrála původně plánované 2.Je5 a pozice se mi nezhroutila, ale kdyby zahrála 2.Jg5!, tak by to už bylo zcela jiné. Hrozil by mat na h7, a zároveň Jxe6 a obě hrozby černý pokrýt nemůže. Partii nakonec rozhodl tento okamžik:

Černý v pozici stojí již lépe a posledním tahem 1...Jd3 chystá postup svého c-pěšce. Bílá nezareagovala správně, mělo přijít 2.Jf3 c3?! 3.Dxg6 hxg6 4.Je1 s rovnou pozicí. V partii se ale stalo 2.a4 c3! 3.De2 Dxg5 4.Dxd3 Vc8! 5.g4 Df4+ 6.Kh1 c2 a černý získává kvalitu, a navíc se podaří i vyměnit dámy, takže černá věž již dokoná dílo zkázy.

Ve 3. kole můj soupeř, Pavel Petržela, zvolil černými také spíše vyčkávací taktiku, což mi vůbec nevadilo, protože jsem měl trochu více prostoru k manévrování. Nakonec jsme pozici otevřeli na obou stranách, a jak se ukázalo, pro černého to nebyla dobrá volba. Zatímco můj král byl obklopen dostatkem bránících figur, černému králi obránci chyběli.

V partii se stalo 1.Vf1! Db2+ 2.Vf2! Dxf2+ (2...Dxa1 3.Dxf7+ Kh8 4.Dh5+ Kh8 5.g6 1-0) 3.Jxf2 1-0

Tak první třetinu turnaje jsem přežil, ale teď začnou ty těžší bitvy.

V 4. kole jsem narazil na pana Karola Motúza, se kterým jsem se utkal i na sobotním bleskáči, a to taky černými. Obě zahájení začala 1.d4 d5 2.c4 e5. Zatímco v sobotu se nad mým e5 ani nepozastavil a po 3.Jf3 se teprve pořádně kouknul na šachovnici, kde po 3...e4 vznikla zajímavá divočina ve které nakonec vítězství slavil bílý.

Na rapidu se již po 2...e5 pousmál, hned si vzpomněl na včerejšek a zvolil jinou variantu. Ale zatímco já hrál rychle, můj soupeř dumal a pozice se mu stále vice nezamlouvala, až jsme dospěli do této kritické pozice:

Pozice je přibližně vyrovnaná, ale panu Motúzovi rychle docházel čas na hodinách. Partie proto již nebude mít dlouhého trvání. V pozici se stalo 1...Sxe2 2.Kxe2 Jc4 3.Vf6 Vd2+ 4.Kf3? Vxb2! 5.Kf4?? Vf2+ a bílý ztrácí věž.

5. kolo a los mi vylosoval opět černé figury tentokrát s panem Janem Sosnou. S panem Sosnou jsem se již taky několikrát střetnul za šachovnicí, oba preferujeme podobná zahájení, a tak jsem musel být opatrný. Přesto jsem si v zahájení naletěl a dostal jsem se do nepříjemné pozice. Pan Sosna hledal a hledal a čas neúprosně utíkal a nakonec nepokračoval správně a já se z nejhoršího dostal. A aby toho nebylo málo bílý přehlídl ztrátu figury.

Pozice na první pohled vypadá vyrovnaně, ale je tam jeden podstatný rozdíl a to jezdec proti střelci. Pokud se jezdec dostane na f4, může pomáhat s vytvořením mátové sítě, ale může mít i obranné funkce a překrývat jak sloupec g, tak diagonálu b1-h7. Zato bílý střelec moc aktivity nabídnout nemůže. V partii se stalo 1...Je6! 2.Dxb7? (2.cxd4? Dg5+ 3.Kh1 Vxc1 0-1; 2.Kh1 Jf4 3.Vg1+ Kh8 4.Sf1 b5, kde si černý udržuje menší výhodu) 2...Jf4! a bílý ztrácí střelce, protože hrozí Dg5-g2 mat. Bílý ještě potom bojoval, ale černý již žádné komplikace nepřipustil.

V 6. kole jsem se utkal s panem Piotrem Piesikem. S mým soupeřem jsem se taky utkal již v sobotu na blesku, kde mě docela bílými převálcoval. Ale teď jsem měl bílé já a nechtěl jsem dát svou kůži lacino. Partie probíhala v zajímavém souboji dvojice jezdců na straně bílého proti dvojici střelců na straně černého. Nakonec jsme dospěli do této pozice:

Pozice je vyrovnaná, ale oba hráči mají jen pár vteřin na hodinách. Černý mě zaskočil 1...Vxc3! 2.Vxb7+! Ka8 3.Dd1?? (Po 3.Vxc3! by partie skončila remízou.) 3...Vc2+! 4.Dxc2 Sxd4+ 0-1

Prohra v šestém kole mnou docela otřásla. A tak jsem musel jít na chvíli ven, na sluníčko, abych zklidnil mysl, a zkonsolidoval síly na zbývající tři kola.

V 7. kole jsem narazil na Jakuba Krejču. Ten rozehrál zahájení docela pasivně, ale já nenašel cestu, jak jej za to potrestat, a když už mohl Jakub projevit aktivitu, tak raději zůstal u své pasivní obrany, kde se snažil hlavně zjednodušovat pozici. A když už to vypadalo na brzkou remízu, Kuba nešťastně vyměnil oba páry věží, a stálo ho to důležitého pěšce. V partii se pokračovalo a vznikla následující pozice:

Pozice za bílého je blízko k výhře, jen to nepokazit, V partii se stalo 1..Jc3 2.c5 e5 3.dxe5 Sxe5 4.b5! Sd4 5.b6 Sxc5 6.b7 Sa7 7.Se3! d4 8.Sxd4+ 1-0

Do 8. kola mi nalosovali Pavla Zpěváka, který byl také účastníkem sobotního blesku. V sobotu jsme spolu hráli taky až na konci turnaje, kde měl na mě náskok půl bodu, i tak jsem souhlasil s rychlou remízou. V rapidu byla situace opačná, i přesto přišla od Pavla Zpěváka nabídka rychlé remízy. Za což jsem byl rád a oba jsme tak ušetřili trochu sil na poslední důležité kolo.

9. kolo a los mi přisoudil dalšího účastníka sobotního blesku, tentokrát pana Ladislava Urbance, se kterým jsem se v sobotu také utkal a moc se mnou asi hrát nechtěl, protože přišla rychlá nabídka remízy. Já chtěl původně vyčkávat, jak dopadne souboj na první šachovnici, protože kdyby Tymofei Bokhnak černými porazil Piotra Piesika a já porazil Ladislava Urbance, tak bych se stal vítězem turnaje, ale na 1. stole již uzavřeli smír, čímž se mi uzavřela šance vyhrát turnaj. I kdybych ve své partii zvítězil, měl bych stejně bodů jako Piesik a rozhodla by vzájemná partie, kterou jsem prohrál, proto jsem i já souhlasil s nabídkou remízy. Bylo docela úsměvné, že na prvních šesti šachovnicích bylo uzavřeno hned pět rychlých remíz.

Nakonec jsem skončil na parádním 2. místě se ziskem 7 bodů. Turnaj vyhrál Piesik a na třetí místo se probojoval pan Motúz, který jako jediný bojoval (a bodoval) s Vítem Burešem na 4. šachovnici. A že ta jejich vzájemná partie stála za to! Soupeři si nic nedarovali. Šlo o hodně, protože vítěz jejich vzájemné partie mohl přeskočit všechny ty, kdo dali ty rychlé remízy…

Výsledková listina z bleskového turnaje ve Vsetině

Výsledková listina z rapidu v Hošťálkové