Šachisti z Velkých Losin jsou nejen výborná parta, ale oddíl, který pořádá hned dva velké turnaje za rok. A to se v dnešní době bez jakékoliv nadsázky opravdu cení! Do tradičního předvánočního „kapra“ je ještě daleko, a tak v sobotu 17. června pozvali do zdejšího Areálu zdraví všechny hráče, kteří měli chuť utkat se o titul přeborníka Olomouckého kraje v rapid šachu. Hrálo se na devět kol švýcarským systémem a tempo bylo 12 minut na partii s bonifikací 3 sekundy na tah. Na startu se nakonec sešlo 71 hráčů. Boje probíhaly v prostorné tělocvičně, kde byl nejen dostatek světla a příjemné prostředí, ale tento prostor byl tak velký, že by bez problémů a při veškerém pohodlí vměstnal i dvojnásobný počet příchozích.
Celkový pohled do hracího sálu
„S účastí jsem spokojený. Samozřejmě, že rezervu cítím a dovedu si představit i návštěvu nad jednu stovku. Ale když se dnes kouknu ven a vidím, jak je krásné a slunečné počasí, dovedu pochopit, že řada šachistů dá prostě přednost ledasčemu jinému. A poctivě přiznávám, že je to i o cenovém fondu. Ten se sice podařilo pro řadové klubové hráče zajistit slušný, ovšem pro elitnější šachisty to už tak lákavé být nemusí, aby kvůli tomu vážili cestu sem. Odpovídá tomu jasně i složení startovní listiny, kde opravdu silných účastníků vpředu je jen hrstka a drtivou většinu tvoří řadoví borci z klubů. Což ovšem ničemu nevadí, protože většina lidí si tak zahraje na své úrovni a boje a pořadí budou hodně otevřené,“ sdělil před zahájením turnaje jeden z jeho pořadatelů Jakub Vaculík.
Zázemí soutěže bylo na úrovni i mimo hrací sál. Po celou dobu fungoval bufet, který zajišťovala vedlejší restaurace, přičemž její personál připravil pro zájemce i oběd. Na výběr bylo ze dvou druhů řízků a těstovinový salát. Nudlová polévka pak nezkazí nikdy nic. A samozřejmě pitný režim, který využil v podstatě každý a pro děti anebo po sladkém prahnoucí jedince byla k mání i zmrzlina. Co si kdo mohl přát víc? Ano, zaznamenal jsem občasné kuloární postesky na ceny. Upřímně? Ani já z nich nejsem nadšený, ale inflace drtí nás všechny bez rozdílu a situace je prostě taková, jaká je. Hořekovat nad tím můžeme, ale pomůže to někomu? Někdo jede na výlet, jiný na turnaj. A volný čas a zábava něco stojí, smiřme se s tím. Místní personál musím pochválit. V jeden okamžik se jim nahrnulo do restaurace několik desítek šachistů a mnozí si holt vystáli frontu. Mírná časová prodleva díky tomu vznikla, ale tým restaurace se opravdu činil. Spolehlivě pracoval i tým rozhodčích, kteří sem tam zasahovali u nedovolených tahů a upravovali časomíru, větší problémy naštěstí řešit nemuseli.
Tvrdé boje na šachovnicích
Na zahájení klání přišla osobně i starostka obce Ing. Jana Fialová. A nebyla to jen formální návštěva. Zajímala se o soutěž, byla velice srdečná. A přesně věděla, že punc oficiality se nemá přehánět a že všichni si přijeli hlavně zahrát a ne poslouchat dlouhé řeči. Před svým uvítacím projevem od organizátorů obdržela krásnou kytici. Chlapci, nezklamali jste! „Jsem ráda, že vás mohu u nás přivítat. Chci vám samozřejmě popřát dobrý turnaj a úspěšné partie. Královskou hru, jak vidím šachy já osobně, jsem vždy obdivovala. A těší mne, v jak hojném počtu jste přijeli. Šachy mají ve Velkých Losinách letitou tradici, dotváří místní kulturně sportovní kolorit a obec se je na oplátku snaží všemožně podporovat. Za toto sepjetí jsem ráda a doufám, že i nadále přetrvá,“ konstatovala starostka.
A pak už se vyvěsila startovní listina a po její kontrole se losovalo první kolo, turnaj se rozjel. Příjemné bylo, že nasazování na jednotlivé partie bylo k dispozici na nástěnce v papírové podobě, ale bylo rovněž promítáno z notebooku na zeď. „No ano, jsem tu prostě favorit číslo jedna,“ smál se trochu rozpačitě před zahájením nejvýše nasazený velmistr Štěpán Žilka (2458). Ovšem podotknul, že body se nikde zadarmo nedávají a rapid na této úrovni dokáže být nevyzpytatelný. Favorit je vždy pod tlakem a nezřídka si musí důkaz své převahy vydřít. Štěpánovi se to nakonec podařilo stoprocentním výsledkem 9 bodů z 9 partií.
„Když je po všem, výsledek prostě vypadá hezky a tak nějak samozřejmě. Ovšem musím říct, že tak jednoduché to nebylo. Ano, měl jsem snazší partie proti slabším protivníkům, ale minimálně v polovině duelů jsem musel pořádně zapnout a makat. Je to klasická situace, proti mně nemá nikdo co ztratit a všichni to vědí. Lepší hráči dokážou nezřídka potrápit a dotírat, musím se hodně snažit, abych je přehrál a v omezeném čase realizoval převahu. Hrálo se mi ovšem dobře, byl jsem dnes soustředěný. Jsem rád, protože mi přece jen v poslední době chybí herní praxe. Z profesionálního šachu jsem poněkud ustoupil do pozadí, to je všeobecně známo. Mám zaměstnání a v rámci něho jako každý bojuji s volným časem a už si musím vybírat, kam pojedu a co stihnu. Sem je to kousek, jiné turnaje ovšem hodně zvažuji. Šachy ze života nevypouštím. A to opravdu důležité samozřejmě i do budoucna absolvuji. Na prvním místě mám na mysli klubový Evropský pohár za Nový Bor, kde upřímně budu spíše náhradníkem. Pak ještě různé ligy. A blíží se prázdniny a doba dovolených, tak nevylučuji i nějaký jednodenní sobotní rapid jen tak pro zábavu,“ podělil se o dojmy Žilka.
Zleva stříbrný Gnida, vítěz turnaje Žilka a bronzový Vaculík
Favorit tedy nikomu šanci nedal. O další místa se ale tvrdě bojovalo. Na druhé a třetí pozici zejména mezi Patrikem Gnidou (2108) z Hošťálkové a domácím Jakubem Vaculíkem (2111). Oba rovněž potvrdili roli spolufavoritů. Prvně jmenovaný byl původně třetí nasazený, Vaculík druhý. V konečném pořadí si pozice vyměnili. Oba se v turnaji nevyhnuli zaváhání. Vaculík prohrál v pátém kole, Gnida v šestém. A kdože je to porazil? No samozřejmě - vítězný Štěpán. V posledním kole narazili na sebe navzájem a partie skončila remízou. Ten rozdíl Gnidovi nakonec zajistil 7 bodů a nedělené stříbro. Vaculík se 6,5 body dělil 3. - 7. příčku a bronz mu přiřklo pomocné hodnocení. Nepopulární „bramboru“ získal velkolosinský Vláďa Bureš (1940). Ale tady klobouk dolů! Vladimír byl 12. nasazený, hodně se posunul a odehrál opravdu vynikající turnaj. Gratulace všem.
Na tomto místě bych rád poskytnul i citaci dalších v pořadí. Ale ouha. Gnida jednou větou zažertoval, že soupeři vůči němu mají v poslední době nějaký blok a víc ani slovo. Vaculík sice poskytne vyjádření k organizaci turnaje, ale zkuste se ho někdy zeptat na hru a výsledek. Usmívá se a mlčí jak zařezaný. A mnozí další totéž. A tak si dovolím luxus autora článku a jen tak - opravdu nevážně - podotknu, že takhle by to, chlapci, nešlo. Všichni hltáte články, skoro každý si rád přečte citaci a třeba i nějaký drb ze zákulisí. Ale stačí, abych položil otázku a většinou je ticho. Kde kdo čeká na webu fotky z turnaje. Ti co zrovna hrají partii, mi opravdu nemají kam utéct, ale ostatní v pozici přihlížejících často prchají, jen zvednu mobil a zaostřím objektiv na šachovnici. No není to pro chudáka pisálka trápení? Takže upřímná prosba - honem se všichni polepšete.
Přebornice Olomouckého kraje Beáta Březíková při hře
Zmiňoval jsem, že se klání hrálo jako krajské mistrovství. A tak sluší ještě v závěru zmínit, že přeborníkem kraje se stal Jakub Vaculík, za ženy pak Beáta Březíková (1733) z Oddílu šachů Sportovního klubu Prostějov. Bohatý cenový fond poskytnul nějakou drobnou radost drtivé většině zúčastněných. A musím podotknout, že už jsem viděl hodně dárkových fondů, ale tento byl co do složení cen opravdu místy originální.
Turnaj se vydařil. Organizátoři odvedli perfektní výsledek. Hráči se bavili, bojovalo se, všichni si mohli užít šachu dosyta. Za tím vším je ale spousta snahy, neviditelné a dlouhodobé práce. Mějme to na paměti. A díky za to.
Konečné pořadí v pdf
Celkové výsledky na Chess-Results
Fotogalerie
Web pořadatelů |
