Poslední 11. kolo letošního ročníku Krajského přeboru mělo v rozpise 2 zápasy, ve kterých se přímo bojovalo o 2. místo. V jednom z těchto utkání přivítal ŠK 1921 Zábřeh hosty ze Sokola Skalička. Protože i hosté měli při kombinaci výsledků šanci na 2. místo, přijeli téměř v nejsilnější sestavě, zejména se svým velmistrovským esem v čele.

1. Sohr - Šimáček
2. Opravil - Nehyba
3. Urbášek - Lev
4. Krmela - Štverák
5. Doležel - Jiříček
6. Blaha - Vozák Lukáš
7. Ptáček - Vozák Jaromír
8. Růžička - Bednář

A protože já jsem se ujal role nehrajícího kapitána a rozhodčího, mohl jsem pozorně sledovat průběh partií, fotit, nervózně přešlapávat u hodin a nyní vám přinést info o zápase.

Téměř na všech šachovnicích byly rozehrány zavřenější varianty. Výjimkou byla 2. šachovnice, kde domácí Karel ale zvolil ve Hře dvou jezdců v obraně špatné pokračování. Stačily pak 2 pasívní tahy a Martin Nehyba matovým útokem otevřel skóre miniaturkou. 0:1

Pak se po dlouhé odmlce skóre otočilo. Nejprve to bylo na 7. šachovnici, kde se hrála Výměnná Francouzská. Domácí Tomáš stál celou dobu lépe, a když se mu podařilo ukořistit pěšce a výrazně vylepšit postavení svých figur, čekali jsme výhru. Ta přišla po vniknutí dámy a věže na 7. řadu. 1:1

Téměř současně skončila partie na 4. šachovnici. Bílými hrající Milan Štverák vyšel ze zahájení (Maroczyho výstavba v Sicilské) pozičně lépe. Domácí Aleš Krmela však výborně rozbil pěšcovou strukturu bílého, získal b-sloupec pro věž a hlavní diagonálu pro svého černopolného střelce. To mu umožnilo krásnou taktikou získat dámu za věž a střelce, načež se soupeř po několika tazích vzdal. 2:1

Po tomto obratu ve skóre jsem zaznamenal jedinou remízu v zápase. Na 6. desce získal hostující hráč prostorovou převahu v Londýnském systému Dámského gambitu. Marek však postupně redukoval materiál, aniž by si vytvořil ve své pozici slabinu. Naopak výrazně zhoršil bílému pěšcovou strukturu, když bílému zůstali pěšáci h2, f2 a f3. Pozice skončila remízou ve věžovce v hodně redukované pozici. V té bohužel donutit bílého k pěšcovce nešlo. 2,5:1,5

Blížila se časová kontrola a s ní se zrychlilo i tempo na šachovnicích. A taky skóre. Téměř současně se totiž vyjasnilo ve třech pozicích. Nejprve to bylo na 8. šachovnici. Na ní se domácí Milan bránil stejnému zahájení, které se hrálo na 6. desce, Londýnské variantě se Sf4. V centru nejprve došlo k přestřelce s výměnami figur a taky se vznikem bílého izolovaného pěšce na d4. Když se černému podařilo otevřít a-sloupec a vniknout věží do pozice bílého, nebylo o výhře pochyb. Bílý zkoušel ještě přechod do pěšcovky, ale se svou strukturou pionů by bojoval za ztracenou věc. 3,5:1,5

Vzápětí však zaznamenaly hosté dvě výhry. Na 3. šachovnici byla partie dlouho vyrovnaná, ale s ubývajícím časem a zvyšující se časovou tísní se pozice domácího Olega zhoršovala. Měl sice kvalitu více, ale dva spojení postouplí pěšci byli nakonec vítěznou kompenzací pro černého. 3,5:2,5

Vyrovnání skóre přišlo na 1. šachovnici. Hostující GM Šimáček zvolil ve Španělské hře Berlínskou obranu. Bílý při přechodu do střední hry ztratil pěšce. Bohužel žádná kompenzace za něho nebyla. Při dalších výměnách dal „raději“ dámu za věž a střelce, ale ani to nepřineslo žádnou protihru. Po další redukci materiálu se bílý vzdal. Přece jenom černá dáma už byla moc velkým pánem pozice. 3,5:3,5

Rozhodnout se tak nakonec muselo na 5. šachovnici. Hostující Jakub se bránil Aljechinovou obranou. Zahájení tak přineslo bílému pohodlnější hru, zejména jeho dvojice střelců a dáma šachovnici ovládala. Po časové kontrole a za vyrovnaného stavu utkání tak partie dospěla do pozice na fotografii:

Věřili jsme našemu Jardovi, že zvítězí, přece jenom mu takové poziční šachy sedí. Když časomíra ukazovala už jenom pár minut pro každého, získal domácí hráč pěšce. Pozice se poté otevřela a černý král nebyl příliš v bezpečí. Černý následně ztratil figuru a po pár tazích vzdal. 4,5:3,5

V tu chvíli jsme netušili, jak skončí zápas v Prostějově. Ale výhra nás samozřejmě hřála. O to více, když jsme se poté dozvěděli konečný výsledek mezi Rošádou Prostějov a ŠK Olomouc. Celkově jsme vůbec během sezóny nepočítali, že bychom mohli obsadit 2. místo, zvláště po naší prohře v 1. kole v Uničově.

Nyní je ale na místě otázka z titulku článku - budeme hrát 2. ligu? Samozřejmě nejprve záleží na družstvu Velkých Losin, jak naloží s vítězstvím v KP. K němu blahopřejeme! Dále se uvidí. Můj čistě osobní názor je, že pokud nám bude umožněno 2. ligu hrát, tak bychom toho měli využít. Před sezónou i během ní bych byl spíše proti. Ale proč si nezahrát vyšší soutěž? A to s velkou pokorou a s vědomím, že patrně dostaneme 11x na frak. Ale pokud by nepostupovali Velké Losiny ani Zábřeh, tak o obsazení uvolněného místa rozhoduje řídící orgán soutěže a nemusí tak z našeho kraje postupovat nikdo.