Soutěž předznamenala mírná komplikace v počasí. Hned po Novém roce se totiž na střední Moravě rozprostřely mlhy, které narušilo občasné mrholení. A jelikož teplota sjela několik stupňů pod nulu, všechno to namrzlo a o klouzačku nebylo nouze. Tato situace panovala i ráno před turnajem, kdy to ujíždělo v ulicích měst a obcí opravdu hodně a vyrazit autem se zdálo být i autorovi těchto řádků riskantní. Nakonec jsem oškrabal led ze skel vozu a velice opatrně vyjel, abych následně zjistil, že hlavní silniční tahy jsou nasolené a nebude až tak zle. I když mé obavy původní potvrdil i kandidát mistra Jirka Zapletal (1994), který cestou na dopravní spoj na bicyklu dvakrát spadl, naštěstí bez vážnějších následků.
Celkový pohled do hracího sálu
Nakonec se do hrací místnosti všichni, co si chtěli hru užít, nějak doklouzali. Nevím, zda tento faktor ovlivnil i účast, která byla slabší. Totiž - šachistů se nakonec sešlo 56, což je solidní průměr. Ale síla turnaje byla menší. Kromě hrstky favoritů s elem nad 2000 se prezentovalo velké množství hráčů s koeficientem 1600 a nižším. Chyběl tak obvyklý početný střed elistů s koeficientem mezi 1700 a 2000, jichž dorazilo opravdu málo. Body se ovšem nedávaly zadarmo ani v této konkurenci, což pocítil nejeden hráč a o překvapení - zejména u dravých mládežníků - nebyla nouze.
Vítěznou trofej si nakonec odnesl se 7,5 body Petr Koutný (2142), který tím obhájil loňské vítězství! Jeho cesta k úspěchu však byla trnitá a na prvenství nakonec dosáhnul s pouhopouhým půlbodem v pomocném hodnocení navíc. „Vyhrál jsem to tu, ale musím upřímně uznat, že dnes to z mé strany nebyl ideální výkon. Minimálně v pěti z devíti partií jsem stál ohrožen, spíš jsem ty souboje otáčel, někdy se štěstím, ve svůj prospěch. Trochu mě to v průběhu deprimovalo. A když jsem občas zašilhal po vystavených cenách, už jsem koukal po nějakém tom jaru na nádobí, protože jsem si myslel, že na výš dnes nedosáhnu,“ podělil se s trochou humoru o bezprostřední dojmy sympatický a komunikativní Koutný. Svůj triumf při vyhlašování si pak ale náležitě užíval. A proč ne, vyhrát turnaj se nedá jen tak.
Někdy ruka na šachovnicí visí jako Damoklův meč.
„Smolařem“ na druhém místě, kterému onen půlbodík chyběl, se stal Martin Dvořák (2181). Původně nasazená jednička turnaje klopýtla hned ve druhém kole, když prohrála s Večeřou (1734), který však podal na své nízké elo fantastický výkon a celkově se umístil šestý! Dvořák se však po porážce rychle vzchopil, třikrát v řadě bodoval a po remíze v šestém kole s vítězem turnaje dokázal vyhrát i všechny zbylé partie. Spoluhráči jej měli za jistého citovského šampiona, ale on to odmítal: „Mám takové tušení, že na vedlejší hodnocení mi to těsně nevyjde.“ A měl bohužel pravdu. Za předvedenou hru se však stydět nemusí.
O půl bodu dozadu se na samostatném třetím místě radoval z bronzu havarující cyklista Zapletal. Jirka si turnaj beze zbytku užil. Dobře hrál, neskrývaně si pochutnal na kančích výpečcích a dobrou náladou jen zářil. A sympatické bylo, že jako jeden z mála hráčů na potkání všem vinšoval do nadcházejícího roku 2020. Prohrál pouze napínavou partii s Dvořákem v předposledním kole, jinak podal velmi dobrý výkon a ukázal, že šachy stále ještě umí. „V Bludově jsem byl nedávno druhý, tady mám třetí místo, a tak nezbývá než zapřemýšlet, kam jet příště něco vyhrát,“ usmíval se s nadsázkou.
Zleva druhý Martin Dvořák, vítězný Petr Koutný a třetí Jiří Zapletal
Bramborové čtvrté místo zůstalo tentokrát se 6,5 body na Romana Závůrku (2135). Ten se v poslední době umísťoval na rapid turnajích jen na medailových pozicích a tentokrát to prostě nevyšlo. Na Romanovi je ale fajn velká bojovnost, vždycky se nekompromisně rve o turnajový triumf. Se stejným bodovým ziskem pak pátý skončil FM Vít Valenta (2121). Vítkovi se někdy daří víc, jindy méně, ale v kuloárech je možno jasně zaslechnout, že mezi soupeři budí značný respekt. Za zmínku pak ještě stojí 8. místo mladého Matyáše Dvořáčka (1354). Dostal jsem ho losem v prvním kole. Totálně mě přehrál ve zprvu přibližně rovné věžové koncovce. Proč ne, nejsem nijak silný hráč. Ale udivila mě jeho vyzrálá technika a nemohl jsem uvěřit tak nízkému elo koeficientu. Jeho pozdější výkony můj údiv potvrdily. V turnaji dosáhl elo performace 1940 a víc než jasně naznačil, že stávající rating nemá se skutečností dávno co dělat. Přeji mu rychlý výkonnostní růst.
Poslušně hlásím, že Závůrky se nebojím!
Nic se nedá vytknout ani organizaci turnaje. Mírné počáteční zpoždění bylo ještě v normě, skončilo se časově víc než slušně a turnaj pevnou rukou odřídil zkušený Tomáš Přikryl, který tu a tam řešil reklamace remízy v divokém blicání, vše v klidu a za korektního chování hráčů.
Poděkování zaslouží i výborně zásobený bufet a oběd, který se již tradičně nesl ve znamení zvěřiny. Konkrétně z divočáka domácí připravili řízek s bramborovým salátem, gulášek i výpečky se zelím a knedlíkem, takže bylo skoro těžké volit čemu dát přednost. Pivo i nealko nápoje byly rovněž k dispozici. A kdo měl chuť, a že takových se našlo, mohl si ke kávě nabídnout zdarma i vynikající vánoční cukroví nabízené milou a velmi půvabnou obsluhou. Dobrý dojem a spokojenost účastníků pak ještě umocnil i kvalitní cenový fond, a to finanční i věcný, když malou cenu dostala většina hráčů.
Díky pořadatelům za od vedenou práci a sejdeme se zase za rok u jubilejního ročníku!
konečné pořadí v xls
výsledky na chess-results
bohatá fotogalerie |
