Na první šachovnici okupoval bílé kameny za domácí mladý Antonín Hartinger, kdy mu byl soupeřem host Jirka Navrátil z Uničova, hrdě bojující za Bohuňovickej prapor. Partie probíhala ze zahájení, vypadající jako Dámský gambit, jen domácí mladík vystavil svého střelce na pole f4. Tuto variantu s oblibou hrával Ivančuk. Někde mezi zahájením a střední hrou Jirka přehlédnul ztrátu pika, která poznamenala celou partii, kdy se de facto soustředěně musel jen bránit a pomalounku, pohezounku hledat svoje světýlko na konci tunelu. Tato partie končila jako poslední, kdy Jirka svoje světlo skutečně našel, ale následně zhasnul tahem g3. Místo toho, aby jen držel v opozici krále, kde program Stockfish ukazuje nulu velkou, jak jen velká nula dokáže být. Nemohl se bohužel divit, že do partiáře si ke své kolonce pod poslední tah napsal jinou nulu a domácí hvězda jedničku. Škoda, že když ze všeho vybruslí, nechá soupeře zavěsit. I proto musí nastupovat za Bohuňovice v příští sezóně, protože ještě nezvítězil. :-)
Na druhé šachovnici hrála za domácí, sestra Antonína z klanu Hartingerů, Martina. Její přednosti nám byly již dlouze známy. Aktivní šach a nechat přemýšlet svého soupeře. Tím nebyl nikdo jiný než náš skoro domácí hráč, ale taktéž hostující hráč z Uničova Petr Hejnar. Dámský gambit, kdy Martina podle mne trošku víc, než je zdrávo, vytáhla své pinčle kupředu. Počítač ale toto prý nebral jako nějakou hrubku, když následně Martina převedla velkou rošádou krále do chlívku na dámském křídle. Petr pak obětoval za rozbití pozice kvalitu, kde nakonec prý podle počítače v průběhu měl výhodu 2.5 pika. Leč pro svou momentální slepost, kdy dotahoval časovku, toho nevyužil, pozice se dostala do slanomastného roztoku, který čekal jen na vylití. Martina se nakonec unáhlila ještě jednou, kdy Petrovi nabídnula ve stejné časovce dokonce výhodu okolo 8 pěšců, leč nevím, kam se Petr díval, ale neviděl ani postup svého pěšce na g7 a skoro dáma a zahrál zbytečný tah Sd5?? Jeho střelec přitom pohodlně kryl z pozice Se4 své pole na h1 pro ústup své věži k důležité obraně. Po pár tazích, kdy se špatně bránil, byl skoro umatován. 2:0 pro domácí.
Třetí šachovnice byla noční můra již od začátku. Radek opět věřil, že je mocnější než Stockfish, v zahájení vymyslel ještě větší blbost, než jsme doufali. V zahájení zase zahrál kravinu a byl na odpis asi v sedmém tahu. Jaký byl pohled na jeho pozici? Asi jako pohled na sídliště v Košicích. Konkrétně Luník... Na odstřel... 3:0 Zdenek Kamler bral bod.
Na páté šachovnici Jirka „Čáryfuk“ Grůz čaroval hned od začátku. S domácím Strakou poztrácel asi tři pěšce, když se snažil namočit Straku do svých magických plánů, začaroval svoji pozici nevyhnutelně k prohře. 4:0
Na sedmé šachovnici za domácí rozehrál aktivně svou pozici Aleš Vaněk. Josef Peřina ale jeho počáteční tlak ustál a začal přebírat otěže na svou stranu. Získal dohromady navíc dva pěšce a snažil se nahnat Vaňkova krále do matu. Honil jeho krále s takovou vervou a energií, že opět resuscitoval jeho spící věže, konkrétně Vh1, Vf1, kdy mezi nimi byl Kg1 v sendviči. Po pár tazích již oživlé věže dokonaly dílo zkázy a Pepa dostal dvoutahovej mat. Takže místo aby vyměnil figury, zjednodušil pozici a pohodlně si došel pro dámu, byl umatován. 5:0
Osmá šachovnice byla celou dobu taková remízová. Radek Chlup měl ale o chlup horší lehkou figuru. Nakonec oběma hráčům zůstali čtyři pěšci s tím, že Mirek měl jezdce a Radek Chlup bezbarvého střelce, asi jen pro okrasu. Ve správný moment Mirek Hampl nevyužil možnosti úniku jezdce a jeho aktivaci, potáhl králem a musel svého koně nechat vyměnit střelcem. Poté již byla pozice jasná a turbopěši Radka Chlupa dolezli na proměnné políčko dříve než turbošneci z Mirkovy stáje. 6:0
Trošku pozitiva přinesl Karel Hojgr, který po mé partii remizoval a zvýšil naše vedení na 1½:½. Tedy vedli jsme asi jen půl hodiny, pak to byla knedle za knedlí. Karel Hojgr rozehrál Dámskej gambit a měnil, měnil a měnil, až pomalu nebylo co. Trošku asi zbytečná remíza, soupeřka byla hratelná a s bílými by se mělo bojovat více.
Jediný zářez na pažbě jsem tedy zapsal já. Když jsem ve smradlavých tvarůžkách zvítězil v 19 tazích.
Soupeř Vojtěch Rozman evidentně nechtěl obětovat ani pěšce, pořád hledal, jak vyklouznout z tísnivé situace bez ztráty. Já měl výhru již v 18. tahu, viz diagram:
Místo 18.h4 jsem měl zahrát rovnou 18.Vf6, +4.5 výhoda bílého, soupeř mne ale nechal ještě druhou šanci a ukázal mi tento můj vyhrávající tah ještě větší hrubkou 18...De8. To už jsem viděl i já:
Konečně jsem zahrál 19.Vf6. Soupeř mi po patnácti minutách sebral rozmrzele věž 19...gxf6, po mém 20.exf6 následuje mat druhým tahem. Nešlo 19...g6 pro obrovskou ztrátu materiálu nebo by přišel jiný mat.
Celou partii naleznete také na http://www.chesstalker.com/cs/HN1pGBS1vWht. |
